A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Giulio Broggio | |
---|---|
Narození | 25. února 1628 Itálie |
Úmrtí | 1718 (ve věku 89–90 let) nebo 15. srpna 1703 (ve věku 75 let) Litoměřice |
Místo pohřbení | kostel Všech sv., Litoměřice |
Povolání | architekt |
Děti | Octavio Broggio |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Horn%C3%AD_Police_kostel_2.jpg/200px-Horn%C3%AD_Police_kostel_2.jpg)
Giulio (Julius) Broggio (25. února 1628, Itálie – 1718 nebo 15. srpna 1703, Litoměřice) byl stavitel italského původu. Nejvíce staveb postavil na Litoměřicku.
Životopis
Rodina Broggiů pochází ze severoitalského městečka Albiolo ležící u Comského jezera v severoitalské Lombardii. Odtud měla štukatérská rodina Broggi přijít do švýcarského Rovereda v kantonu Graubünden. Z této rodiny pocházel také „Vlach“ Giulio Broggio (Broggi). Ten nebyl jediným členem tohoto rodu, který přesídlil na Litoměřicko. V Čížkovicích bydlel také jistý Johann Broži (Brozi) s manželkou Magdalénou, kterým se narodili v roce 1666 a 1667 dva synové. Oba se jmenovali Melchior, ovšem první zemřel v kojeneckém věku. Magdaléna Broži je také zaznamenána jako kmotra v lovosické matrice ještě v roce 1670. Jako kmotra je zde také zapsána roku 1668 blíže neznámá Eva „Brože“. Roku 1681 zemřel v Litoměřicích Guliu Broggiovi strýc. Z těchto záznamů lze říci, že se jednalo o celý přesídlený rod.
V roce 1658 byl Giulio Broggi přijat jako učeň litoměřického cechu zedníků a kameníků pod jménem Julio Brosch, v počeštělé formě Broži (což ovšem nemá spojitost se starým domácím rodem Brožů, jehož člen Matěj je zmiňovaný k roku 1579 jako majitel statku aj.).
Broggio se poprvé oženil v době práce na čížkovickém panství 26. února 1658 v Lovosicích s Ludmilou Mílovou-Šilbochovou (psáno též Mejlová) z Čížkovic, narozenou roku 1631. Za družbu na svatbě byl Václav Hylle z Lovosic a přítomen byl i Jan Maria Spineta z Litoměřic. Manželé měli pět dětí. Broggiova manželka snad pocházela z kamenické rodiny, protože svědkyní křtu Broggiova syna byla roku 1673 v Litoměřicích Anna Milová, žena kameníka, zřejmě příbuzná Ludmily. Příjmení Milová se totiž jinak v litoměřických matrikách nevyskytuje. Zprvu žil Broggio s rodinou v Čížkovicích, ale pobýval v místech větších staveb (Mimoň či Třebenice?). V Čížkovicích, respektive Lovosicích také nalézáme křty jeho dětí až od roku 1666. Byl zde pokřtěn Hans Jakob (kmotři pocházeli z Třebenic), dále roku 1668 Elias a v roce 1670 také Octavian Broggio.[1]
Giulio se stal příslušníkem litoměřického cechu jako tovaryš a přesídlil do Litoměřic, kde se stal roku 1671 majitelem domu U pěti panen na náměstí. Od roku 1673 byl litoměřickým měšťanem.
Díla a stavby Giulia Broggia
Čížkovický zámek se pravděpodobně stal prvním samostatným dílem Giulia Broggia v našem kraji. Mezi jeho díla můžeme počítat také kostel svatého Jakuba v Čížkovicích (1675–1677), který ale nedokončil. V téže době stavěl i kostel svatého Václava a zámek v Dlažkovicích (syn Octavian zámek později dokončil a rozšířil). V letech 1663–1670 se zúčastnil stavby chrámu svatého Štěpána a roku 1683–1701 biskupské rezidence v Litoměřicích. V roce 1664 přestavěl se svým zednickým mistrem Kašparem Piatem zámek v Mimoni.[2] V roce 1684 Giulia a jeho syna Octavia pověřil litoměřický biskup Jaroslav Ignác ze Šternberka výstavbou nového poutního kostela Navštívení Panny Marie v hornopolickém areálu, dále roku 1688-1692 hřbitovní kapli svatého Františka Xaverského v Liběšicích a v Litoměřicích pohřební kapli svatého Jana Křtitele (1677) a most přes Labe se čtrnácti barokními sochami (1711).
Na žádost zákupského vévody Julia Františka začal stavět roku 1689 kostel v Horní Polici. Tamní poutní areál dostavěl z popudu a peněz zákupské vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské roce 1725 jeho syn Octavio Broggio.[3]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Litom%C4%9B%C5%99ice_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_2.jpg/200px-Litom%C4%9B%C5%99ice_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_2.jpg)
Mezi jeho významná díla patří též stavba konventu premonstrátek v Doksanech probíhající od roku 1681 a stavba poutního kostela Bolestné Matky Boží v Bohosudově z let 1701-1708. Vedl i dostavbu zámku v Ostrově a přestavbu zámku v Zákupech. Významné jsou práce celé rodiny Broggiů v Děkanském kostele Všech svatých v Litoměřicích. Giulio Broggio obnovil koncem 17. století kapli svaté Barbory a postavil kapli svatého Rocha. Jeho syn Octavio provedl barokizaci této gotické stavby v letech 1718–1719. Hlavní oltář postavil syn O. Broggia – Antonio (* 1718), zřejmě podle návrhů svého otce. Přímo v kostele jsou oba stavitelé, otec Giulio a syn Octavio Broggiovi, pohřbeni.
Děti Giulia Broggia
- Štěpán Kristián (1. 4. 1660 – ? jako dítě v Čížkovicích)
- Zuzana (1658–1667 Čížkovice)
- Jan Jakub (2. 5. 1666 – ? Čížkovice)
- Eliáš (19.3.1668 Čížkovice – 26.12.1737 Drážďany)
- Oktavián (2. 1. 1670 Čížkovice – 24. 7. 1742 Litoměřice)
Odkazy
Reference
- ↑ HORÁK, Tomáš. Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a výrobci hudebních nástrojů v Litoměřicích 16. – 19. století. : Nakladatelství OSWALD, 2007. 192 s. ISBN 978-80-85433-99-9. S. 27.
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Mimoň, s. 194.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 127.
Literatura
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 74.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 188–189.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk