A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Cannabis_sativa.jpg/180px-Cannabis_sativa.jpg)
Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).[1]
Historie
Produkce konopí v tunách 2003, 2013 a 2021 | |||||||
2003 | 2013[2] | 2021[2] | |||||
Francie | 4 300 | 14 % | 48 264 | 71 % | Francie | 143 110 | 47 % |
Čína | 24 000 | 79 % | 16 000 | 24 % | Čína | 72 878 | 24 % |
Chile | 1 250 | 4 % | 1 450 | 2 % | USA | 15 113 | 5 % |
Ukrajina | 150 | < 1 % | 1 450 | 1 % | Sev.Korea | 15 097 | 5 % |
Maďarsko | 40 | < 1 % | 600 | < 1 % | Polsko | 15 080 | 5 % |
Rusko | 300 | 1 % | 300 | < 1 % | Nizozemí | 13 280 | 4 % |
Rumunsko | 100 | < 1 % | 150 | < 1 % | Rakousko | 10 700 | 4 % |
Polsko | 15 | < 1 % | 30 | < 1 % | Itálie | 4 710 | 2 % |
Turecko | 150 | < 1 % | 1 | < 1 % | Chile | 4 878 | 1 % |
Španělsko | 8 | < 1 % | 0 | 0 % | Rumunsko | 2 770 | 1 % |
Srbsko | 2 | < 1 % | 0 | 0 % | Ostat.(10) | 5 474 | 2 % |
Celkem | 30 315 | 100 % | 67 785 | 100 % | Celkem | 302 451 | 100 % |
Seté konopí pochází pravděpodobně ze střední nebo východní Asie. Nejstarší konopné textilie byly nalezeny v Číně a v Japonsku. Např. z vykopávek v japonském Torihama pocházejí zbytky provazů a plošných textilií ve stáří cca 9 000 let.[3] Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí.
V roce 2021 dosáhly osevní plochy celosvětově cca 79 000 hektarů, hektarové výnosy se zvýšily v posledních 30 letech až na sedminásobek. Celosvětová roční sklizeň v rozsahu cca 300 000 tun vláknového konopí (jak ukazuje následující tabulka) byla dosud dosahována jen v 60. letech 20. století.
V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.[4] Produkce v ČR dosáhla v roce 2021 celkem 60 tun.[2]
Vlastnosti
Elementární vlákna mají délku 15–30 mm a tloušťku 15–25 µm. Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje 40–80 cN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20 %. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.[1]
Cena spřadatelných vláken dosahovala v letech 2010–2012 cca 2,00–2,30 USD/kg, konopná příze stála 6,50–7,00 USD/kg.[5] Analýzu světového trhu s konopím v roce 2016 dává online např. Global Hemp Market 2016.[6]
Pěstování
Rostlina může dosáhnout až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca 250 €. Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.
Zpracování vláken
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Hanf_01.png/300px-Hanf_01.png)
Použití konopí na výrobu příze
Konopné příze se vyrábí:
- "klasickým" způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčení – potěrání – vochlování – předpřádání – dopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.[7]
- z kotonizovaného konopí: Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s chemickými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.
Stupeň výroby | Výtěžek v kg | |||||||
surové stonky | 1000 | |||||||
máčené, suché stonky | 900 | |||||||
Druhy vláken | dlouhá | krátká | koudel | |||||
potěrané stonky | 100 | 120 | ||||||
vochlovaná vlákna | 38 | 56 | -- | |||||
mykaný pramen | -- | 43 | 84 | |||||
příze | 34 | 37 | 73 | |||||
tkaniny (po úpravě) | 30 | -- | -- | |||||
šňůry/lana (po úpravě) | -- | 36 | 69 |
Nákres vpravo znázorňuje schematicky obě výrobní technologie a následující tabulka ukazuje příklad exploatace 1000 kg konopných stonků při zpracování na textilní výrobky „klasickým“ způsobem. (V tabulce není uvedeno, že se při potěrání a vochlování odděluje od dalšího zpracování 610 kg pazdeří a 70 kg různých nečistot). Celkový výsledek 135 kg tkanin a provaznických výrobků odpovídá průměrnému váhovému množství hotových textilií, které se dá získat z konopných stonků.[8]
Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1 000 tun přízí z čistého konopí a 10 000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.
Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.[9]
Konopná vlákna v technických výrobcích
Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků. V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23 000 tun) konopných vláken z 66 % na speciální papír, 20 % na izolační materiál, 12 % na netkané textilie, 2 % na ostatní výrobky
Způsoby zpracování a použití:
- Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.[10] Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .
- Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca 80 % lněných a 20 % konopných vláken).[11]
Galerie
-
Konopné vlákno 400 x zvětšené
-
Sklizeň: Horní část s listím odděleně od vlákenných stonků
-
Polotovary a výrobky z konopných vláken (Textilní muzeum v Tilburgu)
-
Tkanina na korejské tradiční oděvy z konopí sambe
-
Sukně z konopné tkaniny (z oděvů čínské menšiny Lisu v Muzeu národností v Jünnanu)
-
Zvuková izolace z konopného pazdeří
Odkazy
Reference
- ↑ a b Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 300
- ↑ a b c Growing Hemp for the Future . Textile Exchange, 2023 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 31
- ↑ SOUVISEJÍCÍ ZÁKON . konopa.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.
- ↑ Industrial Hemp . Washington State University, 2014 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04. (anglicky)
- ↑ Global Hemp Market 2016 . QY Research Group, 2016 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30. (anglicky)
- ↑ Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 92
- ↑ Franck: Bast and Other Plants Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5, str.176-206
- ↑ Hemp Fashion . HempAge, 2017 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hanffasern . Temafa, 2017 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-14. (německy)
- ↑ Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation . nova-Institut, 2008 . Dostupné online. (německy)
Literatura
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 138–144
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu konopné textilní vlákno na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk