A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel svatého Martina v Mlékojedech | |
---|---|
![]() Kostel sv. Martina v Mlékojedech v r. 2018 | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Mlékojedy |
Souřadnice | 50°31′37,82″ s. š., 14°7′11,96″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | u Všech svatých Litoměřice |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Martin z Tours |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika a baroko |
Výstavba | 14. století, přestavěn 1776 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 34187/5-2179 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Martina v Mlékojedech je sakrální stavba stojící na vyvýšené terase malého bývalého hřbitova, na obdélné návsi[1] v centru obce. Náhrobky z bývalého hřbitova se zčásti dochovaly a jsou položeny severně od něj. Hřbitov je obtočen litinovým plotem gotisujících tvarů z roku 1885. Duchovní správou kostel náleží do litoměřického děkanství u Všech svatých.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Mlekojedy_LT_CZ_St_Martin_church_138.jpg/220px-Mlekojedy_LT_CZ_St_Martin_church_138.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Mlekojedy_LT_CZ_main_street_from_W_0142.jpg/220px-Mlekojedy_LT_CZ_main_street_from_W_0142.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Mlekojedy_LT_CZ_view_from_E_132.jpg/220px-Mlekojedy_LT_CZ_view_from_E_132.jpg)
Kostel je v jádru gotický ze 14. století. V roce 1384 je připomínán jako farní kostel. Kostel byl poškozen v období husitských válek, ale ještě roku 1465 byl katolický, i když okolí podléhalo utrakvismu. V roce 1592 byl poškozen požárem, po němž dostala věž dnešní poslední patro, které bylo před požárem snad hrázděné nebo bedněné, a sgrafitovou omítku. Po skončení třicetileté války byl kostel pouze opravován. Do současné pozdně barokní podoby byl přestavěn v roce 1776[1] a to tak, že byl prakticky celý zbourán s výjimkou věže, a nahrazen novým objektem, který měl v podstatě shodné rozměry. Byl zasažen povodněmi v roce 1845 a v roce 1890. Po roce 1945 začal chátrat. Povodněmi by zasažen i v roce 2002. Ve druhé dekádě 21. století probíhá jeho postupná rekonstrukce, přičemž nejdříve byla obnovena střešní krytina.
Architektura
Jedná se o podélnou jednolodní stavbu s odsazeným, polokruhově uzavřeným presbytářem z roku 1776 a malou sakristií, které přiléhá k severnímu boku. V jeho západním průčelí se nachází hranolová věž gotického původu, která je vzhledem ke kostelu mohutná. Věž byla obnovena po požáru v roce 1592 a částečně se dochovalo její renesanční sgrafitové kvádrování. Ve spodních patrech se věž kromě pravoúhlého západního portálu s kamenným ostěním otevírá štěrbinovými okénky, které jsou v osách stěn. Horní zvonové patro věže má čtyři velká zvuková okny se segmentovými záklenky. Střecha věže je jehlancová, projmutá. Na vrcholu věže je korouhvička s letopočtem 1595, kdy byl kostel po požáru opraven.[1]
V lodi jsou pilastrové svazky s rokajovými hlavicemi. Okna jsou velká, pozdně barokní s mírně vyklenutými záklenky jen na jižní straně. V lodi jsou plackové klenby.[1]
Zařízení
K zařízení patří rokokový hlavní oltář pochází z roku 1776. Je z umělého mramoru a jeho autorem je M. Hennevogel. Titulní obraz hlavního oltáře je novější. Byl umístěn do bohatě řezaného a zlaceného barokního akantového rámu z počátku 18. století. Boční oltář Pohřbívání Krista je dřevěný, pozdně renesančního typu. Má edikulu se zlacenými sloupky a čtyřmi sochami. Nachází se na něm původní renesanční deskový obrázek Pohřbívání Krista z období kolem roku 1600. Mezi ostatní zařízení patří kazatelna, obraz sv. Jana Křtitele, socha Jezulátka a varhany. Vesměr se jedná o díla rokokových tvarů z konce 18. století.[1] Ve 21. století je zařízení umístěno v depozitáři z důvodu probíhající rekonstrukce.
Okolí kostela
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Mlekojedy_LT_CZ_wayside_cross_besides_Litomerice_road_135.jpg/220px-Mlekojedy_LT_CZ_wayside_cross_besides_Litomerice_road_135.jpg)
Na pilíři u čp. 77 se nachází barokní soška sv. Floriána s letopočtem 1707. Železný dvojitý barokní kříž z období kolem roku 1680 s bohatě tepanou mřížovinou se nachází na západním konci obce. Do Mlékojed byl přenesen v roce 1839 ze zrušeného kostela sv. Michala[1] při dominikánském klášteře v Litoměřicích. Na východním konci obci se nachází jednoduchý křížek umístěný na podstavci.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Mlékojedy /Litoměřice/, s. 407–408.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 119–120.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 145888 : Kostel sv. Martina, s farou čp. 22, Mlékojedy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Martina, Mlékojedy (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Mlékojedy, kostel sv. Martina
- Kostel sv. Martina v Mlékojedech na webu Hrady.cz
- kostel sv. Martina v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk