George (Georgis, Yorgos) Agathonikiadis (* 10. srpna 1947 Megali Sterna, Kilkis, Řecko) je česko-řecký filmový a divadelní režisér, scenárista a spisovatel. Byl jedním ze tří a půl tisíce řeckých dětí, které na přelomu 40. a 50. let po řecké občanské válce přijalo Československo. Nejdříve byl umístěn do dětského domova, později vyrůstal v Brně, kde se usadili jeho prarodiče.^[1]

Jeho otec bojoval jako partyzán, později byla do partyzánské armády povolána i jeho matka. V roce 1949 přijel se svými prarodiči a sestrou do Československa. Několik let strávil v dětském domově ve Veselíčku. Později odešel z dětského domova a žil v Brně spolu s prarodiči, jeho rodiče žili v Taškentu. Se svými rodiči a se svou druhou sestrou se poprvé setkal až v roce 1965. Vyučil se nejdříve soustružníkem, v roce 1968 začal studovat na střední škole v Brně design a kostýmní výtvarnictví. Režii studoval v letech 1973–1977 na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Díky svému hudebnímu talentu založil v Brně řecký orchestr, v Brně se také seznámil s významnými osobnostmi kulturního života (Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, Miroslav Donutil, Boleslav Polívka). Po vystudování FAMU působil v letech 1977–1978 v Československé televizi v Praze, v letech 1979–1983 pracoval v brněnském studiu Československé televize. V roce 1983 se vrátil do Řecka, kde působil mimo jiné jako šéf dramatické tvorby v řecké televizi ET-1. V současné době pracuje jako režisér dokumentární a dramatické tvorby pro Řeckou i Českou televizi.^[2]

Za svůj dlouhodobý rozvoj kulturní spolupráce mezi Českou republikou a Řeckem obdržel ocenění z rukou velvyslance České republiky v Athénách.

V roce 2009 natočil film Hořký sníh, v roce 2011 vznikl film Podzimní návrat v koprodukci české a řecké televize, současně byl i autorem scénáře. Film Stín smrtihlava natočil v roce 2012 a v roce 2018 režíroval film Můj strýček Archimedes^[3], ke kterému napsal i scénář. Je autorem dokumentárních filmů o životě řeckých emigrantů v Československu, o vztazích mezi Řeckem a Českou republikou, o řecké kultuře, o významných osobnostech českých i světových aj.^[4]

Divadlo v Mostě uvádělo v jeho režii Felliniho Silnici, zpracování povídek Oty Pavla Povedený tatínek a my a hudební pohádku Kráska a zvíře na motivy klasické pohádky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont.^[5]

Svou první knihu Na Moravě nekvetou olivy vydal roku 2015, v roce 2017 vyšla kniha Domácí řecká kuchyně, kterou napsal spolu s Veronikou Hájkovou. Kniha Mramorové sny vyšla v roce 2021. Je autorem dramat Zkáza Egopolis a Úsměv samoty.^[6]

• Milý příteli Martinů (1998)
• Řek Zorba na Božím Daru (2007)
• Soluňský Čížek (2008)
• Hořký sníh (2009)
• Podzimní návrat (2011)
• Stín smrtihlava (2012)
• Můj bratr Ota Pavel (2015)
• Můj strýček Archimedes (2018)
• Řečtí umělci (2020)
• Pan herec Miroslav Donutil (2021)
• Ismail Kadare (2021)
• Tragédie soluňských Židů (2022)
• Děti bouře (2023)

• 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2010)
• Neobyčejné životy (2012, Marta Kubišová)
• Cizinec je našinec (2013)
• Neobyčejné životy (2013, Daniela Kolářová, Ivan Trojan)
• Neobyčejné životy (2014, Bolek Polívka)
• Vůně krétské kuchyně s Miroslavem Donutilem (2016)
• Vůně albánské kuchyně s Miroslavem Donutilem (2020)

• Úsměv samoty (2020)

• Na Moravě nekvetou olivy (2015)^[7][8]
• Domácí řecká kuchyně (2017, spoluautor)^[9]
• Mramorové sny (2021)^[10]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je George Agathonikiadis
• Rozhovor s autorem
• Rozhovor s autorem