A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hvězdovka trojitá | |
---|---|
Hvězdovka trojitá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Podtřída | Phallomycetidae |
Řád | hvězdovkotvaré (Geastrales) |
Čeleď | hvězdovkovité (Geastraceae) |
Rod | hvězdovka (Geastrum) |
Binomické jméno | |
Geastrum triplex Jungh. 1840 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hvězdovka trojitá (Geastrum triplex)[1] je saprotrofní břichatkovitá houba z čeledi hvězdovkovitých. Patří k nejmohutnějším českým hvězdovkám a může mít rozměr až přes 10 centimetrů. Vyskytuje se na zastíněných lokalitách bohatých humusem.[1] Není jedlá, ale využívala se v tradiční čínské a indiánské medicíně.
Synonyma
- Geaster michelianum W. G. Smith 1873
- Geaster triplex Jungh. 1840[2]
- Geastrum michelianum W. G. Smith 1873
- Geastrum triplex Jungh. 1840
- české názvy
Vzhled
Makroskopický
Plodnice v mládí cibulovité, v dospělosti se vnější okrovka (exoperidie) rozevírá ve 4-7 cípů (ramen) a dosahuje 50 až 130 milimetrů šířky.[1] Středová část ramen se obvykle vylamuje a vytváří límec kolem centrální plodné části - endoperidie.[1] Ta je kulovitá nebo trochu zploštělá, 20–40 milimetrů široká, zbarvená je šedobéžově až okrově hnědě a k exoperidii přisedá bez krčku. Ústí je kuželovité, ohraničené. [1]
Mikroskopický
Výtrusy jsou kulovité, dosahují 4,5 - 5,5 μm a povrch mají krytý 0,5 μm vysokými bradavkami.[1]
Výskyt
Hvězdovka trojitá roste ve skupinách, spíše v teplejších oblastech především pod listnatými stromy (dub, jasan, buk, habr, javor, lípa), vzácněji i pod jehličnany (staré smrky), kde bývá doprovázena mařinkou vonnou a kopytníkem evropským.[3][1] Vyskytuje se v lesích roklích, v prohlubních kolem pařezů, někdy i v dutých stromech nebo přímo na tlejícím dřevě.[3][1] Objevuje se i na synantropních stanovištích jako starých zahradách, starých parcích bohatých humusem, na rumištích.[3] Preferuje zastíněná místa se silnou vrstvou humusu, preferuje vápenité nebo jiné alkalické podloží.[1][3]
Rozšíření
Je známá z Evropy (včetně Velké Británie) a dále ze Severní a Jižní Ameriky, Asie (Indie) a Austrálie (včetně Tasmánie a Nového Zélandu).[3]
V rámci chráněných území České republiky byly publikovány nálezy hvězdovky trojité mimo jiné z následujících lokalit:
- Čertoryje / Bílé Karpaty[4] (okres Hodonín)
- Český kras
- Český ráj[7]
- Doubravka[8] (okres Teplice)
- Doupovské hory[9]
- Chuchelský háj (blízké okolí)[10][6] (Praha)
- Petřínské skalky[6] (Praha)
- Růžák[11] (okres Děčín)
Záměna
Rozměrné plodnice, stanoviště (stinné lokality se silnou vrstvou humusu) a typický límec oddělující vnitřní okrovku a ramena činí z hvězdovky trojité prakticky nezaměnitelný druh. Z větších hvězdovek na podobných stanovištích mohou růst následující druhy:
- hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) – obvykle postrádá límeček, načervenalá či narezavělá vnější okrovka
- hvězdovka vlasohlavá (Geastrum melanocephalum) – rozvitá plodnice je pokrytá vrstvou hnědočerného vlášení s výtrusy
Ochrana
První doložený nález z oblasti České republiky objevil český mykolog Albert Pilát roku 1933 mezi v mykologickém herbáři Národního muzea v Praze mezi neurčenými položkami sbíranými E. Bayerem v okolí Chotěboře. Tento nález nebyl datovaný. Protože za celou první třetinu 20. století nebyl z Čech známý žádný jiný nález, považoval tuto houbu Albert Pilát za „dosti vzácnou“.[2] Václav Jan Staněk uvádí, že do poloviny 20. století byla považována za velmi vzácnou a teprve v průběhu 50. let došlo k objevení většího počtu stabilních lokalit.[3] V současnosti není považována za vzácnou, spíš roztroušeně se vyskytující[1] či nehojnou.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Geastrum triplex, s. 180.
- ↑ a b c PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33–37.
- ↑ a b c d e f g STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476–480.
- ↑ VÁVROVÁ, Zdeňka. Mykofloristická studie vybraných lesních celků jihozápadní části Bílých Karpat. Brno, 2010 . 90 s. diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Hrouda. s. 69, 79. Dostupné online.
- ↑ BUREL, Jiří; JINDŘICH, Oldřich. Zpráva o prováděném mykologickém průzkumu na území NPR Koda - druhá doplněná verze . Praha: 2009.
- ↑ a b c d MACKOVČIN, P.; SEDLÁČEK, M. Chráněná území ČR XII. - Praha. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. S. 304.
- ↑ LEPŠOVÁ, Anna. Za podzimními houbami do Českého ráje. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2006. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 223.
- ↑ Vygoron - občanské sdružení. Plán péče o přírodní památku Doubravka na období 2011-2020 . usteckykraj-priroda.cz, 2013 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25.
- ↑ ZÍBAROVÁ, Lucie. Mykologický průzkum vybraných lokalit v rámci EVL Doupovské hory, závěrečná zpráva (příloha 1) . Brno: AMEC, 2013-11 .
- ↑ KOHLÍK, Václav. Plán péče pro PR Chuchelský háj na období 2010-2019 . envis.praha-mesto.cz, 2008 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24.
- ↑ HOLEC, Jan. Zajímavé a vzácné houby Národního parku České Švýcarsko. In: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce. Labské pískovce - historie, příroda a ochrana území. Děčín: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-87051-27-6.
Literatura
- PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33–37.
- STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476–480.
- BAIER, Jiří. Hvězdovky - ozdoba lesů. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2004. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 203.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdovka trojitá na Wikimedia Commons
- Taxon Geastrum triplex ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Geastrum triplex (hvězdovka trojitá) . BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – hvězdovka trojitá
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk