A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Glenn Miller Orchestra | |
---|---|
Larry O'Brien, umělecký vedoucí orchestru | |
Základní informace | |
Žánry | jazz, swing, big band |
Aktivní roky | 1937–1944 1956– |
Příbuzná témata | Glenn Miller |
Web | www.glennmillerorchestra.com |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Glenn Miller Orchestra, česky Orchestr Glenna Millera, byl původně orchestr založený Glennem Millerem v roce 1938. Aranžmá bylo vystavěno na klarinetu a tenorsaxofonu, které tvořily melodii, zatímco další tři saxofony doplňovaly harmonii. Jednalo se o druhé Millerovo hudební těleso, když první založil v roce 1936, ale pro podobnost s jinými formacemi daného období jej rozpustil.
Orchestr získal popularitu a jeho jazzové skladby dosáhly vysoké prodejnosti a předního umístění v hitparádách. Mezi největší šlágry patřily „Moonlight Serenade“, „In the Mood“, „Tuxedo Junction“, „Chattanooga Choo Choo“ a „(I've Got a Gal In) Kalamazoo“.
Historie orchestru po úmrtí Millera
Poté, co v prosinci 1944 zmizelo na cestě do Paříže letadlo, ve kterém byl na palubě major Glenn Miller, došlo k rekonstrukci orchestru pod vedením prvního tenorsaxofonisty a zpěváka Texe Benekeho, blízkého Millerova přítele.
Millerova pozůstalost tak v roce 1946 umožnila zřízení oficiálního „orchestru duchů“ Glenna Millera, který vedl Tex Beneke. Skupina měla díky velké smyčcové sekci podobný charakter jako padesátičlenný Orchestr armádního letectva (Army Air Force Band), který Miller sestavil v roce 1943 a o rok později s ním odletěl do Velké Británie.[1] Oficiální veřejná premiéra nového poválečného bandu se uskutečnila v broadwayském Capitol Theatre, ve kterém od 24. ledna 1946 další tři týdny koncertoval.[2] Henry Mancini byl v orchestru klavíristou a také jedním z aranžérů.[3] Turné zahrnovalo celé Spojené státy, včetně několika vystoupení v Hollywood Palladium roku 1947, kde původní Millerův orchestr hrál již o šest let dříve.[4] Přestože se éra big bandů blížila ke konci, na vystoupení Tex Beneke and Glenn Miller Orchestra se v Palladiu podílel rekordní počet 6 750 komparzních tanečníků.[5] Ekonomická situace však přinutila orchestr do roku 1949 vypustit celou smyčcovou sekci.[6]
Big band nahrával stejně jako původní těleso u vydavatelství RCA Victor.[6] Beneke se snažil o to, aby rozšířil charakteristickou Millerovu zvukovou linku, ale také aby dosáhl úspěchů pod vlastním jménem. To, co se zrodilo po druhé světové válce jako „Glenn Miller Orchestra“ vedený Texem Benekem, se nakonec změnilo v samostatný „Orchestr Texe Benekeho“. Do roku 1950 se tak jeho cesta s Millerovou pozůstalostí rozdělila a[7] rozchod nebyl snadný.[8]
Do začátku 50. let Millerův styl píšťal vedených klarinetem a tlumených trumpet kopírovaly různé skupiny, byli mezi nimi Ralph Flanagan,[9] Jerry Gray,[10] a Ray Anthony.[11] To vše spolu s úspěchem filmu The Glenn Miller Story z roku 1953,[12] vedlo Millerovu pozůstalost k tomu, aby požádala Raye McKinleyho o převzetí nového bandu.[6] V roce 1956 tak vznikl americký orchestr, v němž působil také klavírista Don Wilhite. Jedná se o původní verzi formace působící ve Spojených státech, která koncertuje do současnosti.[13]
Existují tři oficiální big bandy stejného jména. Oficiální orchestr Glenna Millera ve Spojených státech účinkoval k roku 2012 pod vedením Larryho O'Briena.[14] Oficiálně uznávaný Glenn Miller Orchestra pro Spojené království koncertoval pod taktovkou Raye McVaye[15] a konečně Oficiální orchestr Glenna Millera pro Evropu řídí od roku 1990 Wil Salden.[16]
Členové orchestru pro Spojené státy
- Gary Tole – sólový pozoun, hudební ředitel
- Brian Hemstock– zpěv
- Kevin Sheehan – altsaxofon, klarinet, flétna, altová flétna, aranžmá
- Nigel Yancey – altsaxofon, klarinet, flétna
- Walter Kross – tenorsaxofon, klarinet, flétna
- Damian Sanchez – tenoraltsaxofon, klarinet, flétna
- Ian O'Beirne – baritonsaxofon, basklarinet, klarinet, flétna
- Ashley Hall – první trubka
- Nick Schroeder – druhá trubka
- Steve Walters – jazzová trubka
- Reid Poole – trubka
- George Reinert – první pozoun
- Jaime Parker – pozoun
- John Tyler – pozoun
- Jason Bennett – baspozoun
- Theron Brown – klavír
- Holbrook Riles III – bicí nástroje
- Kurt Kotheimer – kontrabas
- Moonlight Serenaders Vocal Group: Brian Hemstock, Ian O'Beirne, Jaime Parker, Kevin Sheehan
- Poznámka: složení orchestru k roku 2011.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glenn Miller Orchestra na anglické Wikipedii.
- V tomto článku je použit text z článku Glenn Miller na české Wikipedii.
- ↑ Simon, s. 437–39
- ↑ Butcher, s. 262
- ↑ www.allaboutjazz.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 31-03-2008.
- ↑ Simon, s. 258
- ↑ www.yehoodi.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 05-01-2009.
- ↑ a b c Butcher, s. 263
- ↑ Simon, s. 439
- ↑ Glennmillerorchestra.com, Former leaders. www.glennmillerorchestra.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-13.
- ↑ Bigbandlibrary.com, Ralph Flanagan
- ↑ Bigbandlibrary.com, Jerry Gray
- ↑ Solid!, Ray Anthony biography/filmography. www.parabrisas.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 14-12-2006.
- ↑ http://www.imdb.com/title/tt0047030/
- ↑ Glennmillerorchestra.com, Itinerary. www.glennmillerorchestra.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-31.
- ↑ Archivovaná kopie. www.glennmillerorchestra.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17.
- ↑ http://www.bbc.co.uk/devon/stage/reviews/2004/glenn_miller.shtml
- ↑ http://www.glenn-miller.de/t3/index.php?id=33
Literatura
- Butcher, Geoffrey (1997): Next to a Letter from Home. North Pomfret, Vt : Trafalgar Square. ISBN 0-7515-1078-5
- Simon, George Thomas (1980): Glenn Miller and His Orchestra. New York : De Capo Press. ISBN 0-306-80129-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glenn Miller Orchestra na Wikimedia Commons
- (anglicky) Glenn Miller Orchestra – oficiální stránky orchestru pro Spojené státy
- (anglicky) Glenn Miller Orchestra – oficiální stránky orchestru pro Spojené království
- (anglicky) (německy) Glenn Miller Orchestra – oficiální stránky orchestru pro Evropu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk