Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Fronésis
 

Fronésis (řecky φρόνησις) označuje v Aristotelově etice základní ctnost, praktickou moudrost, schopnost správně jednat, prozíravost.

Aristotelés rozlišuje dvě intelektuální ctnosti:

  1. teoretickou moudrost (sofia) čili schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa, která rozvažuje o obecných věcech a vede k vědění;
  2. praktickou moudrost (fronésis, od frén, původně bránice, srdce, nitro, později mysl, rozum), schopnost uvažovat o tom, jak máme jednat a proč, abychom měnili svět a hlavně sami sebe k lepšímu.

Fronésis se získává časem a zkušeností:

“Mladí lidé mohou dosáhnout dokonalosti v geometrii a v matematice, ale zdá se, že prozíraví (fronimoi) být nemohou. Prozíravost se totiž týká jak obecných věcí, tak jednotlivých, a jednotlivé věci se poznávají zkušeností, která mladým lidem chybí, neboť vyžaduje jistý čas.“[1]

Fronésis se týká toho, jak máme jednat v určité situaci. I mladý člověk se může naučit zásadám, ale jejich uplatnění ve skutečnosti vyžaduje zkušenost se světem. Tak člověk může vědět, že má být poctivý, ale v určité situaci může jednat tak, že tím někoho urazí; umět vyvažovat poctivost a jiné ohledy vyžaduje zkušenost.

Ve středověké etice je fronésis (prudentia) jednou z kardinálních ctností. V moderní době se tento pojem opět oživil v politické filosofii a v debatě o metodách sociálních věd, zejména v díle H. Arendtové, H. G. Gadamera, A. MacIntyra a Leo Strausse.

Bent Flyvbjerg, dánský profesor managementu, se v knize „Aby na společenských vědách záleželo“ přimlouvá, aby společenské vědy nenapodobovaly přírodní vědy, nýbrž aby fungovaly jako „fronetické vědy“ a soustředily se na následující čtyři otázky:

  1. Kam jdeme?
  2. Kdo získává a kdo ztrácí, jakými mechanismy moci?
  3. Je takový vývoj žádoucí?
  4. Co s tím máme dělat – pokud vůbec něco?[2]


Odkazy

Reference

  1. Aristotelés, Etika Nikomachova, 1142a.
  2. B. Flyvbjerg – en. flyvbjerg.plan.aau.dk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-12. 

Literatura

  • H. Arendtová, Přednášky o Kantově politické filosofii. Praha 2002
  • L. Strauss, Eseje o politické filosofii. Praha 1995
  • L. Strauss, Obec a člověk. Praha 2007
  • B. Flyvbjerg, Making Social Sciences Matter, Cambridge 2001
  • H.-G. Gadamer, Pravda a metoda. Praha 2009

Související články

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phronesis na anglické Wikipedii.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Fronésis
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk