A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaderná elektrárna Palo Verde | |
---|---|
Pohled na jadernou elektrárnu | |
Stát | Spojené státy americké |
Umístění | Tonopah, Maricopa County, Arizona |
Stav | V provozu |
Začátek výstavby | 25. května 1976 |
Zprovoznění | 28. ledna 1986 |
Náklady na výstavbu | 5,9 miliardy dolarů (1986) |
Vlastník | Arizona Public Service |
Zhotovitel | Combustion Engineering |
Jaderná elektrárna | |
Reaktory v provozu | 3 × 1414 MW |
Typ reaktorů | PWR |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 2828 MW |
Roční výroba | 31,920 GWh (2019) |
Koeficient využití | 92.55% (2017) |
Souřadnice | 33°23′21,12″ s. š., 112°51′54″ z. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaderná elektrárna Palo Verde (anglicky Palo Verde Nuclear Generating Station) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech.[1] Leží poblíž města Tonopah v Maricopa County ve státě Arizona, přibližně 72 kilometrů od Phoenixu. Většinový vlastník a provozovatel elektrárny je společnost Arizona Public Service. Reaktory elektrárny vybudovala a dodala americká společnost Combustion Engineering. Jde o druhou největší jadernou elektrárnu ve Spojených státech, která produkuje elektrickou energii pro zhruba 4 miliony obyvatel a zároveň se jedná o jedinou jadernou elektrárnu na světě, která nebyla postavena poblíž velké vodní plochy, protože ke chlazení využívá odpadních vod z nedalekých měst.[2] Areál elektrárny se rozkládá na pozemku o velikosti 1600 hektarů. V zařízení pracuje přes 2000 zaměstnanců.
Historie a technické informace
Reaktory
Jaderná elektrárna Palo Verde provozuje celkem tři jaderné reaktory o výkonu přibližně 1,4 GW, které jsou zdrojem elektřiny pro jižní část Arizony a jižní Kalifornie. Stávající bloky jsou jedinými komerčními reaktory používanými ve Spojených státech, které byly navrženy tak, aby fungovaly na 100% palivových jádrech MOX. Do plného provozu se elektrárna dostala v roce 1988, stavba trvala dvanáct let a stála asi 5,9 miliardy dolarů.[3][4]
Blok 1
Výstavba prvního bloku započala dne 25. května 1976. Jedná se o dvousmyčkový tlakovodní reaktor System 80 od Conbustion Engineering. Jeho hrubý výkon je 1414 MW a čistý výkon po odečtení vlastních potřeb činí 1311 MW. Blok byl poprvé připojen k síti dne 10. června 1985 a do komerčního provozu přešel dne 28. ledna 1986.[5]
Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 1. června 2045.[5]
Blok 2
Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. června 1976. Jde o identický reaktor, jako první. Hrubý výkon bloku dosahuje 1414 MW a čistý výkon činí 1314 MW. Do sítě byl blok poprvé přifázován 20. května 1986 a komerční provoz následoval 19. září 1986.
Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 24. dubna 2046.[6]
Blok 3
Třetí blok začal být budován také 1. června 1976. Opět jde o kopii prvního a druhého bloku. Hrubý výkon bloku činí 1414 MW a čistý výkon bez vlastních potřeb dosahuje 1312 MW. K síti byl blok poprvé připojen dne 28. listopadu 1987 a zahájení komerčního provozu následovalo 8. ledna 1988.
Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 25. listopadu 2047.[7]
Bloky 4 a 5
Arizona Public Service na konci 70. let požádal o povolení k výstavbě dalších dvou bloků, které by navazovaly na stávající oblouk a tvořily by čtvrtkruh. Z ekonomických důvodů však bylo toto povolení v roce 1979 staženo. Jednalo by se o stejné bloky, které již existují.[8]
Bloky 6 až 10
Existoval také návrh vybudovat celkem 10 bloků, které by navazovaly v jeden oblouk a tvořily půlkruh. To však nebylo proveditelné, protože NRC nevydává licence pro elektrárny větší než 6 bloků.[8]
Okolní obyvatelstvo
NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[9][10]
odle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 26 316.[11][12]
Bezpečnost
Elektrárna Palo Verde měla strategický význam za studené války, protože byla ve válečných plánech Sovětského svazu v případě jaderného konfliktu. V roce 2003 byla elektrárna chráněna vojáky kvůli válce v Iráku a obavám z teroristického útoku.[13] Od roku 2007 se stala jednou z nejpřísněji hlídaných jaderných elektráren ve Spojených státech.[13][14][15]
V noci z 29. září na 30. září 2019 byl vzdušný prostor nad zařízením narušen řadou dronů.[16]
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Palo Verde-1 | CE-System 80 | 1311 MW | 1414 MW | 25. 5. 1976 | 10. 6. 1985 | 28. 1. 1986 | |
Palo Verde-2 | CE-System 80 | 1314 MW | 1414 MW | 1. 6. 1976 | 20. 5. 1986 | 19. 9. 1986 | |
Palo Verde-3 | CE-System 80 | 1312 MW | 1414 MW | 1. 6. 1976 | 28. 11. 1987 | 8. 1. 1988 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palo Verde Nuclear Generating Station na anglické Wikipedii.
- ↑ Palo Verde Generating Station . U.S. Energy Information Administration, September 2010 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-18.
- ↑ Largest Utility Plants by Net Generation . Energy Information Administration, 24 October 2022 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 March 2023.
- ↑ SHEPHERD, S. H. Winning a Prudence Audit. Transactions of the American Nuclear Society; (United States). November 1989.
- ↑ Economic Benefits of Palo Verde Nuclear Generation Station . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-23.
- ↑ a b Palo Verde Nuclear Generating Station, Unit 1. NRC Web . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palo Verde Nuclear Generating Station, Unit 2. NRC Web . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palo Verde Nuclear Generating Station, Unit 3 . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kernkraftwerk Palo Verde – Nucleopedia. de.nucleopedia.org online. cit. 2023-11-05. Dostupné online.
- ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants online. cit. 2013-12-13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02.
- ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
- ↑ Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936/ns/world_news-asia_pacific/t/what-are-odds-us-nuke-plants-ranked-quake-risk/ Archivováno 12. 11. 2018 na Wayback Machine. Accessed October 31, 2018.
- ↑ Archived copy online. cit. 2017-08-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25.
- ↑ a b Palo Verde nuclear plant reportedly received specific threat online. Azcentral.com, 2003-03-20 cit. 2012-08-17. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nrc.gov online. cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-12.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nrc.gov online. cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-12.
- ↑ ROGOWAY AND, Tyler; TREVITHICK, Joseph. The Night A Mysterious Drone Swarm Descended On Palo Verde Nuclear Power Plant online. 2020-07-29 cit. 2021-06-04. Dostupné online. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Palo Verde na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk