A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gutensteinské Alpy Gutensteiner Alpen | |
---|---|
![]() Reisalpe | |
Nejvyšší bod | 1 399 m n. m. (Reisalpe) |
Nadřazená jednotka | Severní vápencové Alpy |
Sousední jednotky | Vídeňský les, Rax, Türnitzské Alpy, Mürzstegské Alpy |
Podřazené jednotky | Hohe Wand, Dürre Wand, Riesalpe, Untersberg |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | vápenec |
Povodí | Schwarza, Gölsen, Traisen |
Souřadnice | 47°57′ s. š., 15°39′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Unterberg_vom_Gaisruck.jpg/220px-Unterberg_vom_Gaisruck.jpg)
Gutensteinské Alpy jsou pohoří ležící jihozápadně od Vídně v Rakousku. Bezprostředně navazují nad údolím Piesting na Vídeňský les a představují již o něco atraktivnější a svým částečně skalnatým charakterem přece jen hornatější oblast východního výběžku Alp.
Geografie
Gutensteinské Alpy jsou na severu ohraničeny řekou Gölsen a údolím Triestingtal od Vídeňského lesa. Na východě končí Vídeňskou pánví. Oddělení od pohoří Rax na jihu tvoří údolí Sierningbachstal mezi městy Ternitz a Puchberg, sedlo u Mamauwiese dolina Schwarzatal. Západní hranici tvoří údolí potoka Unrecht Traisen, který tak odděluje pohoří od sousedních Türnitzských Alp
Členění
Pohoří dělíme na několik horských celků. Zcela na západě území to je skupina Riesalpe. V blízkosti městečka Lilienfeld se vypíná nejvyšší vrchol pohoří Reisalpe (1 399 m). Přístup na něj vede po mýtné silnici na Brennalm, odtud 2 hod. na vrchol. Východně od této skupiny leží další poměrně vysoká část hor zvaná Unterberg s nejvyšším vrcholem Unterberg (1 342 m), ležící v samém středu protáhlého hřebene. Turisticky nejatraktivnějšími horskými celky Gutensteinských Alp jsou dva protáhlé skalnaté hřebeny Dürre Wand (Suchá stěna) a především Hohe Wand (Vysoká Stěna). Zatímco prvně jmenovaný hřeben je vyšší a bohatě zalesněný, Hohe Wand představuje vápencovou stěnu 8 km dlouhou otevřenou k východu, ve které naleznou všichni vyznavači lezení a jištěných cest svá místa.
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšší vrcholy Gutensteinských Alp jsou:
- Reisalpe (1 399 m) nejvyšší vrchol pohoří
- Handlesberg (1 370 m) blízko města Schwarzau im Gebirge
- Unterberg (1 342 m)
- Kloster-Hinteralpe (1 311 m)
- Hochstaff (1 305 m)
- Jochart (1 266 m)
- Muckenkogel (1 248 m)
- Katharinenschlag (1 222 m) v oblasti Dürren Wand
- Schober (1 213 m)
- Plackles (1 132 m) nejvyšší vrchol skalní oblasti Hohe Wand
- Grosser Kanzel (1 052 m)
- Sengenebenberg (1 104 m) nejsevernější hora pohoří nad 1 000 m výšky
Vodstvo
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Goelsen1.jpg/220px-Goelsen1.jpg)
Důležité řeky pohoří jsou Traisen na západě, Gölsen a Triesting na severu a Schwarza na jihu horské skupiny.
Geologie
Velká část Gutensteinských Alp je tvořena vápencem vytvořeného ve středním triasu a tzv. Gutensteinským dolomitem. Tyto relativně hrubozrnné horniny způsobují částečné zabarvení jednotlivých vrstev masivu. Na jihovýchodu a severozápadě pohoří také nalezneme jejich konglomeráty - horniny vzniklé v období křídy. Ve vápencích jsou četná hloubení či jeskyně (Einhornhöhle u Dreistettenu) a jeskynní nálezy železné rudy (jeskyně u Brunna). Na několika místech také obnažený vápenec tvoří působivé skalní stěna a galerie.
Příroda
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Myrafall2.jpg/220px-Myrafall2.jpg)
Převážná část Gutensteinských Alp je hustě zalesněná a lesy jsou pečlivě obhospodařovávány. Ve vyšších polohách najdeme především smrky a modříny, v nízkých polohách buky a na suchých stanovištìch borovice.
Turismus
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3a/Hohe_Wand-West_Pano.jpg/220px-Hohe_Wand-West_Pano.jpg)
Pohoří je důležitá rekreační oblast pro obyvatelé Vídně, Wiener Neustadt a St. Pölten. Především Hohe Wand na východě s velkým množstvím značených stezek, lezeckých cest (na 500 cest) a Klettersteigů jakož i turistických chat a výletních restaurací. Oblíbený cíl jsou také vodopády Myrafälle a soutěska Steinwandklamm (mezi městy Pernitz a Furth). V oblasti města Lilienfeld a Kloster Alpe se nachází lyžařské středisko s několika vleky a lanovkou na vrchol Muckenkogel (1 305 m).
Odkazy
Literatura
- publikace Průvodce po Rakouských Alpách (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-94-0
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gutensteinské Alpy na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk