A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Starý zámek v Jevišovicích | |
---|---|
![]() | |
Účel stavby | |
zámecká a muzejní expozice | |
Základní informace | |
Sloh | původně gotický, následně renesanční a raně barokní přestavba |
Přestavba | 16.–17. století |
Další majitelé | Páni z Kunštátu, knížata z Minsterberka, hrabata de Souches, Ugartové, Lovatelli, Biedermannové, Ofenheimové z Pontexinu, Larisch-Mönnich |
Současný majitel | Česká republika, ve správě MZM |
Poloha | |
Adresa | Jevišovice, Jevišovice, ![]() |
Souřadnice | 48°59′29,95″ s. š., 15°59′21,68″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 26906/7-6412 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Starý zámek Jevišovice je zpřístupněný zámek v Jevišovicích v okrese Znojmo, ve správě Moravského zemského muzea v Brně. Zámek v působivé poloze na ostrožně meandru řeky Jevišovky nese znaky původního kunštátského hradu. Jeho podstatné úpravy skončily v 17. století za Jana Ludvíka Raduita de Souches. Expozice v zámku jsou převážně muzejního charakteru, nejcennější prostorou s původním mobiliářem je zámecká kaple svatého Ludvíka. Ve městě se nachází ještě Nový zámek, v němž je dnes umístěn Domov pro seniory. Starý a Nový zámek byly součástí jednoho panství a měly vždy stejné majitele.
Historie
Původně hrad, postavený pány z Kunštátu v první třetině 15. století poté, co byl jejich původní hrad na protější straně údolí Jevišovky rozbořen. V 16. a 17. století získal současnou podobu, která představuje gotické jádro s renesanční a raně barokní přestavbou. Objekt stojí na skále v meandru řeky Jevišovky a je přístupný pouze po cestě ze směru od městečka. při pohledu od severu a severozápadu vytváří výraznou krajinnou dominantu. Po Kunštátech v letech 1600–1647 zámek vlastnila knížata Minsterbersko-olešnická, po nich tři roky císař Ferdinand III., v letech 1649–1736 hrabata de Souches, v letech 1736–1879 s nimi spřízněný rod Ugarte, v letech 1898–1916 svobodní páni Biedermannové, 1916–1939 Ofenheimové a v letech 1939–1945 hrabě Eduard Larisch-Mönnich. V roce 1945 byl na základě Benešových dekretů velkostatek zkonfiskován. Od roku 1973 objekt spravuje Moravské zemské muzeum, které zde má expozici a depozitáře. Nejslavnějšími majiteli zámku byli Jan Ludvík Raduit de Souches, obránce Brna proti Švédům v roce 1645 a obránce monarchie proti Turkům, a jeho syn Karel Ludvík Raduit de Souches, který padl v roce 1691 v bitvě proti Turkům v srbském Slankamenu v rámci osmansko - habsburských válek.
Architektura
Zámek má uzavřenou čtyřkřídlou dispozici s hranolovou věží v jižním průčelí a jednolodní zámeckou kaplí sv. Ludvíka na straně severní. Fasády vykazují renesanční a raně barokní styl. Fasáda obrácená směrem do městečka nese kvádrová sgrafita, jedno z oken je osazeno původní renesanční mříží. Přes příkop se klene původní hradní most. Směrem k městečku se dochovalo uzavřené předzámčí s nádvořím. Je tvořeno převážně renesančními a raně barokními domy s renesančními fasádami a raně barokními ostěními. Nejhezčí pohledy na Starý zámek jsou ze směru od Střelic a z lokality tzv. Starého hradu, který byl eneolitickým sídlištěm a stál zde první hrad Kunštátů. Zámek měl až do 19. století tři věže, dvě malé: na kapli a na bráně předzámčí byly sneseny, zachovala se jen hlavní hranolová věž s letopočtem 1564, která spolu s věží velkého farního kostela sv. Josefa vytváří dominanty panoramatu městečka. Rozsáhlé stavební opravy zámku proběhly po roce 1945 stavitelem Janem Tomkem, dále v 60. letech 20. století a naposledy v letech 1995–2011 podle projektu ing. Miroslava Fuchse, tehdy ve většině částí pořízeny nové střechy (z nejstarších se zachovaly krovy a krytina na zámecké kapli), mimo jiné též zakryta dosavadní vyhlídková terasa mohutnou mansardovou střechou, která nahradila nízkou šindelovou střechu, zničenou požárem v roce 1905.
Prohlídky a expozice
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Jevi%C5%A1ovice%2C_Star%C3%BD_z%C3%A1mek_%284%29.jpg/220px-Jevi%C5%A1ovice%2C_Star%C3%BD_z%C3%A1mek_%284%29.jpg)
Mobiliář z Jevišovic se dochoval poměrně ve značném množství, v současnosti je však rozmístěn nebo deponován na jiných památkových objektech, zejména v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Náměšti nad Oslavou. K nejcennějším jevišovickým movitým památkám patří např. gobelín ze 17. století představující biblickou scénu "David a Abigail", který je dnes na zámku v Náměšti nad Oslavou.
Instalace v interiérech jevišovického zámku jsou pojaty převážně jako muzejní expozice a jen částečně jako ukázka šlechtického sídla. Vlastním zámkem vede prohlídková trasa, jejíž součástí je zámecká kaple sv. Ludvíka Krále (jediná větší svatyně tohoto světce v České republice) s původním mobiliářem a ikonograficky unikátním manýristickým obrazem Obřezání Páně. V roce 2019 byl určen vídeňský malíř Tobiáš Pock jako autor hlavního oltářního obrazu sv. Ludvíka z roku 1664. Kaple slouží především ke konání svatebních obřadů, koncertů a přednášek.
Na trase dále novodobé obrazy Hynka Suchého Čerta a jevišovických husitů, krytá terasa ( z roku 2006) s vyhlídkou do údolí Jevišovky a na Starý hrad, archeologická sbírka Františka Vildomce, část původního mobiliáře z Nového zámku v Jevišovicích, ukázky kuchyňského nábytku z 20. století, pozorovatelna netopýrů, vyhlídka z malé terasy na nádvoří, romantický obraz Jana Ludvíka Raduita de Souches se soškou Panny Marie Mašůvecké, která se nyní nachází v nedalekém poutním místě Hluboké Mašůvky aj.
V původním středověkém sklepě je instalována výstava kopií jeskynních a skalních maleb z celého světa (Altamira, Le Portel, Fezzan, Tasili aj.), v části jižního křídla je expozice hradní kuchyně a výstava "Sousedé na talíři". Ve velkém sále, vzniklém druhotně po roce 1945, je sbírka cca 50 klávesových hudebních nástrojů od varhan, přes klavíry, cembala a harmonia až po nástroje 20. století. V sále se zachovaly fragmenty barokní výmalby. Dne 25. května 2020 byla v sále odhalena vzácná barokní tapiserie s námětem Hostina bohů na Olympu.
V předzámčí, které je ve správě města Jevišovice, je přístupna vlastivědná expozice s ukázkami živé i neživé přírody, archeologickými nálezy, řemesly a novodobou historií Jevišovic a okolí.
Vlastní Starý zámek spravuje Moravské zemské muzeum v Brně, předzámčí město Jevišovice. Starý zámek je přístupný od května do září. Volně přístupný je parkán s ovcemi. Poblíž parkoviště v předzámčí je volně přístupná zámecká zahrada. Z této původní raně barokní zahrady se zachoval jen půdorys, úsilí o parkové úpravy bylo přeneseno v 17. století k Novému zámku.
Zajímavosti
V roce 1997 zde režisér Jiří Chlumský točil film Stůj, nebo se netrefím!, v němž hraje řada herců jako např. Jiří Bartoška, Ivana Chýlková nebo Pavel Landovský.
Galerie
-
Starý zámek s předzámčím od jihovýchodu, koncem 19. století
-
Starý zámek od severozápadu, v pozadí farní kostel svatého Josefa
-
Starý zámek z nádvoří v předzámčí
-
Předzámčí
-
Expozice Moravského zemského muzea
-
Interiér zámecké kaple
Literatura
- Audy Ladislav.: Jevišovice a okolí, Znojmo 1965.
- Černý Jiří: Umělecké a kulturně-historické památky města Jevišovic, Vranov nad Dyjí 2018.
- Černý Jiří: Starý zámek v Jevišovicích a památky v okolí, Moravské zemském muzeum Brno 2021.
- Plaček Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Praha 2001.
- Trmač Miloslav: Maršál J. L. Raduit de Souches a Znojemsko, Znojmo 1992.
- Večerková Eva: Lidový nábytek na Moravě, Moravské zemské muzeum Brno 1994.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý zámek Jevišovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk