A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel svatého Josefa v Nakléřově | |
---|---|
Kostel se hřbitovem na pohlednici, 1911 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Ústí nad Labem |
Obec | Petrovice |
Lokalita | Nakléřov |
Souřadnice | 50°44′35,16″ s. š., 13°58′43,68″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | ústecký |
Farnost | Nakléřov |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Josef |
Datum posvěcení | 9. listopadu 1683 |
Zánik | 28. dubna 1975 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1679–1683 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Petrovice, Česko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Josefa (německy St. Josef-Kirche) byl raně barokní kostel, postavený v letech 1679 až 1683, který stával při silnici v Nakléřově v Krušných horách. Jednalo se o farní kostel místní římskokatolické farnosti, kolem něhož, až do jeho likvidace v roce 1967, existoval hřbitov. Kostel byl v roce 1975 odstřelen z rozhodnutí okresního národního výboru v Ústí nad Labem, aby ustoupil zamýšlenému monumentálnímu památníku Rudé armády, k jehož výstavbě však nakonec nedošlo. Od roku 1992 se na místě někdejšího kostela nachází prostý dřevěný kříž, věnovaný původními německými rodáky z Nakléřova, vysídlenými po druhé světové válce.
Historie
Datum vzniku původního nakléřovského kostela není známo. V roce 1330 zde bratři Hildan, Wilgand, Reinhold a Dietpold von Lundwitz zřídili dřevěný kostel, který však nezvládl nápor místních klimatických podmínek. V roce 1382 začala výstavba nového kostela, který byl zasvěcen slávě Boží, blahoslavené Panence Marii a mučedníkovi svatému Jiří.[1] Během třicetileté války jej v roce 1639 vypálili Švédové.[2]
Nový barokní kostel, již zasvěcený svatému Josefovi, nechal na místě staršího kostela v Nakléřově v letech 1679 až 1683[3] postavit hrabě Rudolf Václav ze Schönfeldu. Vysvěcen byl 9. listopadu 1683, a již roku 1697 se dočkal přestavby.[4] V roce 1699 byl krupským truhlářem Michelem Leibnerem dovezen a instalován nový hlavní oltář s obrazem Svaté rodiny, který nahradil původní z roku 1679. V roce 1787 zde byla zřízena lokálie.[5] První zmínka o varhanech v kostele pochází z roku 1794, kdy došlo k jejich opravě. V roce 1805 byla ke kostelu přistavěna předsazená zděná hranolová věž s mansardovou střechou, odkud měl v roce 1813 francouzský císař Napoleon Bonaparte sledovat boje svých vojsk u Varvažova.[6]
Kostel samotný byl raně barokního slohu, jednolodní kompozice a obdélníkového tvaru, s jedním hlavním a dvěma vedlejšími oltáři.[2] Loď byla zaklenuta valenou klenbou. Presbytář, zaklenutý křížovou klenbou s konchou v závěru, byl polokruhově uzavřený s „pravoúhlými přístavky (s oratořemi v patře) po stranách. Fasády byly členěny lizénami, okna měl půlkruhová a volutový štít. Presbytář byl sklenut křížově, závěr konchou s lunetami. V lodi s pilastry byla valená klenba. Dřevěná kruchta (kůr) stála na litinových sloupcích.“[3]
V roce 1820 byla zadána výroba nových varhan (majících celkem 423 píšťal) se čtyřstopým principálem, šesti hlasy v manuále a jedním v pedálem, liboucheckému varhanářskému mistrovi Fellerovi. Tyto byly v roce 1901 nahrazeny varhany o stejném počtu rejstříků, avšak s osmistopým principálem, varhanáře Schiffnera, zasazenými v pseudorenesanční skříni. Roku 1852 došlo k obnově místní fary.[5] V roce 1888 byl pořízen nový dřevěný hlavní oltář s obrazem o rozměru 1,5×0,7 m.[7] V kostele se dále nacházel ještě starší boční dřevěný oltář s obrazem Panny Marie Pomocnice. V kostelní věži se nacházel zvon z roku 1745 od Jakuba Konráda Löhnera, zvon z roku 1749 od Jan Krištofa Grohmanna a malý zvon z roku 1679, o němž není známo nic bližšího.[8] Po rekvizici zvonů v průběhu první a druhé světové války zůstal ve věži pouze jeden jediný 50kilový zvon (20/1/97 B).[7]
Bezprostředně po konci druhé světové války se v kostele nesměly konat bohoslužby a sovětští vojáci rozstříleli zdejší varhany.[2] Po vysídlení německého obyvatelstva se v roce 1949 objevily snahy o opravu kostela, k ní však nedošlo. Následně byl v roce 1952 odsvěcen litoměřickým biskupem, který měl zajistit zbylé cenné předměty. Poté v letech 1952 až 1956 kostel sloužil jako skladiště ve vojenském újezdu.[2]
Zbourání kostela
Jelikož se kostel nacházel ve vojenském prostoru, neměli církevní představitelé oprávnění do něj vstoupit. Byl vyňat z výhledových plánů pro opravy církevních památek v letech 1956 až 1960, a okresní národní výbor (ONV) v Ústí nad Labem rozhodl o jeho zbourání. Proti tomu však protestovalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP). Kostel byl nakonec ušetřen a Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP) doporučil zvážit možnosti jeho dalšího využití.[2] V dubnu 1967 podepsal ONV v Ústí nad Labem smlouvu s Okresním národním podnikem v Děčíně o likvidaci nakléřovského hřbitova. Ten kostel obklopoval, přičemž sám byl ohraničen zdí s barokní bránou z roku 1672.[5] K tomu došlo mezi dubnem a květnem téhož roku, přičemž poslední polikvidační úpravy proběhly v červenci. Celkové náklady činily 56 672,44 korun československých. ONV likvidaci v zápisu následně zhodnotil slovy: „Provedenou likvidací došlo ke zlepšení vzhledu uvedeného okolí.“[2]
Kostel byl v roce 1971 zařazen na seznam památek, které měly být v letech 1971 až 1975 opraveny. V rámci projektu nakléřovského kostela, jehož celkové náklady byly vyčísleny na 850 tisíc korun československých, se počítalo kromě jiného i s vybudováním vyhlídkové věže.[5] O osud kostela se osobně zajímal předseda ONV v Ústí nad Labem Bohuslav Zeman. Na podzim 1972 byl kostel zaměřen Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Od roku 1973 usiloval místní národní výbor (MNV) v Krásném Lese, pod který Nakléřov spadal, o odejmutí památkové ochrany kostela.[2] Proti tomu se postavili KSSPPOP, SÚPPOP i Okresní komise státní památkové péče, přičemž poukazovali na výhodnou polohu stavby a potenciál jejího využití v cestovním ruchu. Chyběly nicméně finanční prostředky na rekonstrukci budovy. V dubnu 1975 rozhodlo Ministerstvo kultury ČSR o upuštění od památkové ochrany kostela. Ještě téhož měsíce nechala Rada MNV v Krásném Lese a Odbor kultury ONV v Ústí nad Labem vypracovat znalecký posudek k ocenění nemovitosti. Oficiálním důvodem bylo vykoupení stavby národním výborem. Znalec ohodnotil kostel s přilehlým pozemkem na 14 635 korun československých, a konstatoval špatný stavební stav objektu: „zcela chybělo vybavení interiéru a většina truhlářských součástí stavby a povrch venkovního pláště vykazoval značná poškození“.[2]
Kostel byl nakonec z rozhodnutí ONV v Ústí nad Labem odstřelen 28. dubna 1975 střelmistry z Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě. Demolice proběhla mezi 11. a 12. hodinou za přítomnosti předsedy ústeckého ONV Bohuslava Zemana, který ji oslavil přípitkem.[2] Náklady na demolici byly nakonec vyšší než odhadovaný rozpočet potřebný k opravě kostela.[5] Na místě někdejšího kostela měl vzniknout asi 20 metrů vysoký „Monument díků Sovětské armádě za osvobození naší vlasti“.[2] Předběžný rozpočet na výstavbu, která měla začít v roce 1976, činil 4,5 milionu korun československých.[5] Dokončení bylo plánováno na rok 1980 k příležitosti 35. výročí osvobození Československa. Pomník měl být masivní železobetonový monument kapkovitého tvaru se svítící pěticípou rudou hvězdou, viditelný až z Ústí nad Labem. K jeho realizaci nakonec nedošlo a projekt zastavila vláda.[9] Na místě byly provizorně postaveny tři vysoké sloupy s pěticípou hvězdu. Po patnácti letech byly odstraněny.[2]
Po pádu komunistického režimu byl v roce 1992 na místě někdejšího kostela vztyčen spolkem původních vysídlených německých obyvatel prostý dřevěný kříž.[2]
V kultuře
V roce 1955 se kostel objevil ve filmu Větrná hora.[10] O rok později se kostel objevil v dalším československém filmu Dědeček automobil[11] režiséra Alfréda Radoka, který jeho exteriérové záběry použil proto, že se vzdáleně podobal francouzským kostelům.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ PAUDLER, A.; HANTCHEL, F. Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs. Leipa: Der Club, 1900. S. 126. (němčina)
- ↑ a b c d e f g h i j k l JELÍNKOVÁ, Ivana. Nollendorf/Nakléřov – malé a velké dějiny. Ústí nad Labem, 2009. 120 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně. Vedoucí práce Jakub Pátek. s. 29–34.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. Díl 2, K–0. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 451.
- ↑ SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis Internationam, 1999. 324 s. ISBN 80-86067-41-6. S. 172.
- ↑ a b c d e f ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 161–162.
- ↑ BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. S. 145.
- ↑ a b Kostel sv. Josefa v Nakléřově . Iniciativa Ostrov, 2010-09-09 . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Eichlerova topografická sbírka, Archiv Národního muzea, karton č. 44 - Šonwald
- ↑ Kostel sv. Josefa Nakléřov . Sakralnipamatky.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21.
- ↑ Větrná hora . Filmová místa.cz . Dostupné online.
- ↑ Dědeček automobil: Zatáčka u kostela . Filmová místa.cz . Dostupné online.
- ↑ ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku 2 : zbývající města a obce okresu Ústí nad Labem na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2010. 330 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-29-9. S. 287.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Josefa na Wikimedia Commons
- MILIČEVIČ, Miloš. Nakléřov – kostel sv. Josefa (Nollendorf – Kirche) . Zanikleobce.cz, 2007-04-15 . Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk