A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaderná elektrárna Hamaoka | |
---|---|
![]() Pohled na jadernou elektrárnu | |
Stát | ![]() |
Umístění | Omaezaki, prefektura Šizuoka |
Stav | V provozu (k říjnu 2023 mimo provoz) |
Začátek výstavby | 10. června 1971 |
Zprovoznění | 17. března 1976 |
Vlastník | Chubu Electric Power Company |
Jaderná elektrárna | |
Reaktory v provozu | 1 × 1 100 MW 1 × 1 137 MW 1 × 1 380 MW |
Plánované reaktory | 1 × 1400 MW |
Odstavené reaktory | 1 × 540 MW 1 × 840 MW |
Typ reaktorů | BWR, ABWR |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 3617 MW |
Plánovaný výkon | 5017 MW |
Souřadnice | 34°37′25″ s. š., 138°8′33″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaderná elektrárna Hamaoka (japonsky 浜岡原子力発電所) je provozní jadernou elektrárnou v Japonsku. Leží poblíž města Omaezaki v prefektuře Šizuoka na východním pobřeží Japonska, 200 kilometrů jihozápadně od Tokia. Jaderná elektrárna je vlastněna a provozována společností Chubu Electric Power Company. V roce 2004 byla elektrárna prohlášena za nejméně bezpečnou v Japonsku, protože se nachází vedle tektonického zlomu.[1][2][3]
Historie a technické informace
První a druhý blok
Záměr na výstavbu jaderné elektrárny Hamaoka byl oznámen v listopadu 1963 společností Chubu Electric Power. Plán na výstavbu byl schválen příslušnými úřady 25. března 1970 a 20. dubna byl zvolen varný typ reaktoru. V červnu 1970 byly na staveništi otevřeny meteorologické, geologické, oceánografické a zemětřesné pozorovací stanoviště. Povolení k výstavbě bylo uděleno 10. prosince 1970.[4] Přípravy na výstavbu započaly v dubnu 1971.
Výstavba prvního varného reaktoru o hrubém výkonu 540 MW oficiálně započala 10. června 1971. Jedná se o typ BWR-4. Jeho připojení k síti proběhlo již 13. srpna 1974 a do komerčního provozu přešel 17. března 1976.[4][5]
Mezitím druhý blok stejné koncepce o hrubém výkonu 840 MW se začal stavět 14. června 1974 a po necelých čtyřech letech byl připojen k síti, k čemuž došlo 4. května 1978. Komerční provoz bloku byl zahájen 29. listopadu téhož roku. První a druhý blok byly trvale vyřazeny z provozu 30. ledna 2009.[4][6]
Třetí a čtvrtý blok
Povolení k výstavbě 3. bloku s reaktorem typu BWR-5 s hrubým výkonem 1100 MW bylo uděleno na začátku 80. let. Jeho výstavba začala 18. dubna 1983 a již 20. ledna 1987 byl blok připojen k síti a začal dodávat elektřinu. Komerční provoz byl zahájen po dokončení testů 28. srpna 1987.[7]
Společně s třetím blokem byl objednán také identický čtvrtý blok o hrubém výkonu 1137 MW. S výstavbou se začalo 13. října 1989 a do sítě byl blok připojen 27. ledna 1993. Komerční provoz byl zahájen 3. září 1993. Oproti třetímu bloku došlo ve čtvrtém k vyšší standardizaci a optimalizaci výstavby, takže došlo ke snížení konstrukčních nákladů o přibližně 20%.[8]
Pátý blok
Plán na výstavbu pátého bloku byl oznámen v prosinci 1992. Jako dodavatel bloku byla zvolena společnost Hitachi. Zvolen byl reaktor ABWR o hrubém výkonu 1380 MW. I přes předchozí odpor obyvatel byla výstavba zahájena 12. července 2000. Výstavba trvala necelé 4 roky a poté byl blok připojen k síti. K tomu došlo 26. dubna 2004 a poté byl po úspěšném dokončení testů dne 18. ledna 2005 zahájen komerční provoz.[9]
Šestý blok
Šestý blok jaderné elektrárny Hamaoka byl navržen pro překlenutí deficitu elektřiny po odstavení 1. a 2. bloku a kvůli snížení počtu pracovníků. S jeho výstavbou se mělo začít v roce 2015, ale v roce 2011 došlo v Tóhoku k zemětřesení a tsunami, které způsobilo havárii jaderné elektrárny Fukušima I.[10] Z toho důvodu byl plán odložen na neurčito a neexistuje žádný harmonogram, protože šestý blok není zahrnut v plánech na léta 2020 až 2030.[10]
Má jít o blok shodný s pátým blokem, pouze se zvýšeným hrubým výkonem na zhruba 1400 MW.[10]
Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011
V důsledku zemětřesení a tsunami v Tóhoku a havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči byla elektrárna dne 13. května 2011 dočasně vyřazena z provozu. Její znovuspuštění se plánuje po dokončení všech modernizačních prací pro splnění nových norem v japonském jaderném průmyslu a po výstavbě protipovodňové zdi před elektrárnou. Celkové náklady jsou odhadnuty na 1,3 miliardy amerických dolarů.[11][12][13]
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Hamaoka-1 | BWR-4 | 515 МW | 540 МW | 10. 6. 1971 | 13. 8. 1974 | 17. 3. 1976 | 30. 1. 2009 |
Hamaoka-2 | BWR-4 | 806 МW | 840 МW | 14. 6. 1974 | 4. 5. 1978 | 29. 11. 1978 | 30. 1. 2009 |
Hamaoka-3 | BWR-5 | 1056 МW | 1100 МW | 18. 4. 1983 | 20. 1. 1987 | 28. 8. 1987 | |
Hamaoka-4 | BWR-5 | 1092 МW | 1137 МW | 13. 10. 1989 | 27. 1. 1993 | 3. 9. 1993 | |
Hamaoka-5 | ABWR | 1325 МW | 1380 МW | 12. 7. 2000 | 26. 4. 2004 | 18. 1. 2005 | |
Hamaoka-6[14] | ABWR | 1400 МW | Plánováno |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hamaoka Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ Suit seeks to shut Hamaoka reactors for good . July 1, 2011. Dostupné online.
- ↑ Genpatsu-Shinsai: Catastrophic Multiple Disaster of Earthquake and Quake-induced Nuclear Accident Anticipated in the Japanese Islands (Abstract), Katsuhiko Ishibashi, 23rd. General Assembly of IUGG, 2003, Sapporo, Japan, accessed 2011-03-28
- ↑ Kan calls for halt of Hamaoka nuclear plant Archivováno 15. 4. 2011 na Wayback Machine. 6 May 2011, NHK World (Japan Broadcasting Corporation)
- ↑ a b c Two grave issues concerning the expected Tokai Earthquake Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine. Kiyoo Mogi, Earth Planets Space, Vol. 56 (No. 8), pp. li-lxvi, published 2004, accessed 2011-03-11
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ a b c Hamaoka-6 - JAPAN ATOMIC INDUSTRIAL FORUM, INC.JAPAN ATOMIC INDUSTRIAL FORUM, INC. . 2015-03-17 . Dostupné online. (japonsky)
- ↑ Quake shuts world's largest nuclear plant Nature, vol 448, 392-393, DOI:10.1038/448392a , published 2007-07-25, accessed 2011-03-18
- ↑ Hosaka, T. A. Japan nuclear plant closing while seawall is built | the Jakarta Post. The Jakarta Post. The Associated Press, 9 May 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 June 2013.
- ↑ Japan nuke plant suspends work . May 15, 2011. Dostupné online.
- ↑ HAMAOKA-6 on the PRIS of the IAEA . Dostupné online. (english)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Hamaoka na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk