A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jeskyně v Krakovsko-čenstochové juře jsou souborem mnoha set krasových jeskyní vzniklých v důsledku silných krasových procesů v období třetihor v oblasti Krakovsko-čenstochovské jury v jižním Polsku. Oblast je charakteristická vápencovým podložím a zdejší jeskyně mají vzhled typický pro vápencové masivy. Dalším typickým rysem jeskyní je teplota pohybující se kolem 7 až 8 stupňů a častá přítomnost netopýrů.
Celkový počet jeskyní se pohybuje okolo 1500. Největší jeskyní je Studnisko, která se nachází v přírodní rezervaci Sokole Góry a která je hluboká 77,5 metrů a dlouhá 337 metrů.[1] Níže je uveden přehled největších jeskyní:
Jeskyně | délka v metrech | hloubka v metrech | |
1 | Studnisko | 337 | 77,5 |
2 | Jaskinia Wierna | 1027 | 30 |
3 | Jaskinia Mamutowa (Jaskinia Wierzchowska Dolna) | 326 | 25 |
4 | Jaskinia Mąciwody | 185 | 22 |
5 | Jaskinia na Świniuszce | 127 | 37 |
6 | Jaskinia Wierzchowska Górna | 975 | 25 |
7 | Smocza Jama | 230 | 15 |
8 | Jaskinia Ciemna | 209 | 15 |
9 | Jaskinia Łokietka | 320 | 7 |
10 | Jaskinia Nietoperzowa (Jaskinia Jerzmanowicka) | 326 | 25 |
Posledních 5 jeskyní, které jsou zde v přehledu uvedeny, jsou veřejnosti přístupné.
V Mirowských Skalách v jeskyni Stajnia byly nalezeny kosti neandrtálce.[2]
Jaskinia Wierzchowska Górna
Tato jeskyně byla objevena v roce 1853. Archeologové objevili, že zde žili lidé již v neolitu o čemž svědčí např. kosti jeskynních medvědů z doby ledové.
Cestovní ruch se zde začal rozvíjet v 19. století, kdy zde byli již průvodci. Vchody do jeskyně byly zajištěny palisádou a uvnitř se osvětlovalo pomocí čínských luceren. Nyní je návštěvní trasa dlouhá 700 metrů a prohlídka trvá asi 50 minut. Jeskyně je jedním z nejzajímavějších objektu v oblasti a byla vyhlášena kulturní památkou,
Smocza Jama
Na vrchu jurského vápence se směrem k Visle se nachází Smocza Jama. Překlad názvu je dračí sluj. Podle legendy zde v této jeskyni žil drak a tohoto nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes. Tato krasová jeskyně je jednou z turistických atrakcí Krakova.
Město do konce 1. světové války spadalo pod Rakousko. V roce 1919 bylo do jeskyně zavedeno schodiště se 136 schody a jeskyně byla osvětlena elektrickým proudem. V roce 1974 byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
Spolu s centrem města Krakova je zanesena jeskyně na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Jaskinia Ciemna
První zprávy o jeskyni jsou již z roku 1691. Pro svoji výjimečnost byla již v roce 1924 prohlášena za památku. V roce 2018 zde byly nalezeny dětské kosti neandrtálců, což dokládá stáří přibližně 115 tisíc let.
Prohlídky jeskyně se uskutečňují pouze v létě, a protože není jeskyně osvětlena návštěvníci dostávají k prohlídce, která trvá 15 minut, svíčky.
Jaskinia Łokietka
Jeskyně, která byla vyhlášena v roce 1927 za památku již svým jménem ukazuje, že se pojí s polskou historií. Podle pověsti se zde na 6 týdnů schovával Wladislaw Lokietko při svém útěku před českým králem Václavem II. Hlavní chodba vede do tzv. Rytířského sálu (25 x 10 metrů) a na něj navazují další části nazývané Ložnice (20 x 30 metrú) a Kuchyň. Celková délka chodeb a komor je 270 metrů. V jeskyni jsou dřevěné schody a trasa je osvícena elektřinou. Atraktivnost potvrzují i turistické návštěvy, jichž je ročně více než 90 tisíc.
Jaskinia Nietoperzowa (Jaskinia Jerzmanowicka)
Jeskyně se nachází ve vsi Jerzmanowice. Je to jedna z největších jeskyní Krakovsko-čenstochovské vrchoviny a její název vychází z bohatých fosilních pozůstatků a v současnosti zde žijících druhů netopýrů.
Pro četné návštěvníky je vedle jeskyně parkoviště. Jeskyně je osvětlená a bezpečná. Návštěvy se uskutečňují s průvodcem.
Fotogalerie
-
1. Studnisko
-
6.Wierzchowie Jaskinia Wierzchowska Gorna
-
7.Smoczna Jama - Wawel, Dračí jáma
-
8.Jaskinia "Ciemna" - Ojców
-
9. Jaskinia Łokietka
-
10.Jaskinia Nietoperzowa
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jaskinia Wierzchowska Górna na polské Wikipedii, Jaskinia Ciemna na polské Wikipedii, Smocza Jama (Kraków) na polské Wikipedii, Jaskinia Łokietka na polské Wikipedii a Jaskinia Nietoperzowa na polské Wikipedii.
- ↑ Jaskinie Polski. jaskiniepolski.pgi.gov.pl . . Dostupné online. (polsky)
- ↑ Grzęda Mirowska - Szlak Orlich Gniazd. www.orlegniazda.pl . . Dostupné online. (polsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk