A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Minoritský klášter sv. Jakuba v Litoměřicích | |
---|---|
Minoritský klášter s kostelem sv. Jakuba v Litoměřicích | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Místo | Litoměřice |
Ulice | Dominikánské náměstí |
Souřadnice | 50°32′4,92″ s. š., 14°8′2,04″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Minorité |
Založení | 1233 |
Zrušení | 1785 |
Odkazy | |
Kód památky | 47076/5-1802 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter minoritů zasvěcený patronu sv. Jakubovi existoval v Litoměřicích v letech 1233–1785. Roku 1785 objekt kláštera a s ním spojený kostelem sv. Jakuba Staršího získal řád dominikánů. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Založení a počátky
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_gotick%C3%BD_port%C3%A1l.jpg/220px-Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_gotick%C3%BD_port%C3%A1l.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_24.jpg/220px-Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_24.jpg)
Podle historika J. Lipperta byl v Litoměřicích postaven již roku 1233 klášter s kostelem sv. Jakuba Staršího, který jeho zakladatel pražský biskup Jan II. určil pro minority. Údajně přišli do Litoměřic první tři minorité italského původu a bratr Clemens se stal prvním kvardiánem. Listinně je doložen klášter minoritů vybudovaný v severovýchodní části města při hradbách roku 1253, kdy se připomínají jeho dva bratři Jakub a Jan. Podle našeho názoru je pravděpodobnější datum prvé, i když předpokládáme, že kostel sv. Jakuba byl původně hlavním farním kostelem ve městě a teprve když tuto funkci převzal kostel Všech svatých, poprvé zmíněný roku 1235, byl kostel předán minoritům, kteří při něm vybudovali svůj klášter. Minorité žili v Litoměřicích podle svých řádových pravidel svým typickým způsobem a sbírali almužny. Kostel byl podle řádových zvyklostí pravděpodobně velmi jednoduchý s dlouhým presbytářem a ještě prostší byl vlastní konvent oddělený zdí od města. Z kláštera vedla i malá fortna do hradebního příkopu. Známe i četné odkazy zdejšímu minoritskému klášteru (1339, 1390, 1409 atd.). Klášter tak postupně v rozporu se svou regulí bohatl.
Období husitských válek
Na počátku 15. století byl kvardiánem Mikuláš, snad člen zdejší rytířské rodiny Kamýků z Pokratic. Konvent založil roku 1421 významnou konvokaci katolického kléru, který se shromáždil ve dnech 12. – 14. května v počtu asi 200 osob. Vypověděl tehdy poslušnost odpadlému arcibiskupu Konrádovi z Vechty a slíbil poslušnost novému administrátoru pražské arcidiecéze Janu Železnému. V minoritském klášteře se konalo v této souvislosti významné zasedání za předsednictví Jana Zoula.
Když se husité zmocnili města, zabavili i veškerý klášterní majetek v okolí, jak ho minorité postupně získali. Přesto se však zdá, že zdejší komunita trvala bez většího přerušení i dále. Žila ovšem ve velmi stísněných poměrech a byla i personálně obsazena jen minimálně. Jsou dokonce zprávy, že v polorozbořeném klášteře žil jen jediný mnich.
Obnova kláštera
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_dominik%C3%A1nsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter.jpg/220px-Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_dominik%C3%A1nsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_26.jpg/220px-Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_26.jpg)
Na počátku 16. století se opět klášter začal vzmáhat a roku 1533 byl obnoven opět kostel sv. Jakuba. Vztahy mezi minority a utrakvistickým městem však zůstaly napjaté. Jen na naléhání Ferdinanda I. odstoupili minorité roku 1546 část svých pozemků (zahrady) za klášterem k zřízení nových masných krámů. 20. února roku 1610 byl minoritský klášter vydrancován při vpádu pasovských. Mniši stačili včas utéci. Katastrofa přišla pak za českého povstání. Tehdy městská rada zabavila klášter i kostel a věnovala ho pak místním německým protestantům. Mniši buď utekli, nebo byli patrně povražděni. Zpustlý kostel i klášter němečtí protestanti poměrně nákladně obnovili. Ještě téhož roku se však v souvislosti s počátkem protireformace vrací do Litoměřic zástupce minoritů, aby se ujal svého majetku. V únoru 1621 uvedl hrabě Vratislav z Mitrovic do kláštera opět prvého minoritu P. Václava z Týnice. P. Antonín Barchetti má hlavní zásluhu na opravě kostela sv. Jakuba. Prvním kvardiánem obnoveného kláštera se stal Ludvík Amusus. Jeho nástupce kvardián dr. J. Sancius, apoštolský generální komisař, se však nespokojil s pouhým vrácením kláštera, ale roku 1622 požadoval od města odškodnění za to, že klášter byl „zpustošen a bratři rozehnáni a zavražděni“. Sancius žádal odškodnění i od místních Němců, kteří v letech 1618–1621 používali kostel. Spor vyvrcholil v době, kdy nekatolíci opouštěli město a kvardián Sancius v dorozumění s císařským rychtářem Aulíkem zabral čtyři domy německých protestantů jako odškodnění. Veškerý inventář z těchto domů byl minority převzat do kláštera. Domy minorité pronajímali. Sancius se zmocnil i masných krámů, které stály na pozemku odstoupeném roku 1546 městu a zřídil místo nich míčovnu. Klášter trpěl přirozeně s celým městem při válečných událostech třicetileté války. Sancius se ještě brzy dostal s císařským rychtářem Aulíkem do vleklého sporu, který přerušil roku 1631 saský vpád, kdy byl kostel vyloupen a kněží uvězněni. Spor pak vypukl znovu – šlo především o čtyři získané domy. Teprve roku 1643 byl ukončen výměnou těchto domů za pozemky za městem.
Kostel sv. Jakuba byl znovu vysvěcen 20. května 1627 kardinálem Harrachem, který pak v tomto kostele udělil první svátost biřmování za protireformace. Na konci třicetileté války však většina města ležela v troskách.
Obnova kláštera po třicetileté válce a zánik minoritského kláštera
Klášter s kostelem byl v letech 1662–1667 opraven, ale roku 1712 opět konvent i kostel vyhořely. Od roku 1713 se začalo s novou stavbou, která pokračovala jen velmi zvolna, a vedl ji snad Octavio Broggio. Do roku 1724 byl konvent opět z větší části vystavěn, ale stavba kostela sv. Jakuba začala až v roce 1728. V roce 1736 byla pro nedostatek peněz přerušena. K přerušení stavby došlo znovu ještě roku 1752 a v kostele začaly obřady až od roku 1754. V roce 1760 byl konvent již tak upraven, že vedle cel byl zřízen nad fortnou i kvardianát a v druhé části provincialát a sekretariát. I potom pokračovaly opravy a zvláště výzdoba kostela. Úpravy interiéru byly dokončeny až roku 1781. Za čtyři roky byl však minoritský klášter zrušen a jeho objekty získali litoměřičtí dominikáni, kteří byli nuceni se sem z vlastního konventu sv. Michala přestěhovat. Tak po více než 550 letech skončila v Litoměřicích činnost minoritského řádu.
Dominikáni a jejich působení v minoritském klášteře
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_25.jpg/220px-Litom%C4%9B%C5%99ice%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_minorit%C5%AF%2C_25.jpg)
Od 30. května 1788 se přestěhovali do minoritského kláštera litoměřičtí dominikáni, kteří v něm působili až do dubna 1950, kdy byli v rámci Akce K násilně vystěhováni. Převorem kláštera byl v té době dominikán Prokop Švach. Areál kláštera se po sametovém převratu v roce 1989 vrátil do majetku České dominikánské provincie,[2] která jej na začátku 21. století pronajala Charitě Litoměřice, která v něm provozuje Charitní domov sv. Zdislava pro osoby s duševním onemocněním.[3] V oddělené části areálu se nacházejí také Klášterní vinné sklepy Litoměřice.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 159623 : Klášter dominikánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Dominikáni . Česká dominikánská provincie, 2022 . Dostupné online.
- ↑ Lidé s duševním onemocněním . Charita Litoměřice . Dostupné online.
- ↑ ŠUHÁJEK, Vladimír. Klášterní vinné sklepy Litoměřice . . Dostupné online.
- ↑ Klášterní vinné sklepy Litoměřice . . Dostupné online.
Literatura
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 158–159.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter minoritů v Litoměřicích na Wikimedia Commons
- Cesty s Vamberákem
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk