Jan Benátský^[1] či Jan z Benátek (latinsky Johannes de Venetiis^[1] resp. Iohannes (presbyter) de Venetiis^[2]Johannes de Venetiis^[1], resp. Iohannes (presbyter) de Venetiis ^[2], působil ve 2. polovině 9. století) byl velkomoravský církevní činitel, diplomat a rádce knížete Svatopluka I.

Život

Byl stoupencem latinského ritu a jedním z antagonistů staroslovenského liturgického jazyka. ^{[1] [3] [4] [5]}

O jeho životě není mnoho známo. Je možné, že patřil do skupiny duchovních, kteří přišli na Velkou Moravu ještě před příchodem soluňských bratrů Cyrila a Metoděje.

V roce 874 byl přítomen jednání ve Forchheimu s císařem Ludvíkem II. V roce 879 vedl velkomoravské poselstvo k papeži Janu VIII. a v Římě obvinil arcibiskupa Metoděje z šíření bludů. Reakcí na tyto zprávy byla papežská bula Industriae tuae.^{[1] [3] [4] [5]} Navzdory jeho odporu vůči arcibiskupovi Metodějovi a preferenci latiny jako církevního jazyka patřil též k odpůrcům franských církevních nároků na Velké Moravě. Teze o tom, že by patřil k papežským legátům se zdá nepravděpodobná.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján z Benátok na slovenské Wikipedii.

Literatura

• CHARVÁT, Petr. Zaměřeno na středověk – Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám. Příprava vydání Šimon Ungerman, Renáta Přichystalová. 1. vyd. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 827 s. ISBN 978-80-7422-027-2. S. 566–568. 
• ŠTULRAJTEROVÁ, Katarína. Ján z Benátok: Lexikón katolíckych kňazských osobností Slovenska. Bratislava: Lúč 852 s. ISBN 80-7114-300-6. S. 580–581. 
• MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. : Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. S. 551, 668-669, 694, 696-697.