A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hartigovská zahrada | |
---|---|
Hartigovská zahrada shora | |
Lokalita | Hradčany, Praha, ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′21,12″ s. š., 14°24′5,4″ v. d. |
Rozloha | 960 m² |
Založeno | po roce 1670 |
Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hartigovská zahrada patří spolu s Rajskou zahradou a zahradou Na Valech mezi jižní zahrady Pražského hradu; rozlohou je z nich nejmenší. Spolu s nimi je součástí národní kulturní památky Pražský hrad.[1] Leží nad Hartigovským palácem (Thunovská 184/20), na parcelách č. 561 a 558.
Někdy je nesprávně (i na mapách) jako součást Hartigovské zahrady uváděna sousední zahrada na parcele č. 569, která je ale větší (téměř 0,4 ha), je stavebně oddělena a patří do areálu Thunovského (Leslieovského) paláce (Thunovská 180/14) chráněného jako kulturní památka,[2] ve kterém sídlí britské velvyslanectví v Praze a je majetkem Spojeného království.
Základní informace
- Městský obvod a městská část: Praha 1
- Katastrální území: Malá Strana, parcely 561 a 558
- Rozloha: celkem 960 m²
Historie
Zahradu založila Isabella Amélia Švihovská, z rodu von Salm-Neuburg, po roce 1670. Patřila ke stejnojmennému paláci, který v roce 1720 nechal přestavět hrabě Josef Hartig. Zahrada je složena ze dvou malých teras, které se rozkládají pod opěrnou zdí zahrady Na Valech, ze které se sem lze dostat.
Terasy jsou propojeny schodištěm a hudebním pavilonkem. Je zde pět plastik antických božstev od Antonína Brauna – synovce Matyáše Brauna. Čtyři plastiky jsou umístěny podél zdiva, ale pátá, Dionýsos – bůh veselí a vína, stojí uvnitř hudebního pavilonku. Je zde také umístěna socha Lev s korunou a putti, rovněž od Antonína Brauna.
Sochy antických božstev, umístěné v Hartigovské zahradě Pražského hradu, byly sem přemístěny v roce 1945 ze zámku ve Štiříně. Pocházejí z druhé poloviny 18. století.[3]
Současnost
Současná podoba zahrady vznikla roku 1965. Návrh vypracoval architekt Adolf Benš a architekt Richard Ferdinand Podzemný. V červenci 2007 zde proběhla rekonstrukce.[4] Veřejné toalety v jižní části Hartigovské zahrady prošly kvůli koncertům, které se zde konají, v roce 2007 kompletní rekonstrukcí. I po rekonstrukci a kolaudaci zůstaly však uzavřeny.[5]
Celé obvodové zdivo porůstá břečťan popínavý a loubinec trojlaločný. V zahradě se nenacházejí žádné trávníkové plochy, místo nich se všude vine břečťan. Přístup do zahrady je skrytý v zahradě Na Valech.[6] Dostupná je po schodišti při barokním hudebním pavilonku, který vznikl podle plánů, které vypracoval Giovanni Battista Alliprandi.[7] V nejspodnější části zahrady je pod vstupním schodištěm hlubší nika. V ní byla původně umístěna drobná kašnička. Dnes je zde pouze vodovodní kohoutek. Časem se plánuje opětovné zprovoznění kašny.[8]
Hudební pavilonek Hartigovské zahrady, kterou hrad získal do svého majetku až v 60. letech, hostil řadu koncertů komorní vážné hudby.[9] V roce 2010 hostila Hartigovská zahrada společně s dalšími jižními zahradami Pražského hradu – Rajskou zahradou a zahradou Na Valech známý Prague Food Festival.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Pražský hrad - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 151178 : palác Leslieovský, Thunovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Antická božstva
- ↑ Pražské zahrady, zastavení desáté - zázračné proměny jižních hradních zahrad. www.cestovatel.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-02.
- ↑ Veřejné toalety v areálu Pražského hradu, Hartigovská zahrada
- ↑ Hartigovská zahrada
- ↑ Hartigovská zahrada (Architektonická památka). www.vyletnik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-29.
- ↑ Kašna v nice v Hartigovské zahradě. www.prazskekasny.net . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.
- ↑ Zdeněk Lukeš: Plečnik inspirující. m.rozhlas.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-02.
- ↑ Prague Food Festival - O nás. www.praguefoodfestival.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-04.
Literatura
- BAŠEOVÁ, Olga. Pražské zahrady. 1. vyd. Praha: Panorama, 1991. 248 s. ISBN 80-7038-109-4. S. 63, 148, 149, 213.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 115.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartigovská zahrada na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk