A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jean-Luc Marion | |
---|---|
![]() | |
Narození | 3. července 1946 (77 let) Meudon, Hauts-de-Seine ![]() |
Vzdělání | Université de Paris X - Nanterre Sorbonna, École normale supérieure |
Alma mater | Condorcetovo lyceum Pařížská univerzita Univerzita Paříž IV École normale supérieure Univerzita Paříž X |
Povolání | filozof |
Ocenění | Cena Henriho Dumaresta (1983) Velká cena za filozofii (1992) Cena Karla Jasperse (2008) Ratzingerova cena (2020) důstojník Řádu akademických palem … více na Wikidatech |
Funkce | 4. křeslo Francouzské akademie (od 2008) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Luc Marion (* 3. července 1946, Meudon, Hauts-de-Seine) je francouzský filozof, žák Jacquese Derridy a vůdčí osobnost moderních katolických myslitelů. Jeho úvahy vycházejí z postmodernistických pozic a obsahují prvky mystické teologie, fenomenologie a moderní filozofie, tedy oblastí, ve kterých je expertem.[1] Přestože se dominantní částí akademické činnosti zaměřuje na Descartesa a fenomenology typu Martina Heideggera a Edmunda Husserla, větší odezvu vzbudily jeho práce explicitně náboženského charakteru. Příkladem je práce Dieu sans l´être (Bůh bez bytí, 1982), která se zabývá převážně analýzou idolatrie. To je téma u něj často spojené s kvalitami lásky a obdarování, tedy s konceptem široce zkoumaným také Derridou.
Osobní život
Vzdělání
Studoval na Université de Paris X - Nanterre a Sorbonně, magisterský titul ve filozofii získal na pařížské École normale supérieure, kde byl žákem Derridy a Louise Althussera. Ve stejné době měl intenzivní zájem o teologii, v níž se soukromě vzdělával pod vlivem teologů jakými byli Louis Bouyer, Jean Daniélou, Henri de Lubac a Hans Urs von Balthasar. Po získání doktorátu v roce 1980 začal přednášet na univerzitě v Poitiers.
Akademická činnost
Z Poitiers přešel na Université de Paris X - Nanterrem, kde se stal vedoucím katedry filozofie, od roku 1996 pak stejnou funkci zastával na Sorbonně (Université Paris-Sorbonne (Paris IV)). K roku 2010 působil jako profesor filozofie náboženství a teologie na Chicagské univerzitě.[1]
6. listopadu 2008 byl zvolen jedním ze čtyřiceti nesmrtelných (immortel) Francouzské akademie, která má uzavřený počet členů (numerus clausus) a obsadil křeslo číslo 4, které před ním patřilo kardinálu Jean-Marie Lustigerovi.[2][3]
Ocenění
Obdržel několik cen včetně:[2][4]
- 2008 – Ceny Karla Jasperse města a univerzity v Heidelbergu
- 1992 – Grand Prix de philosophie de l'Académie française – za jeho celkové dílo (oeuvre)
- 1977 – Prix Charles Lambert de l'Académie des sciences morales et politiques
Dílo
- Alain de Benoist – Jean-Luc Marion: Avec ou sans Dieu ?, coll. « Carrefour des jeunes », Beauchesne, Paris 1970.
- Sur l’ontologie grise de Descartes. Science cartésienne et savoir aristotélicien dans les Regulae, Librairie Philosophique J. Vrin, 1975.
- L’idole et la distance. Cinq études, Grasset, 1977.
- Sur la théologie blanche de Descartes. Analogie, création des vérités éternelles, fondement, P.U.F, 1981.
- Dieu sans l’être, Fayard, 1982 - rééd. PUF, 2010.
- Sur le prisme métaphysique de Descartes. Constitution et limites de l’onto-théo-logie cartésienne, P.U.F, 1986.
- Prolégomènes à la charité, Éditions de la Différence, 1986.
- Réduction et donation. Recherches sur Husserl, Heidegger et la phénoménologie, P.U.F., 1989.
- Questions cartésiennes I. Méthode et métaphysique, PUF, 1991.
- La croisée du visible, Éditions de la Différence, 1991, P.U.F.
- Questions cartésiennes II. L’ego et Dieu, P.U.F., 1996.
- Étant donné. Essai d’une phénoménologie de la donation, P.U.F., 1997.
- De surcroît. Études sur les phénomènes saturés, P.U.F, 2001, 2010.
- Le phénomène érotique, Grasset, 2003.
- Le visible et le révélé, Cerf, 2005.
- Au lieu de soi, l'approche de saint Augustin, PUF, 17. září 2008
- Certitudes négatives, Grasset & Fasquelle, 2010.
- Le croire pour le voir, Communio Parole et silence, 2010.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Luc Marion na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Horner, Robyn. Jean-Luc Marion: a Theo-Logical Introduction. Burlington: Ashgate, 2005.
- ↑ a b Jean-Luc Marion - profil Archivováno 11. 2. 2012 na Wayback Machine. (francouzsky) na Académie française, 2008.
- ↑ Le philosophe Jean-Luc Marion élu à l'Académie française AFP news article (francouzsky) via Google News.
- ↑ Faculty biography Archivováno 11. 8. 2010 na Wayback Machine. — Divinity School, University of Chicago.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Luc Marion na Wikimedia Commons
Osoba Jean-Luc Marion ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean-Luc Marion
- Jean-Luc Marion, T. Chudý, 2008/1 na stránkách Teologických textů
4. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jean-Marie Lustiger |
2008 Jean-Luc Marion |
Nástupce: |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk