A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Interkulturní psychologie je tzv. komparativní věda, která srovnává různé etniky, národy, náboženské a jazykové skupiny a všímá si jejich odlišností. Jejím cílem je identifikovat a popsat interkulturní jevy a procesy. Snaží se vytvořit podklady pro aplikování ve společenském životě. Poukazuje na rozdíly, jak kultura ovlivňuje chování, společnost, rodinný život, vzdělání, sociální zkušenosti a další oblasti.[1]
Dle Matsumota (2000) se kultura vztahuje k mnoha charakteristikám skupin lidí, včetně postojů, chování, zvyků a hodnot, které jsou přenášeny z jedné generace na další.[2]
Definice
Pojem interkulturní psychologie je velmi obtížné přímo definovat. Je to dáno tím, že když se formuje jakákoliv oblast vědy, je obvyklé, že z počátku není ustálen ani její přesný název. U interkulturní psychologie je název ustálen od jejího vzniku, tj. od šedesátých let minulého století, ale název je ustálený pouze v angličtině – cross-cultural psychology.[1] V češtině se můžeme setkat ještě s dvěma podobnými terminologickými pojmy: mezikulturní psychologie a transkulturní psychologie. I když tyto dva pojmy se až tak často nepoužívají.[3]
Neexistuje jedna jediná, pravdivá definice. Mnoho psychologů nám dává mnoho různých definicí. Nemůže uvést všechny, protože jich existuje celá řada a liší se jak rozsahem formulace, tak i terminologií.
Podle psychologa Davida A. Geista (2000) můžeme interkulturní psychologie definovat takto:„Interkulturní psychologie, nacházející se na pomezí mezi psychologií, etnologií, kulturní a sociální psychologií; je považována za obor psychologie zkoumající podobnosti a rozdíly v psychologickém fungování různých kultur a etnických skupin.“ [4] Další definici, kterou můžeme použít je podle Hartla a Hartlové (2000):„Psychologie kulturní srovnává specifický vliv různých kultur na chování a prožívání člověka; výzkumy tohoto zaměření se v současnosti značně rozvíjejí v souvislosti s globalizací, nutností soužití různých kultur.“ [1]
Je to psychologie, která zkoumá shody a rozdíly v individuálních psychologických funkcích v různých kulturních skupinách. Je to studium vlivů kultury na lidské chování. Je to v podstatě komparativní věda: popisuje a srovnává vlastnosti a procesy lidské psychiky v závislosti na kulturních faktorech založených v odlišnostech etnik, národů, rasových, náboženských či jazykových skupin.[1]
Vývoj
Lidé si byli již dávno vědomi rozdílů mezi chováním lidí různých kultur, avšak interkulturní psychologie jako věda vznikla až koncem 19. a začátkem dvacátého století. Významným počinem byla také práce Francise Galtona a jeho eugeniky, která tvrdila, že existují lidské rasy, které jsou silnější a mají lepší schopnost přežít, než jiné. Tuto teorii si přivlastnili například nacisté během druhé světové války.[5]
Pojem interkulturní psychologie vznikal však až v době šedesátých let dvacátého století. Byla to doba, kdy vznikalo mnoho jiných interdisciplinárních věd. V roce 1969 se zavedla interkulturní psychologie jako vědecký obor a to díky časopisu Journal of Cross-Cutlural Psychology. U zrodu byli hlavně vědci z USA a Kanady (John W.Berry, Gustav Jahoda, William W.Lambert aj.) Poté se začala interkulturní psychologie dostávat do celého světa a vytvářela se síť odborníků. To vedlo k založení Mezinárodní asociace pro interkulturní psychologii – International Association for Cross-Cultural Psychology (IACCP). První konference této organizace byla v roce 1972 v Hongkongu. V České republice není interkulturní psychologie dosud konstituována a mnoho lidí ani neví o její existenci.[1] Její rozvoj je v ČR jedním z nejdůležitějších úkolů pro českou psychologii v rámci Českomoravské psychologické společnosti.
Aplikace interkulturní psychologie
Díky technickému rozmachu a globalizaci za poslední století, světové kultury si nikdy nebyly tak blízké, jak je tomu dnes. A právě díky tomuto rozmachu nachází interkulturní psychologie svoje právoplatné místo ve světě vědy. Právě díky globalizaci nabývá interkulturní psychologie své důležitosti a to zejména kvůli častým etnickým konfliktům, mezinárodním sporům, válečným akcím a podobně.[6]
Interkulturní psychologie se zabývá velkou škálou psychologických disciplín. Její uplatnění můžeme najít v těch okruzích lidské činnosti, kde dochází ke styku různých kulturních společenství, cizích národů a etnik, ale také rasových, náboženských a jazykových skupin.[1]
- Velmi důležité uplatnění má zejména v těchto disciplínách [1] :
- Diplomacie a zahraniční politika
- Mezinárodní obchod a turismus
- Příprava odborníků pro práci v zahraničí
- Výcvik manažerů a personalistů firem zaměstnávajících cizince
- Příprava lékařů a zdravotnického personálu pro péči o pacienty odlišného etnického původu
- Příprava státní správy pro jednání s cizinci a žadateli o azyl
- Příprava učitelů na vzdělávání ve třídách a školách s etnicky heterogenní populací žáků
Ekonomická aktivita roste v globálním měřítku. Setkáváme se s lidmi z různých národů skrz reálné i virtuální hranice. Jednu věc, kterou nás interkulturní psychologie může naučit je brát v potaz vliv kultury na různé aspekty práce. Interkulturní psychologie se snaží udělat z kultury určitou proměnnou, která vysvětluje a předpovídá organizační a pracovní chování ve specifických situacích.[7][8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: . 3. vyd. Praha: Portál, 2010, 220 s. ISBN 978-80-7367-709-1
- ↑ Matsumoto, D. R. (2000). Culture and psychology (2nd ed.). Pacific Grove, CA: Brooks/Cole
- ↑ Smith, P. B., Bond, M. H., & Kağitçibaşi, Ç. (2006). Understanding social psychology across cultures: Living and working in a changing world (3rd rev. ed.). London, UK: Sage.
- ↑ Psychology.about. (2013). What Is Cross Cultural Psychology?.Available: http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/f/cross-cultural.htm Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.. Last accessed 29th January 2014.
- ↑ ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA ONLINE.Eugenics. . . Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/195069/eugenics
- ↑ Berry, W, J (2002). Cross-cultural Psychology: Research and Applications. 2nd ed. England: Cambridge University Press. p3-15, p467 - 471.
- ↑ Drenth, P. J. D., & Den Hartog, D. N. (1999). Culture and organizational differences. In W. J. Lonner & D. L. Dinnel (Eds.), Merging past, present, and future in cross-cultural psychology: Selected papers from the Fourteenth International Congress of the International Association for Cross-Cultural Psychology (pp. 489-502). Lisse, Netherlands: Swets & Zeitlinger.
- ↑ Spering, M (2011). Current issues in cross-cultural psychology: Research topics, applications, and perspectives. Germany: University of Heidelberg, Germany. p58-60.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk