Poloha ve středu Evropy zdánlivě předurčovala české země k tomu, aby byly již odedávna křižovatkou významných obchodních cest. Ve skutečnosti však pouze Jantarová stezka, vedoucí od Baltského k Jaderskému moři, procházející přes české země podél řeky Odry, Moravskou branou a následně podél řeky Moravy, měla (a má) kontinentální význam.

Na území Čech se většina dálkových stezek paprskovitě rozbíhala z přirozeného centra české kotliny – Prahy – k hranicím země. Na Moravě a v českém Slezsku, které na rozdíl od Čech neměly jedno hlavní centrum, ať již geografické či správní – se křižovatka většiny dálkových stezek patrně nacházela u soutoku řeky Moravy s řekami Jihlavou a Dyjí.^[1]

Stezky v Čechách

Položíme-li pomyslný střed do Prahy a začneme od severu po směru hodinových ručiček, bude seznam hlavních stezek následující:

• Stará pražská cesta (též Česká stezka, Budyšín – Praha)

• Nisko-Jizerská stezka
• Polská stezka (zvaná též Kladská nebo Náchodská)
• Trstenická (zvaná též Česká stezka)
• Libická stezka (též Žďárská stezka, Čáslav – Brno)
• Haberská stezka (zvaná též Habrská, Čáslav – Znojmo)
• Vitorazská stezka
• Linecká stezka
• Zlatá stezka (zvaná též Pasovská, Prachatická, Česká nebo Solná)^[2]
• Norimberská cesta (později zvaná též Zlatá cesta) – (Praha – Beroun – Rokycany – Kladruby, odtud větve přes Přimdu i přes Tachov a odbočení Řezenské stezky.
• Zbečensko-Křivoklátská stezka – středověká královská cesta mezi Prahou a Křivoklátem (Praha – Hostivice – Unhošť – Horní Bezděkov – Bratronice^[3] – Běleč – Sýkořice – Zbečno – Křivoklát)
• Sedlecká stezka – dálková cesta z Prahy na západ (Franská větev na Cheb a Erfurtská větev)
  • Tachovská stezka – odbočka z Chebské cesty (Teplá – Planá – Tachov) a dále
  • Chebská stezka (Franská větev Sedlecké stezky) – (Rakovník – Žlutice – Cheb)
  • Erfurtská stezka (Erfurtská větev Sedlecké stezky)
• Mostecká stezka starší a mladší
• Srbská stezka (zvaná též Chlumecká)
• Solní stezka (Praha – Stebno – Hostovice – Ústí n. L. – Nakléřovský průsmyk)^[4]

Jiný zdroj ^[5] jmenuje jako nejdůležitější kolem 9. století tyto cesty:

• Domažlická stezka (též Řezenská, Řezno – Praha)
• Zlatá stezka (Halle – Lipsko – Rakovník – Praha) – není totožná s Pasovskou zlatou stezkou!
• Trstenická stezka (Brno – Litomyšl – Kouřim)
• Olomoucká stezka (Vídeň – Znojmo – Čáslav)

Některé z cest byly později takzvaně nucené, obchodníci se od nich nesměli odchylovat.

V období starověku vedla přes území Bójů (dnešní Česko) Jantarová stezka od Baltského moře k Jaderskému.

Odkazy

Reference

Literatura

• Staré stezky. In: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. Sborník referátů z 12. semináře NPÚ ÚOP v Brně. Brno: , 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07. Archivováno 7. 2. 2017 na Wayback Machine.

• KVĚT, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Vidi, 2011. 229 s. ISBN 978-80-254-8927-7. 

• FENCL, Václav. Pravěké cesty na Kralupsku a Velvarsku ve světle archeologických nálezů . Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou, 2014-2019 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07. 

Související články

• Staré sídelní území
• Zemská stezka

Externí odkazy

• Staré stezky na území Čech a Moravy, mapové schéma, podle Radana Květa, vesmir.cz
• Projekt "Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech"

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.