A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Čeřovský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 6. dubna 1913 Žižkov ![]() |
Úmrtí | 17. října 1980 (ve věku 67 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | archivář, historik a hagiograf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Čeřovský (6. dubna 1913 Žižkov – 17. října 1980 Praha) byl český archivář a historik, ve 30. a 40. letech 20. století úzce spojený s benediktinským klášterem v Břevnově. V souvislosti s tím byl v letech 1950 až 1952 vězněn, pak pracoval jako dělník. Ke své profesi se mohl vrátit až v roce 1967 a působil potom v Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody.[1][2]
Život
Narodil se na Žižkově, který se stal částí Velké Prahy až v roce 1922. Jeho otec Vincenc/Čeněk Čeřovský (1875–1941) pocházel z Bukoviny u Pecky[3], absolvoval strojní průmyslovou školu a jako dílovedoucí Československých státních drah v roce 1919 řídil ve francouzském Is-sur-Tille opravu lokomotiv odkoupených pro Československo z válečné kořisti USA a organizoval jejich transport do republiky.[4]
Jan v roce 1932 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde byli jeho spolužáky např. pozdější emauzský opat Maurus Alois Verzich, teolog Josef Zvěřina, biskup Jan Lebeda nebo heraldik Zdeněk Maria Zenger.[5] Po maturitě vstoupil Jan do benediktinského noviciátu v Břevnovském klášteře a přijal řádové jméno Augustin z Canterbury. V klášteře se věnoval studiu filozofie a teologie (teologická fakulta Univerzity Karlovy, Institut Anselmianum v Římě) a spřátelil se zejména s Janem Anastázem Opaskem.[6] Po uzavření vysokých škol působil v Břevnovském klášteře jako knihovník a archivář a významně přispěl k zabezpečení některých cenných písemností před protektorátními úředníky v Břevnově i v Broumovském klášteře.[7] V letech 1941 až 1943 absolvoval Státní archivní školu v Praze. Nepřijal žádné vyšší svěcení, v roce 1943 z řádu vystoupil a stal se civilním zaměstnancem v archivu na Ministerstvu vnitra. V roce 1944 se oženil s Věrou Vonešovou (1920–2005).[2]
V archivu Ministerstva vnitra nějakou dobu pracoval ještě po válce, kdy zároveň začal studovat historii na Karlově univerzitě. V roce 1948 se do Břevnovského kláštera vrátil, tentokrát ale jako civilní zaměstnanec – archivář. V roce 1949 se podílel na založení muzea v Polici nad Metují.[8]
V lednu 1950 byl zatčen, jeho jméno pak padlo při výslechu Jana Opaska v procesu s Miladou Horákovou a jeho zmanipulovaná výpověď byla použita i jako svědectví proti Opaskovi v procesu „proti vatikánským agentům – biskup Zela a společníci“.[9][10] On sám byl v procesu s „Václavem Páchou a spol." odsouzen za velezradu.[11] Prošel pak věznicemi na Pankráci v Praze, ve Valdicích a ve Svatém Janu pod Skalou. V srpnu 1952 byl podmíněně propuštěn a musel nastoupit jako pomocný dělník do Spojených oceláren národního podniku Kladno. Od roku 1955 pracoval jako skladník ve Spofě (později národní podnik Léčiva).[2]
V roce 1967 se mu podařilo získat místo vedoucího oddělení dokumentace v Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody (předchůdci pražského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu), kde pracoval především na interní evidenci – soupisech pražských kulturních památek. Při zaměstnání znovu zahájil a v roce 1972 dokončil studium historie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (diplomová práce: Z osudů pražských Dientzenhoferů).
Už v době svého působení v Břevnově se seznámil a později udržoval přátelský vztah s mnoha osobnostmi české kultury, jak se spisovateli z katolického prostředí i s umělci, kteří pro klášter v Břevnově tvořili (např. s Janem Čepem, Janem Zahradníčkem, Františkem Hrubínem, Miroslavem Venhodou, Josefem Sudkem, Janem Sokolem nebo Františkem Tichým). Blízkým přítelem byl Emanuel Frynta.
Své rehabilitace v roce 1990 ani obnovy Břevnovského kláštera se už nedožil.[2]
Bibliografie
- Knihy Jana Hodějovského z Hodějova v klášteře Broumovském. Praha 1937, bibliofilské vydání
- Klášter v Břevnově. Praha 1944 (s Oldřichem Jakubem Blažíčkem a Emanuelem Pochem)
- Svatý Prokop, Blahoslavená Anežka, Bohuslav Balbín. In: Hrdinové a věštci českého národa. Rudolf Holinka (ed.), Přerov 1948, s. 41–58, 111–122, 328–343
- Lapidea columna. Z historie hradčanského domu. Staletá Praha, Praha 1971, s. 152–176 (s Helenou Smetáčkovou)
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek, Praha 1976 (s Jiřím Kašem)
Odkazy
Reference
- ↑ Čeřovský, Jan, 1913-1980 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d ČIŽINSKÁ, Helena. Sté výročí narození Jana Čeřovského. Staletá Praha. 2013, roč. XXIX, čís. 1, s. 149–152. Dostupné online. Archivováno 23. 8. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy
- ↑ ZEITHAMMER, Karel. Cesta do Is sur Tille. In: Věda a technika v českých zemích mezi světovými válkami. Praha: Národní technické muzeum, 2014.
- ↑ NOVOTNÝ, Vojtěch. Odvaha být církví: Josef Zvěřina v letech 1913-1967. 1. vyd. Praha: Karolinum Press, 2014. 592 s. Dostupné online. ISBN 9788024624327.
- ↑ OPASEK, Anastáz. Dvanáct zastavení. 1. vyd. Praha: TORST, 1992. 322 s. ISBN 80-900149-8-4.
- ↑ KOCIÁNOVÁ, Lucie. Katalog broumovského opatského archivu z roku 1847 v kontextu osudů broumovského kláštera. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2017. 61 s. Dostupné online. S. 35–36. Bakalářská práce.
- ↑ Dějiny muzea – Muzeum Náchodska . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-23.
- ↑ Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Horáková a společníci. 1. vyd. Praha: Orbis, 1950. 276 s. S. 212.
- ↑ Proces proti vatikánským agentům v Československu. Biskup Zela a společníci. 1. vyd. Praha: Orbis, 1950. 181 s. S. 131–132.
- ↑ iPeruc.cz - Páter Václav Pácha - 100 let, od zatčení k odsouzení. www.eperuc.cz . . Dostupné online.
Literatura
- ELŠÍKOVÁ, Monika. Dobré dílo Anastáze Opaska. 1. vyd. Praha: Monika Vadasová-Elšíková, 1999. 246 s. ISBN 80-902602-1-7.
- HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 978-80-727-7023-6. S. 132.
- NOVOTNÝ, Vojtěch. Odvaha být církví: Josef Zvěřina v letech 1913-1967. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 590 s. ISBN 978-80-246-2432-7.
- SLAVÍČEK, Lubomír; BREGANTOVÁ, Polana; HOROVÁ, Anděla, PLATOVSKÁ, Marie. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). 1: A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 1808 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 211.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk