A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | Hřib (Aureoboletus) |
Binomické jméno | |
Aureoboletus gentilis (Quél.) Pouzar (1957) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib pružný (Aureoboletus gentilis (Quél.) Pouzar[1] 1957) je vzácný druh hřibovité houby. Patří k drobným hřibům teplých dubových lesů a hrází. Vyznačuje se růžovobéžovým kloboukem, jasně žlutými rourkami a dužinou neměnící barvu. Chutná nakysle, voní po ovoci. Je zapsán v Červeném seznamu hub ČR jako zranitelný druh, takže by neměl být sbírán pro kuchyňské použití.
Synonyma
- Aureoboletus gentilis (Quél.) Pouzar[2] 1957
- Aureoboletus cramesinus („Secr.“ ex E.-J. Gilber) Watling[2] 1965
- Boletus cramesinus Secr. 1833
- Boletus elasticus Smotl. 1930[3]
- Boletus gentilis (Quél.) Sacc. 1888
- Boletus granulatus var. tenuipes Cooke 1883
- Boletus Rigelliae Velen. 1922[3]
- Boletus sanguineus subsp. gentilis (Quél.) Quél. 1883
- Boletus sanguineus var. gentilis Quél. 1884
- Boletus tenuipes (Cooke) Massee 1892
- Ixocomus gentilis (Quél.) Quél. 1888
- Pulveroboletus gentilis (Quél.) Singer[1] 1945
- Pulveroboletus cramesinus (Secr. ex Watling) M. M. Moser ex Singer 1966
- Xerocomus cramesinus[4]
- Xerocomus gentilis (Quél.) Sing.[1][5] 1942
Taxonomie
Ve starší literatuře je možné narazit na označení hřib krvavý (Boletus sanguineus), které však bylo této houbě přiřazeno omylem - záměnou s hřibem červeným (Xerocomellus rubellus).[3] Zejména v dílech některých francouzských autorů byl hřib pružný pod názvem Boletus sanguineus uváděný.[3] Velenovský jej nazýval hřib Rigellové (Boletus Rigelliae)[3] podle posluchačky slečny Aloisie Rigellové, která jej sbírala v dubinách u Chlumce nad Cidlinou, odkud jej Velenovskému v září 1917 přinesla k popsání.[6]
Vzhled
Makroskopický
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/2012-08-29_Aureoboletus_gentilis_%28Secretan%29Wallroth_256346.jpg/220px-2012-08-29_Aureoboletus_gentilis_%28Secretan%29Wallroth_256346.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Vrbensk%C3%A9_rybn%C3%ADky_-_Aureoboletus_gentilis_01.jpg/220px-Vrbensk%C3%A9_rybn%C3%ADky_-_Aureoboletus_gentilis_01.jpg)
Klobouk dosahuje průměru 20-50 (70) milimetrů. Pokožka je světle narůžověle krémová až okrově načervenalá. Povrch bývá charakteristicky žíhaný a obzvlášť za vlhka slizký, za sucha lesklý.[2]
Rourky a póry jsou zářivě žluté, tuto barvu si zachovávají i po usušení.[2]
Třeň je válcovitý, na bázi ztenčený, někdy pokroucený[7], povrch má zářivě žlutý až zlatožlutý, v dolní polovině nahnědlý.[2]
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku zarůžovělá a barevně neměnná.[2] Voní houbově[2], slabě ovocně[8] nebo nevýrazně[7], chutná nakysle.[2] Názory na jedlost se různí, podle některých pramenů je jedlý[8], podle jiných není jedlost této houby doložena.[2] Vzhledem k vzácnému výskytu nemá praktický význam[8] a měl by být chráněn.
Mikroskopický
Výtrusný prach je olivový.[3] Pod mikroskopem mají výtrusy žlutou barvu a dosahují 15 - 17 (20) × 5 - 7 μm.[3] Jsou elipsovitě vřetenovité s tukovými kapkami.[3]
Výskyt
Vzácný teplomilný druh nižších poloh, který se vyskytuje ve smíšených i listnatých lesích a na hrázích rybníků.[2] Vázaný je na duby[2], řidčeji na buky.[8] Pilát jej uvádí jako typický druh xerotermních dubohabrových hájů na vápenci, vzácnější výskyt udává v kyselých doubravách, oligotrofních habrových doubravách a druhotných smíšených lesích na nevápenatých půdách.[5] Počet nálezů v posledních letech klesá. Plodnice se objevují od července do poloviny října.[2]
Rozšíření
Hřib pružný roste v Evropě a Americe. V Evropě je znám z následujících zemí: Andorra, Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, ostrov Man, Rakousko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.[9] V Americe byl objeven v těchto zemích: Kolumbie, Kostarika a USA.[9] Dále je rozšířený v severní Africe a v Japonsku.[1]
V rámci chráněných území České republiky byl popsán mimo jiné v lokalitách:
- Český kras[10] (Středočeský kraj)
- Chuchelský háj[12] (Praha)
- Jílovka[13] (okres Česká Lípa)
- Luční[14] (okres Tábor)
- Poodří[10] (Moravskoslezský kraj)
- Vrbenské rybníky[15] (okres České Budějovice)
- Třeboňsko[5] (jižní Čechy)
- Žernov[16] (okres Pardubice)
Roku 2008 byl objeven u obce Holany poblíž rybníků u severní hranice CHKO Kokořínsko.[17]
Záměna
Charakteristicky zářivě žluté rourky a povrch klobouku umožňují snadné odlišení od ostatních druhů.[2] Přesto bývá některými praktickými houbaři zaměňován za klouzky, případně některé babky (rod Xerocomellus).
Ochrana
Pro svoji vzácnost je zařazen do Červeného seznamu hub České republiky jako zranitelný (VU)[10], takže by neměl být sbírán pro kuchyňské využití.[2] Jeho nálezy je vhodné hlásit nejbližšímu mykologickému pracovišti.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Zlatohríb úhľadný, s. 144. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib pružný, s. 96.
- ↑ a b c d e f g h i PILÁT, Albert. Naše houby II. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959. 345 s. Kapitola suchohřib zlatoporý.
- ↑ ŠMARDA, František. Příspěvek k mykocenologické charakteristice panonské oblasti v okolí Brna. In: Albert Pilát. Česká mykologie 18 (1) 1964. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Kapitola Habrové doubravy, s. 7–15.
- ↑ a b c d PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. S. 53, 70, 80.
- ↑ a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Kapitola B. Rigelliae, s. 717.
- ↑ a b PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola Hřib pružný, s. 708.
- ↑ a b c d HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib pružný, s. 364.
- ↑ a b Aureoboletus gentilis . Gwannon.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky . Praha: Příroda, 2006 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
- ↑ a b c Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn . ochranaprirody.cz . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Česká mykologická společnost. Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/005396/2009 . Praha: Česká mykologická společnost, 2010 . Dostupné online.
- ↑ VIŠŇÁK, Richard. Plán péče pro přírodní rezervaci Jílovka na období 2010-2019 . 2010 .
- ↑ BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1996. S. 35–58.
- ↑ ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Vrbenské rybníky, s. 145.
- ↑ MIKESKA, Miroslav, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek. Plán péče pro přírodní rezervaci Žernov na období 2010 - 2019 . pardubickykraj.cz, 2004-10-30, rev. 2010-02-23 . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ POLÁK, Michael. Mykolog objevil na Českolipsku unikátní houby. IDNES.cz . 2008-07-27 cit. 2012-09-21. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib pružný na Wikimedia Commons
Taxon Aureoboletus gentilis ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Aureoboletus gentilis (hřib pružný) online. BioLib.cz. Dostupné online.
- Naše houby – hřib pružný[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk