ak. arch. Jaroslav Vaculík
Narození	22. března 1921 Československo Československo Vrchoslavice
Úmrtí	18. července 1995 (ve věku 74 let) Česko Česko Praha
Bydliště	Praha
Alma mater	VŠUP v Praze
Povolání	Architekt, designér a výtvarník
Ocenění	World Habitat Awards 90
Děti	Lukáš Vaculík Jaroslav Vaculík
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Vaculík (22. března 1921, Vrchoslavice – 18. července 1995, Praha) byl český architekt, designér a výtvarník.^[1]

Život

Nejdříve se vyučil zedníkem ve Zlíně v roce 1937, poté tam vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební, studium zakončil složením maturitní zkoušky. Po škole pracoval jako projektant ve firmě Baťa pod Františkem L. Gahurou. V roce 1945 úspěšně složil stavitelskou zkoušku v Praze a nastoupil studium na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Po roce studia zanechal a začal studovat na VŠUP v Praze v ateliéru prof. Pavla Smetany. Ve 4. ročníku se mu podařilo získat státní stipendium na studium architektury v Paříži. Na základě doporučení od Františka L. Gahury začal pracovat v ateliéru Le Corbusiera. Po návratu v roce 1950 úspěšně zakončil studium na VŠUP.

Následně pracoval jako projektant a roku 1954 založil družstevní ateliér, který o dva roky později spojil s ateliérem Stanislava Tobka.^[2] Tuto éru ukončilo jejich odsouzení za "rozkrádání národního majetku".^[1] V době výkonu trestu se nejspíše podíleli na projektu Prezidentské vily ve Vystrkově.^[3][4][5] Propuštěn byl Jaroslav Vaculík podmínečně v roce 1960. Do roku 1972 pracoval pro ČSM a navrhl několik rekreačních objektů, u kterých se inspiroval Le Corbusierem. Mezi nejvýraznější Vaculíkovy projekty patří výstavba Tábornické školy u Lipnice nad Sázavou.^[1][6] V letech 1972–1980 pracoval v Kramářově galerii v Praze. Od 80. letech se věnoval nástavbám v panelových domech, za což získal v roce 1991 ocenění World Habitat Awards. Zemřel 18. července 1995 v Praze.^[1][2]

Po jeho smrti uspořádal dílo historik Matěj Kotalík a připravil z něj výstavu v Muzeu umění a designu v Benešově, kde rovněž vyšla Vaculíkova monografie. Architekt David Vávra také zachytil jeho dílo v televizním dokumentu Šumný Benešov. Vaculíkova tvorba je zastoupena ve sbírkách Muzea umění a designu v Benešově a Národního technického muzea v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura

• KOTALÍK, Matěj. Jaroslav Vaculík: architekt, designér, výtvarník. Benešov: Muzeum umění a designu 2010. 370 s. ISBN 978-80-87400-04-3.
• VACULÍK, Jaroslav. Rekreační ubytování. Polytechnická knižnice sv. 23, SNTL 1963, 192 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Vaculík na Wikimedia Commons