A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svatá Josefína Bakhita | |
---|---|
otrokyně a řeholnice | |
Narození | 1868 nebo 1869 Dárfúrský sultanát |
Úmrtí | 8. února 1947 Schio |
Svátek | 8. února |
Místo pohřbení | Schio |
Státní občanství | Súdán |
Vyznání | katolická církev |
Blahořečena | 17. květen 1992 |
Svatořečena | 1. říjen 2000 |
Uctívána církvemi | Římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Patronkou | katolická církev v Súdánu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatá Josefína Bakhita (1869 Olgossa[1] – 8. února 1947, Schio) byla zotročená súdánská dívka, která se po svém příchodu do Itálie stala křesťankou a řeholnicí kongregace kanosiánek. Je často zmiňována v encyklice Spe salvi papeže Benedikta XVI., v den jejího svátku se připomíná Světový den modliteb za oběti obchodu s lidmi a je také patronkou katolické církve v Súdánu.
Život
Rané dětství a únos
Bakhita se narodila ve vesničce Olgossa na úpatí hory Agilerei do rodiny vyznávající monoteismus s animistickými prvky. Její otec byl bratr náčelníka vesnice a vlastnil pole s plantážemi. Jméno, které jí dali rodiče, zapomněla. Ve svých devíti letech, roku 1878, se vydala s kamarádkou na pole poblíž domova a byla unesena otrokáři. Stala se tak jednou z mnoha obětí četných nájezdů pořádaných náčelníky okolních kmenů, kteří museli Egyptu platit buď majetkovou daň, nebo daň ve formě otroků. Dostala nové jméno Bakhita, což znamená šťastná.
Otroctví
Byla několikrát prodána na trzích v Chartúmu a El Obeidu. Prošla si u čtyřech majitelů krutým zacházením a fyzickým i psychickým utrpením včetně zkroucení prsou a vyřezávání ornamentů do těla. Roku 1883 byla prodána italskému konzulovi Callistu Legnanimu. Novou životní situaci popsala slovy: "Ještě jsem nebyla svobodná, ale začaly se dít změny. Byl konec s bičováním, tresty i urážkami, zkrátka byl to konec deseti let nelidského zacházení."
Odchod do Itálie
Politické změny přiměly Legnaniho k návratu do Itálie. Bakhitu vzal s sebou a svěřil ji svému příteli tlumočníku Augustu Michielimu, v jehož rodině se právě narodila dcera. Bakhita se stala ošetřovatelko Michieliho dcery.
Konverze, osamostatnění a vstup do kláštera
Když rodina potřebovala odcestovat, umístila Bakhitu s dítětem do Katechumenického centra sester kanosiánek (FDCC, též Dcer křesťanské lásky) v Benátkách. Tam se Bakhita poprvé důkladně seznámila se základy křesťanství. Přes naléhání Michieliových se odmítla vrátit do Afriky. Vedoucí katechumenátu se poté obrátila na benátského patriarchu a v následujícím procesu soud 29. listopadu 1889 konstatoval, že otroctví nikdy nebylo v Itálii legitimní a pro Súdán ho anglická správa prohlásila za nelegální už před datem Bakhitina narození. Poté přijala 9. ledna 1890 křest i nové jméno Josefína Margarita Fortunata. V té době také dosáhla plnoletosti a rozhodla se zůstat v klášteře. Často připomínala, že křest pro ni znamenal druhé vyvedení z otroctví.
Řeholní život
První řeholní sliby složila 8. prosince 1896. Roku 1902 byla sestra Josefína Bakhita z Benátek poslána do řeholního domu ve Schiu. Z počátku se dostávala do nekomfortních situací kvůli barvě pleti. V roce 1907 byla povýšena na hlavní kuchařku komunitní kuchyně. Představená Markéta Bonotto ji požádala, aby sepsala svůj životní příběh. Tak vznikl třicetistránkový rukopis Storia meravigliosa. Během první světové války pracovala Bakhita jako ošetřovatelka ve vojenské nemocnici a starala se o sákristii. Vojenský kaplan B. Cesaretti o ní svědčil: "Jedním z jejích úkolů byla starost o sakristii. Preciznost a svědomitost v této službě prozrazovaly její úctu k eucharistii...s nesmírnou radostí připravovala oltář i bohoslužebné předměty." Roku 1922 překonala zápal plic a výrazně zeslábla. Byla jí tedy svěřena funkce fortnýřky. Mezi místními obyvateli se stala známou jako la nostra madre moretta nejen pro exotickou barvu, ale pro svoji mírnost, úsměv, laskavost a pověst svatého života. 10. srpna 1927 složila věčné sliby v Miranu. Po druhé světové válce se jí opět zhoršilo zdraví. Trpěla astmatickou bronchitidou, atritidou, synovitidou a elefantiázou i přes velké bolesti a omezení pohybu prohlásila: "Jsem na hoře Tábor, ne na Kalvárii."
Zemřela v pověsti svatosti 8. února 1947 po boji s nemocí.[2]
Reference
- ↑ ROULLET, Harvé. Josefína Bakhita: Z otrokyně světicí. 1. vyd. Praha: Paulínky, 2018. 200 s. ISBN 978-80-7450-286-6.
- ↑ ŽIVOTOPISY SVATÝCH. catholica.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefína Bakhita na Wikimedia Commons
- (italsky) Oficiální biografie na stránkách Vatikánu
- (česky) Životopis na stránkách neziskové Společnosti BAKHITA o.p.s.
- (česky) Životopis na stránkách Vojtěcha Kodeta
- (česky) Životopis na stránkách catholica.cz
- (česky) Životopis na stránkách pastorace.cz
- (česky) Životopis na stránkách ostravsko-opavského biskupství
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk