A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gustav Frištenský | |
---|---|
![]() Gustav Frištenský | |
Narození | 10. května 1879 Kamhajek č.p.1 ![]() |
Úmrtí | 4. dubna 1957 (ve věku 77 let) Litovel ![]() |
Místo pohřbení | Litovel (rodinný hrob) |
Povolání | řecko-římský zápasník |
Výška | 186 cm |
Web | http://www.gustavfristensky.cz/ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Frištenský (11. května[p 1] 1879, Kamhajek, součást obce Křečhoř – 4. dubna 1957, Litovel)[1] byl za Rakouska-Uherska a první republiky českým zápasníkem v řeckořímském zápase.
Biografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Kamhajek_A._RodnyDumFristensky.jpg/220px-Kamhajek_A._RodnyDumFristensky.jpg)
Mládí
Narodil se jako jedno ze šesti dětí v obci Kamhajek (součást obce Křečhoř),[2] kde jeho otec Alois Fridsteinský si vzal Kateřinu Choděrovou.[3] Ve čtrnácti letech ho rodiče poslali na učení ke kováři. Zde mu jeden ze starších spoluučňů nastražil žhavou podkovu, která mu způsobila vážné popálení ruky. Po tříměsíční domácí léčbě se již do kovárny nevrátil, ale šel do učení na řezníka. Po vyučení vyrazil, jak bylo tehdy zvykem, na zkušenou do světa. Místo dostal v Brně u řezníka a uzenáře Moritze Soffera, který i s manželkou Karoline asi na podzim 1942 zahynul ve vyhlazovacím táboře Treblinka.[4] Frištenský v Brně po krátkém čase začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas[5].
Zápasnická dráha
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Miroslava_Fri%C5%A1tensk%C3%A1.jpg/220px-Miroslava_Fri%C5%A1tensk%C3%A1.jpg)
V roce 1900 vyhrál svůj první mezinárodní závod, který se konal v Praze. O tři roky později se stal amatérským mistrem Evropy, když v Rotterdamu vyhrál v řeckořímském zápase.[6] V té době měřil 186 centimetrů a vážil 94 kilogramů. Jeho vítězství však mělo i stinnou stránku, po návratu do vlasti zjistil, že jeho místo řeznického tovaryše bylo obsazeno. V převážně německém Brně byl pro Frištenského velký problém sehnat si novou práci a úspory pomalu docházely. Asi po půl roce tak kývl na jednu z četných nabídek a vydal se na dráhu profesionálního zápasníka.
Později zápasil v USA a vystupoval v cirkusech (např. ve známém cirkusu Kludský[2]), v roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy, když vyhrál v pražské Lucerně.[2]
Jeho největším rivalem na domácí scéně byl Josef Šmejkal, známý ve světě jako Big Joe. V roce 1904 nad ním Frištenský zvítězil a ve stejném roce ještě vybojoval remízu, v roce 1913 vybojoval další remízu a v roce 1923 prohrál. Zápas Šmejkal - Frištenský v roce 1913 na pražské Letné sledovalo 8 000 diváků, což byl návštěvnický rekord v celé monarchii.
Filmová dráha
Gustav Frištenský vystupoval jako herec ve dvou filmech:[7]
- 1927 Pražský kat (role kata Jana Mydláře)
- 1929 Boží mlýny (role kováře Drastila)
Odbojová činnost
Za druhé světové války podporoval finančně odbojovou činnost. Byl zatčen a vyslýchán, měl být transportován do koncentračního tábora. Díky úplatku byl propuštěn.[8] Po válce byl oceněn Záslužným křížem za práci pro osvobození vlasti v době Protektorátu.[9] V roce 1945 přispěl 45 000 korunami na obnovu vypálené obce Javoříčko.[10]
Závěr života
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Grave_of_the_Fri%C5%A1tensk%C3%BD_family_in_Litovel_02.jpg/220px-Grave_of_the_Fri%C5%A1tensk%C3%BD_family_in_Litovel_02.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Sokol_House_in_Litovel.jpg/220px-Sokol_House_in_Litovel.jpg)
Od roku 1917 žil v Litovli, kde se oženil s dcerou sládka litovelského pivovaru Miroslavou Ellederovou (1888–1947)[11]. Vlastnil statek v Lužicích u Šternberka, který mu byl jako součást Sudet po Mnichovské dohodě v roce 1938 zabaven. Po roce 1945 mu byl statek navrácen, ovšem vypleněný Rudou armádou a poté byl kolektivizován.[2]
Po roce 1945 vystupování zanechal. Po válce rozdělil svých 150 000 Kč ženám po zemřelých četnících. Roku 1947 ovdověl.[2] V roce 1956 obdržel titul Zasloužilý mistr sportu.[12] Zemřel 4. dubna 1957 v Litovli, kde je pochován. Před sokolovnou v Litovli má sochu. [2]
V posledních třiceti letech života patřil k jeho přátelům básník Petr Bezruč. I když se oba lišili povahou, vzděláním a životním zaměřením, vzájemně k sobě cítili úctu a sympatii. [13] Když zemřel, rozloučil se s ním Bezruč v kondolenčním listu:
„ |
Vítěz v boji mnohém, udivils kruh zemský, budiž navždy sbohem, Gustave Frištenský |
“ |
— Petr Bezruč[14] |
Zápasu se věnovali také jeho bratři František, Josef a Karel.
Zajímavost
V divadelní hře Dobytí severního pólu mu byl vytvořen fiktivní bratranec - „potah, nosič a primitiv“ Varel Frištenský.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Údaj podle webové stránky Gustav Frištenský. Podle matriky oddaných se ale narodil 10. května 1879 . Matrika N není ještě zdigitalizována.
Reference
- ↑ GUSTAV FRIŠTENSKÝ. www.gustavfristensky.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f MARTÍNEK, Jiří. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Kamhajek, s. 16–17.
- ↑ http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7295/33 - Matrika oddaných 17.4.1877 - Křečhoř, děd František Fristenský (*11.8.1820 Cerhenice - +13.2.1884 Kamhajek čp. 1) si vzal Marii Nolovou z Bajerveku (Velim)
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online.
- ↑ Gustav Frištenský. Mladý český silák se stal nečekaně mistrem Evropy v řecko-římském zápase. Dvojka . 2023-02-08 . Dostupné online.
- ↑ Jak Gustav Frištenský dobyl mistrovství Evropy. Národní listy. 31. 5. 1913, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Filmová databáze FDb.cz: Gustaf Frištenský (filmografie)
- ↑ STOJAN, Petr. Historie brněnského zápasu. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Machát. s. 36–37. Dostupné online.
- ↑ Národní muzeum: Záslužný kříž G. Frištenského
- ↑ Zdeňka Frištenská: Zápasím, ale jinak než prastrýc. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Praha, sv. Jindřich, 1907-1910, snímek 88
- ↑ Národní muzeum: Odznak Zasl. mistr. sportu G. Frištenského
- ↑ Alexandr Meese, Antonín Roček. Přátelství básníka a mistra žíněnky. Rovnost. 25. listopad 1995, s. Víkend str. I.
- ↑ Gustav Frištenský (webová stránka)
Literatura
- LACINA, Jiří; PRACHAL, Jaroslav. Gustav Frištenský - Příběhy nejslavnějšího českého zápasníka. 1. vyd. Praha: Olympia, 1970. 203 s.
- KIRCHNER, Jaroslav. Hvězdy českého sportu I.. 1. vyd. Praha: Fragment, 2000. 64 s. ISBN 80-7200-471-9.
- DITRYCH, Břetislav. S pozdravem Síle zdar Gustav Frištenský. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2003. 415 s. ISBN 80-242-1109-2.
- FRIŠTENSKÁ, Zdenka; ŠEVČÍK, Pavel. Silný jako Gustav Frištenský. 1. vyd. Štíty: Veduta, 2011. 203 s. ISBN 978-80-86438-38-2.
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 45.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk