A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Jíra | |
---|---|
Josef Jíra v roce 1999 a jeho podpis | |
Narození | 11. října 1929 Turnov Československo |
Úmrtí | 15. června 2005 (ve věku 75 let) Malá Skála Česko |
Povolání | ilustrátor, malíř a grafik |
Ocenění | Medaile Za zásluhy II. stupeň (2004) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Jíra (11. října 1929 Turnov – 15. června 2005 Malá Skála u Turnova) byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Život
Studoval na odborné šperkařské škole v Turnově (od 1943), potom na Akademii výtvarných umění v Praze (od 1946), nejdříve v přípravce u Karla Mináře, po roce byl přijat do školy Miloslava Holého. Akademii v roce 1949 dobrovolně opustil a odjel na roční brigádu do Krkonoš. Další dva roky studia byli jeho učiteli Otakar Nejedlý a Vlastimil Rada.[1] Od mládí hodně maloval, zároveň se však věnoval sportu (1946 se stal členem čs. reprezentačního družstva v lyžování). Jeho sportovní kariéru ukončily až dva úrazy v letech 1950 a 1954. Vášnivě však lyžoval celý život, další dva úrazy (1973, 1989) vždy znamenaly zmenšenou pohyblivost, takže mohl malovat jen v ateliéru, hlavně portréty. Po roce 1954 už se plně věnoval výtvarnému umění. Zprvu se živil propagační grafikou, později (především aby uživil rodinu) přijímal zakázky na knižní ilustrace. Stále však maloval, a první úspěch se dostavil už v roce 1955, kdy za obraz Komedianti získal roční stipendium (obraz je nyní v Puškinově muzeu v Moskvě).[2]
Jíra byl jedním zakládajícím členem skupiny M 57 a zúčastnil se všech jejích výstav (1959, 1960, 1962, 1969 a 1970). Skupina vznikla už v roce 1954, pro neshody se Svazem čs.výtvarných umělců jí však byla první výstava povolena až v roce 1959. Jejími členy byli absolventi AVU, většinou žáci profesorů Holého a Rady – Ladislav Karoušek, Mojmír Preclík, Jaroslav Šerých ad. Letopočet v názvu skupiny znamená rok vzniku, písmeno M je zkratka slova Makarská, protože její členové se scházeli v malostranské vinárně Makarská. Josef Jíra využíval koncem 50. let a zvláště v letech 60. možnosti více cestovat. Zúčastnil se světové výstavy Expo 58 v Bruselu, v dalších letech navštívil Leningrad, Paříž, Egypt, Itálii, Řecko, Španělsko,Švédsko, Kubu, Arménii, Gruzii a řadu dalších zemí. Všechny tyto cesty měly výrazný vliv na jeho práci. Vznikla řada kreseb, grafických listů i obrazů (nefigurativní obrazy, motiv zabitých pstruhů). Hlavně však tyto cesty, zvláště v prvních letech, znamenaly seznámení se současným světovým uměním; zaujala ho především díla expresionistů. Jindřich Chaluecký napsal, že Jíra vytvořil „vlastní verzi expresionismu“.[3] V začátcích tvorby byl umělec ovlivněn Jindřichem Pruchou, jeho obrazy krajin, kromě olejomaleb také akvarely a kvaše, jsou expresivní, vznikaly často jako ohlas vzpomínek na dětství (Velikonoce I. 1960, Velikonoce II. 1963) i prožívání pobytu v přírodě (cyklus Člověk a kůň, 1972). V jeho obrazech se objevuje také pocit a vědomí konfliktu mezi poetickou představou vesnického dětství a zmatky a hlukem velkoměsta (Město 1962, Memento mori 1969).
V dalších letech umělec maluje krajiny, ale i sugestivní portréty, dvě monumentální kompozice pro budovu čs. zastupitelství v Tokiu, ilustrace, návrh na šest malovaných oken s motivy z Erbenovy Kytice pro zámeckou kapli v Liberci (návrh nebyl realizován, byl však vystaven na umělcově souborné výstavě v Mánesu, 1990). V 80. letech se Josef Jíra věnoval také tvorbě koláží, asambláží, textílií, dřevo-plechů a vitráží. Jeho obrazy, v nichž se často objevuje jako symbol otevřené oko, často vyjadřují úzkost a obavy o osud člověka v moderní době. V roce 1992 si splnil celoživotní sen – vybudoval v Malé Skále v Boučkově roubeném statku galerii výtvarného umění 20. století, kde se mu podařilo shromáždit sochy, obrazy a grafiku více než osmdesáti našich nejvýznamnějších umělců.
Josef Jíra měl 47 samostatných výstav a zúčastnil se svými díly více než padesáti skupinových výstav. Jeho obrazy a grafiky jsou v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, V Galerii hl. města Bratislavy, Středočeské galerii Praha, v Památníku Terezín, v řadě krajských a oblastních galerií (Karlovy, Vary, Hradec Králové, Liberec, Trenčín, Olomouc, Pardubice, Litoměřice) a v Puškinově muzeu v Moskvě. Byl členem Skupiny M 57, SČUG Hollar a SVU Mánes.
Samostatné výstavy
- 1964 Malá Skála
- 1965 Nová síň Praha
- 1967 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- 1968 Krajská galerie Olomouc
- 1972 Frýdek - Místek
- 1977 Galerie výtvarného umění v Ostravě
- 1978 Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- 1979 Nová síň Praha
- 1980 Galerie umění Karlovy Vary
- 1983 Galerie Platýz Praha
- 1983 Mirbachův palác Bratislava
- 1985 Dům umění města Brna
- 1987 Oblastní galerie M. A. Bazovského Trenčín
- 1987 Dům umělců Gruzínské SSR Tbilisi
- 1987 Ústřední dům umělců SSSR Moskva
- 1988 Atrium Praha
- 1990 Výstavní síň Mánes Praha, souborná výstava
Účast na výstavách
- 1958 Umění mladých výtvarníků Československa Brno
- 1959 Skupina M 54, Nová síň Praha
- 1959 Manifestation internationale des jeunes artistes Paříž
- 1963 VII. Bienal Sao Paulo
- 1965 Výstava současného československého umění Díllí
- 1966 Aktuální tendence českého umění Praha
- 1966 Malíři z Československa Alžír
- 1969 Salon d'Automne Paříž
- 1969 Nová figurace Praha
- 1970 Konfrontace I. Praha
- 1977 Česká krajina XX. století Hradec u Opavy
- 1984 Česká kresba XX. století Hluboká nad Vltavou
- 1985 Art Centrum Prag, Basilej
- 1987 Český portrét Praha
- 1988–1989 Das Auge in der Kunst des 20. Jahrhunderts Osnabrück, Kolín nad Rýnem, Mnichov, Utrecht
- 1988 Salon pražských výtvarných umělců Praha
Ilustrace
- 1960 V. Vančura: Tri rieky, NKL Bratislava
- 1982 Bohumil Hrabal: trilogie Městečko u vody, Čs. spisovatel Praha
- 1987 Karel Jaromír Erben: Kytice
- 1989 Ivan Olbracht: Golet v údolí, Čs. spisovatel Praha
Citát
„Já si myslím, že člověk maluje jedno své téma - jeden obraz po celej život. Moje obrazy, to je můj deník, mé listy důvěrné, které zveřejňuji a snažím se jim dát všelidský, obecný význam.“[4]
Ocenění
- 1. cena za malbu na 2. pražském salonu
Reference
- ↑ TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. st. díl 1, A-J. 1.. vyd. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-245-7.
- ↑ ŠKVÁRA, Jan. Josef Jíra, malíř a grafik. 1.. vyd. Liberec: Nakladatelství Libereckých tiskáren, 1992. ISBN 80-85269-34-1.
- ↑ CHALUPECKÝ, Jindřich. Nové umění v Čechách. 1.. vyd. Praha: H plus H, 1994. S. 108.
- ↑ JÍRA, Josef. Josef Jíra, malíř a grafik -Josef Jíra sám o sobě. 1.. vyd. Liberec: Nakladatelství Libereckých tiskáren, 1992. ISBN 80-85269-34-1. S. 24.
Literatura
- Josef Jíra, malíř a grafik, sborník, Nakladatelství Libereckých tiskáren Liberec, 1992
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Chagall, Ostrava, 1950-1999
- Jaroslav Kladiva, Bohumil Hrabal: Josef Jírů 60, 1989 Praha
- Jindřich Chalupecký: Nové umění v Čechách, nakl. H plus H Praha, 1994
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia Praha, 1995
- Kdo je kdo (osobnosti české současnosti), Libri Praha, 2005
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Chagall Ostrava, 2006
- František Dvořák: Můj život s uměním, Nakl.Lidové noviny Praha, 2006
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Jíra na Wikimedia Commons
- Osoba Josef Jíra ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Jíra
- Josef Jíra v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk