Harald II. Norský
norský král
Gunnhild Gormsdóttir se svými syny.
Doba vlády	961–970
Narození	Norsko
Úmrtí	970 Hals
Předchůdce	Haakon I. Norský
Nástupce	Haakon Sigurdsson
Dynastie	Ynglingové
Otec	Erik Krvavá sekyra
Matka	Gunnhild Gormsdóttir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harald II. (norsky: Harald Gråfell, staroseversky: Haraldr gráfeldr; † 970) řečený Šedoplášť byl norský král v letech 961–970. Byl synem norského krále Erika I. a Gunnhild Gormsdóttir.

Život

Haraldův otec zemřel v roce 954 a Harald a jeho bratři se spojili se svým strýcem, dánským králem Haraldem Modrozubem. Několikrát o moc nad Norskem neúspěšně bojovali se svým strýcem Haakonem I., zlom však nastal v roce 961.

Erikovi synové nepozorovaně přistáli u Hordaland a Haakona překvapili v jeho rezidenci v Fitjaru. Haakon byl během bitvy u Fitjaru (Slaget ved Fitjar) smrtelně zraněn, přestože Erikovy syny porazil. Po Haakonově smrti se vládci Norska stali synové Erika Krvavé sekyry, z nichž nejmocnější byl právě Harald jako nejstarší z nich. Mimo západní Norsko však neměli příliš velkou moc.

Harald se snažil posílit svou vládu eliminováním místních vládců a nechal zabít mimo jiné Sigurda Haakonssona (otce pozdějšího vládce Norska Haakona Sigurdssona) a Tryggve Olafssona (otce budoucího norského krále Olafa I.). Harald rovněž ovládl obchodní cestu táhnoucí se podél norského pobřeží. Postupně byl také méně a méně závislý na Haraldu Modrozubovi.^[1]

V roce 970 byl vylákán do Dánska, kde byl ve městě Hals zabit. Jednalo se o komplot Haakona Sigurdssona, který se stal spojencem Haralda Modrozuba, s níž se rozdělil o moc nad Norskem. Harald poté podporoval Haakona Sigurdssona jako svého vazalského krále.^[2] Přeživší bratři Haralda II. utekli ze země.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald II of Norway na anglické Wikipedii.

Předchůdce: Haakon I. Norský

Norský král 961–970

Nástupce: Haakon Sigurdsson