A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce | |
---|---|
![]() Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Obec | Praha |
Čtvrť | Nové Město |
Lokalita | Podskalí |
Souřadnice | 50°4′20,27″ s. š., 14°25′6,81″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická církev v Česku |
Provincie | Čechy |
Diecéze | Arcidiecéze pražská |
Vikariát | První pražský |
Farnost | Německá římskokatolická farnost |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Jan Nepomucký |
Architektonický popis | |
Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | barok |
Výstavba | 1730 až 1739 |
Další informace | |
Adresa | Vyšehradská 30 12000, Praha 2-Nové Město |
Ulice | Vyšehradská |
Kód památky | 40104/1-1224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce je římskokatolický kostel v Praze, na Novém Městě, ve Vyšehradské ulici (pod Karlovým náměstím nedaleko Albertova). Kostel byl postaven ve 30. letech 18. století pražským architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a je významnou památkou českého dynamického baroka. Od 3. května 1958 je kostel zapsanou kulturní památkou pod číslem 40104/1-1224.[1]
Dějiny
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Kirche-St-Johannes-von-Nepomuk-am-Felsen-Innenraum.jpg/170px-Kirche-St-Johannes-von-Nepomuk-am-Felsen-Innenraum.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Schodiste-sv.-jan-nepomucky.jpg/220px-Schodiste-sv.-jan-nepomucky.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Praha_sv._Jan_na_Skalce_schody.jpg/220px-Praha_sv._Jan_na_Skalce_schody.jpg)
Původně zde na své vinici nechal v roce 1691 postavit Kristián Florián Höger dřevěnou kapli, zasvěcenou Janu Nepomuckému. Stalo se tak 30 let před světcovým blahořečením. Stavbu povolil pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna a posvětil tehdejší svatovítský kanovník Tobiáš Jan Becker, který byl později v letech 1701–1710 královéhradeckým biskupem. Větší písař královské berně Kristián Florián Höger byl později obviněn ze zpronevěry. Císař Leopold I. mu údajně s přihlédnutím k jeho péči o kapli Jana Nepomuckého udělil milost a změnil hrdelní trest na trest doživotního vězení. Höger ale záhy ve vězení v Novoměstské radnici zemřel. Byl pohřben v této kapli.
Jeho majetek byl zabaven. Kaple ale dále sloužila veřejnosti. V roce 1706 zde bylo založeno Bratrstvo pod ochranou Panny Marie ku cti Jana Nepomuckého. Bratrstvo mělo 1 100 členů, z toho 500 kněží, 300 žen a 300 mužů - laiků. Členkou bratrstva byla například i císařovna Marie Ludovika Španělská. V roce 1709 měla dřevěnou kapli nahradit zděná stavba podle projektu Pavla Ignáce Bayera. Stavba byla ale arcibiskoupskou konzistoří zastavena.
V roce 1730 byl položen základní kámen ke stavbě nového kostela podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Protože část pozemků věnoval Josef Václav Seddeler až v roce 1731, předpokládá se, že vlastní stavba začala až v tomto roce. Dientzenhoferovo autorství dokládají zápisy Guntera Jakoba, archiváře kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě. Kostel byl dokončen pravděpodobně v roce 1738.
V roce 1749 zde byl ustanoven první administrátor, Jan Václav Steydl z Greifenwehru, který zde v roce 1774 zemřel. V roce 1769 věnoval arcibiskupský kancléř Benedikt Stöber obnos 9 000 zlatých na zakoupení části domu pro obydlí administrátorovo.
Od roku 2016 je farním kostelem německojazyčné personální farnosti.
Popis
Jedná se o barokní kostel, který byl vystavěn mezi lety 1730–1738 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Významnou a nepřehlédnutelnou součástí stavby jsou dvě věže, které svým natočením dotvářejí dynamicky působící vrcholně barokní průčelí. Do kostela vede schodiště, které vzniklo ve velmi stísněném prostoru před kostelem v roce 1776, sochy k němu byly umístěny o čtyři roky později.
Interiéru vévodí nástropní freska Apoteóza svatého Jana Nepomuckého z roku 1738 od Františka Antonína Müllera.[2] Na hlavním oltáři z dílny Františka Ignáce Platzera je od roku 1819 umístěn pozlacený dřevěný model pro bronzovou sochu sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě od Jana Brokoffa z roku 1682. Z Platzerovy dílny pochází i menší oltář sv. Josefa v presbytáři, dále boční oltář Neposkvrněného početí Panny Marie v lodi s obrazem sv. Josefa od Antonína Müllera a taky kazatelna na jižním pilíři. Druhý oltář v lodi je zasvěcený Nejsvětějšímu srdci Páně a dekorují ho plastiky Jana Antonína Quitainera a visí na něm kopie obrazu Karla Škréty - sv. Lukáš maluje Madonu. Na posledním drobném oltáři u jižní stěny je umístěna kopie Staroboleslavského paladia a přítomní andílci jsou rovněž dílem Quitainerovým.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 152156 : kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ MÁDL, Martin, KUNEŠOVÁ, Jana: Malířská výzdoba jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Xaverského v Opařanech. In: Památky jižních Čech II., 2009. s. 114
Literatura
- EKERT, František. Posvátná místa Král. hl. města Prahy. Svazek II. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jana Nep. na Skalce, s. 238–241.
- kolektiv autorů. Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu. Praha: Národní galerie, 1989. S. 66–67.
- VLČEK, Pavel. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 100–102.
- POKORNÝ, Vojtěch – MIKULEC, Jiří – BLAŽEK, Petr: Musica Navalis. Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého. Svatojánský spolek, Praha 2022, 454 s.
Související články
- Skalka: Jde o jeden z devíti původních pražských vrchů.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk