A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hana Želenská | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Hana Zieglerová |
Narození | 31. října 1898 Královské Vinohrady |
Úmrtí | 1935 (ve věku 36–37 let) |
Žánry | opereta |
Povolání | operetní zpěvačka |
Manžel(ka) | Drahoš Želenský |
Děti | Ludmila Želenská |
Příbuzní | Jana Prachařová (vnučka) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
teta | Adéla Srnová |
---|---|
teta | Mařenka Zieglerová |
tchán | Karel Želenský |
zeť | Karel Kalista |
pravnuk | David Prachař |
prapravnuk | Jakub Prachař |
prapravnučka | Mariana Prachařová |
Hana Želenská-Zieglerová, rozená Marie Johanna Zieglerová (31. října 1898 Královské Vinohrady[1] – 1952[2]) byla česká operetní subreta.
Život
Hana Zieglerová se narodila roku 1898[p 1] Pokřtěna byla Marie Johanna.[1][p 2]
Narodila se na pražských Královských Vinohradech v rodině Emila Zieglera (* 1873), tehdy typografa a matky Marie, rozené Šlamborové (* 1876). Otec později uváděl jako povolání „divadelní koncertní mistr“ (Theater Koncertmeister).[3]
Její rodina byla umělecky založená. Dědeček Václav Ziegler (* 1843) byl švec a křídlovkář.[4] Její strýcové hráli na křídlovku a na housle, tety byly tanečnice. Její teta Adéla Zieglerová, provdaná Srnová (1869–1935) byla sólistka Národního divadla v letech 1885–1900 a její teta Mařenka Zieglerová (1881–1966) byla slavná operetní subreta a herečka.[5]
Rodinný život
Dne 4. září 1918 se na Žižkově (kam tehdy Královské Vinohrady farně příslušely) stala první manželkou herce a režiséra Drahoše Želenského. Později bylo toto manželství rozvedeno od stolu a lože a v roce 1934 prohlášeno za rozloučené.[6][7] V manželství s Drahošem Želenským se jí narodila dcera Ludmila (1919–1998, později Kalistová-Mecnarovská).[8]
Druhý manžel Hany Želenské se jmenoval Gustav Jirsák.[2]
Podle vzpomínek vnučky Jany Prachařové žila Hana Želenská spolu s vnučkou v době jejího dětství (tj. po roce 1937) na Zbraslavi; později (po roce 1946) se obě přestěhovaly k tetě Mařence Zieglerové do Mlazic u Mělníka, která zde vlastnila vilu Alba.[9]
Divadlo
Již jako dítě vystupovala se svou slavnější tetou v žižkovském divadle Deklarace[10] a v Divadle Marie Zieglerové (Praha VIII).[11]
Hrála mj. ve hře Bílá jeptiška své švagrové Laury v pražském divadle Akropolis,[12] se kterým spolupracovala i na taneční přípravě představení Velebníček a jeho schovanka.[13]
Když bylo v roce 1948 založeno Městské divadlo v Kolíně, byla zde pod dívčím jménem Hana Zieglerová angažována.[14] V roce 1949 účinkovala v Kolíně ve hře F. X. Svobody Směry života.[15]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Ludmila 1897-1899, snímek 387 . Archiv hl. m. Prahy . Dostupné online.
- ↑ a b PETRÁŠOVÁ, Ludmila. Inventář sbírky Antonie Strachové: Zieglerová Hana . SOA Plzeň . Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Emil Ziegler a dcera
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Václava Zieglera
- ↑ FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky III. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Zieglerová Marie, s. 856–857.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Prokop, matrika oddaných 1914-1920, snímek 222 . Archiv hl. m. Prahy . Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 600
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna: Drahoš Želenský . . Dostupné online.
- ↑ PRACHAŘOVÁ, Jana. Protokol rozhlasové nahrávky . Český rohlas, 2017-12 . Dostupné online.
- ↑ Žižkovské divadlo "Deklarace". S. 12. Intimní Praha . 1911-11-23 . S. 12. Dostupné online.
- ↑ Divadlo Marie Zieglerové, Praha VIII. S. 3. Národní listy . 1909-04-26 . S. 3. Dostupné online.
- ↑ Národní politika, 10.11.1934, s.9, Divadlo Akropolis: Bílá jeptiška
- ↑ Divadlo Akropolis. S. 3. Večer . 1932-12-03 . S. 3. Dostupné online.
- ↑ Kronika 1973, s. 28 . Městský úřad Kolín, 1973 cit. 2020-07-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26.
- ↑ Virtuální studovna: vyhledávání Zieglerová Hana online. Divadelní ústav cit. 2020-07-26. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk