Heyrovskýit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Pb6Bi2S9
Identifikace
Barva	cínově bílá, kovově šedá
Vzhled krystalu	krátce sloupcovité, jehličkovité krystaly
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	4–4,5
Lesk	kovový
Štěpnost	chybí
Vryp	šedočerný
Hustota	7,2 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	rozpustný v HNO3

Heyrovskýit (Klomínský, 1971), chemický vzorec Pb₆Bi₂S₉, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán z haldy starého stříbrného dolu nedaleko osady Hůrky u Čisté v západních Čechách. Je pojmenován na počest českého chemika Jaroslava Heyrovského, držitele Nobelovy ceny.^[1][2]

Heyrovskýit je hydrotermálního původu, je součástí křemenných žil. Doprovází ho zde nejčastěji pyrit, galenit a molybdenit, dále i chalkopyrit, sfalerit, cosalit, bismut, arsenopyrit či siderit.^[1][3]

Nejčastěji heyrovskýit tvoří krátce sloupcovité, na pohled jehličkovité krystaly až stébla o délce do 0,5 cm, zarostlé v křemeni.^[2]

Heyrovskýit je zpravidla cínově bílý až kovově šedý. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, chybí mu štěpnost a má šedočerný vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné.^[1][3]

Vzhledem ke svojí vzácnosti nemá heyrovskýit žádné komerční využití.

Mezi minerály podobné heyrovskýitu (vzhledově i chemicky) patří:

• cosalit (Pb₂Bi₂S₅)
• aschamalmit (Pb₆Bi₂S₉)
• eskimoit (Ag₇Pb₁₀Bi₁₅S₃₆)^[1][4]

• Furka, Švýcarsko
• Vulcano, Itálie
• Rauriser Goldberg, Rakousko
• La Roche-Balue, Francie
• důl Yakuki, Japonsko
• důl Juno, Severní teritorium, Austrálie

• Hůrky u Čisté^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu heyrovskýit na Wikimedia Commons