A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Krabicové z Veitmile | |
---|---|
Země | Durynsko, České království |
Rok založení | 1316 (první zmínka) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krabicové z Veitmile (též z Weitmile, Vajtmile,[1] německy Krabitz von Weitmühl) jsou stará česká vladycká rodina (původem z Durynska), která později povýšila do panského stavu. Přídomek odvozovali od tvrze Veitmile u Starých Smrkovic[2] nedaleko Nového Bydžova.
Historie
Prvním doloženým předkem rodu byl Pešek, který je zmíněn v roce 1316 jako držitel vsi Střekova u Ústí nad Labem a který roku 1319 vystavěl stejnojmenný hrad. Ve 14. století se rod rozvětvil. Beneš Krabice z Veitmile († 1375) působil v letech 1359–1375 jako kanovník pražské metropolitní kapituly, od roku 1355 řídil jako třetí v historii stavbu svatovítské katedrály v Praze, z podnětu Karla IV. začal psát čtyřdílnou kroniku. Do čtvrté knihy na císařovo přání zařadil i jeho autobiografii a zkrácený životopis Arnošta z Pardubic. Portrét s erbem Beneše Krabici jako významné osobnosti z císařova okolí umístil Petr Parléř do triforia svatovítské katedrály. Beneš zplodil tři syny: Beneše, Jana a Petra.
Zdislav a Beneš se usídlili na Moravě, drželi zde Žerotice (do roku 1502), Želetavu a Litovany. Později se od nich odtrhla další linie, která se vyskytovala v Alsasku.[3]
Karlštejnský purkrabí Beneš z Veitmile získal roku 1471 prostřednictvím sňatku s Bonuší, dcerou Jana Calty z Kamenné Hory, Chomutov a Most. Od císaře Fridricha III. dosáhl povýšení do panského stavu, což mu roku 1475 potvrdil i král Vladislav II. Českými stavy byl přijat roku 1479. Stal se nejvyšším mincmistrem. Zemřel roku 1496. Podle rejstříku z roku 1529 patřili Veitmilové na samém počátku habsburské vlády mezi nejbohatší panské rody v Čechách. Úřad mincmistra zastával i Benešův syn Šebestián, který v letech 1542–1544 velel vojsku Ferdinanda I. a pomáhal mu tak zlomit odboj českých stavů. Oženil se s Annou Glacovou ze Starého dvoru, s níž vyženil panství Červený Hrádek. Měli spolu dva syny Jana a Kříže a dcery Magdalenu, Annu a Bonuši.
Starší syn Jan z Veitmile na Mostě a Chomutově se před rokem 1555 oženil s Kateřinou Trmickou, dcerou Mikuláše Staršího Trmického. Mladší syn Kříž († 1550 v saském univerzitním městě Freiberg) se oženil s Veronikou Šlikovou. Měli tři děti: Beneše, Uršulu a Jana Lorence (Vavřince). Jan Lorenc z Veitmile na Postoloprtech († 1584) se oženil s Alžbětou Žerotínovou, dcerou Karla ze Žerotína na Žehušicích († 1560) a Veroniky Trčkové z Lípy. Z tohoto manželství vzešli tři synové a jedna dcera. Nejmladší syn Šebestián Lorenc (Vavřinec) zemřel v roce 1600 v Padově a jím vymřela panská (původně moravská) větev Veitmilů.
Z rytířské větve pocházel Hynek Ladislav, držitel Batelova a důstojník ve službách Habsburků. Za třicetileté války se vyznamenal a v letech 1628 a 1631 dosáhl polepšení erbu a potvrzení rytířského stavu.[4]
Počátkem 18. století Jindřichem Krabicem z Veitmile rod vymřel.
Větve rodu
- česká
- moravská (později usazená v Čechách na Chomutovsku a Mostecku)
- alsaská
- česká rytířská
Významné osobnosti
- Pešek Krabice z Veitmile – nejstarší doložený člen rodu, vystavěl hrad Střekov (1319)
- Beneš Krabice z Veitmile († 27. července 1375) – kanovník pražské kapituly (1359–1375), kronikář doby Karla IV. (Kronika pražského kostela), 3. ředitel stavby chrámu svatého Víta (od roku 1355)
- Beneš z Veitmile († 28. srpna 1496) – syn Dobeše z moravské větve (majitele Žerotic), ve službách císaře Fridricha III., purkrabí karlštejnský (1460–1496), nejvyšší mincmistr (1471–1496), majitel Chomutova a Mostu. Povýšen do panského stavu (1475, 1479). Manželka Bonuše (Benigna) Caltová z Kamenné Hory. Děti: Jan, Michal, Kryštof a Šebestián.
- Šebestián z Veitmile (kolem 1490 – 13. listopadu 1549) – syn předchozího, rada české komory (1527–1528), nejvyšší mincmistr (1542–1544), úspěšný podnikatel v hornictví na Chomutovsku (stříbro a jiné rudy, Hora Svaté Kateřiny, Mníšek). Jako velitel zemské hotovosti v roce 1546 pomáhal králi Ferdinandovi I. v šmalkaldské válce proti protestantům. Majitel Červeného hrádku, vystavěl tvrz v Postoloprtech, přestavěl renesančně zámek v Chomutově. Manželka (1516) Anna Glacová ze Starého Dvoru (Glatz von Althaus auf Rothenhaus), dcera Zikmunda Glace ze Starého Dvoru a Uršuly Trmické. Děti: Jan, Kříž (Christian, † 1550 Freiberg), Magdalena, Anna a Bonuše.
- Hynek Krabice z Veitmile (asi 1500 – asi 1578) – místopísař Českého království, měl pět manželek;[5] sepsal Knihy památné Hynka Krabice z Weitmile, jehož rukopis je ve Strahovské knihovně.
- Hynek Ladislav Krabice z Veitmile – císařský rada, hejtman telčského panství, dvorský sudí (hofrychtéř) Markrabství moravského. Polepšení erbu a potvrzení rytířského stavu. Roku 1626 koupil Batelov u Třešti.
Weitmilové v České Lípě
V České Lípě byl v roce 1389 purkmistr Hynek z Weitmile (zemřel v období 1402–1406). Kuník z Weitmile byl jeho bratr, v letech 1380–1421 byl plebánem již neexistujícího českolipského kostela svatého Petra a Pavla (shořel 1822) a v roce 1394 byl kaplanem majitele města Hynka Berky.[6]
Erb
V červeném štítě leží mlýnský kámen, tzv. žernov, který souvisí s přídomkem z Veitmile, neboli „ze vzdáleného mlýna.“ (weit – německy daleko, die Mühle – německy mlýn). Jedná se tedy o mluvící erb. Jejich erb je možno nalézt ve věži zámku Blatná, na okně Vlašského dvora v Kutné Hoře, na skříni v Manské síni na Karlštejně a na nároží zámku v Chomutově (s letopočtem 1520), erb je také vyobrazen na Klaudiánově mapě, nejstarší tištěné mapě Čech z roku 1518.
Příbuzenstvo
Spojili se s Žerotíny, Šternberky, Šliky či Martinici.
Hmotné památky
- epitaf Bonuše Caltové z Kamenné Hory, choti Beneše z Veitmile († 1496), z roku 1511 v Oblastním muzeu Chomutově (Lapidárium kamenné plastiky na Mnišském dvorku radnice)
- renesanční epitaf Uršuly a Magdalény z Veitmile z roku 1584 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 342.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. S. 326.
- ↑ Krabicové z Veitmile . leccos.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-05.
- ↑ MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti.. Díl I. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 493.
- ↑ BOBÍKOVÁ, Lenka. Vdovy ve středověku. Novinky.cz . Borgis, 2022-08-28 . Dostupné online.
- ↑ PANÁČEK, Jaroslav; GABRIEL, Frqantišek. Kostel sv. Kříže na českolipském předměstí. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1997, roč. 6, s. 19. ISSN 1211-9172.
Literatura
- GUBÍKOVÁ, Renáta. Páni z Veitmile. Památky, příroda, život : vlastivědný čtvrtletník Chomutovska a Kadaňska. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2014, roč. 46, čís. 4, s. 18–32.
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Krabicové z Veitmile, s. 81.
- MAUR, Eduard; ŠTOREK, Václav. K demografii české šlechty v 16. století: Hynek Krabice z Weitmile a jeho pět manželek. Historická demografie. 2002, čís. 26, s. 5–27. ISSN 0323-0937.
- SÝKORA, Milan. Příspěvek k poznání pozdně gotických sídel Weitmilů v severozápadních Čechách. In: RAK, Petr. Comotovia 2015. Sborník příspěvků z konference věnované 500. výročí sňatku Šebestiána z Weitmile s Annou Glacovou ze Starého Dvora a spojení panství Chomutov a Červený Hrádek (1516 – 2016). Chomutov: Město Chomutov, 2016. ISBN 978-80-86971-63-6. S. 65–88.
- ŠTOREK, Václav. Páni z Weitmile. In: HOMOLKA, Jaromír; HRUBÁ, Michaela; HRUBÝ, Petr. Ústecký sborník historický 2003/1 (Gotické umění a jeho historické souvislosti. 2. Sborník grantového projektu Gotika v severních Čechách.). Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2003. S. 229–244.
Související články
Externí odkazy
- z Veitmile ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk