A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František rytíř Horský von Horskýfeld | |
---|---|
Zastupitel města Kolína | |
Ve funkci: 186? – ? | |
Okresní starosta okresu Kolín | |
Ve funkci: 1869 – 1865 | |
Rodné jméno | František Xaverius Horský |
Narození | 29. září 1801 Bílina Habsburská monarchie |
Úmrtí | 6. dubna 1877 (ve věku 75 let) Býchory Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Kostelní hřbitov Ovčáry |
Choť | Terezie Horská, roz. Rödlingová Karolina von Horskýfeld, roz. Hartmanová von Harthental |
Alma mater | Zemědělská škola v Českém Krumlově |
Profese | národohospodář, podnikatel, radní |
Commons | František Horský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František rytíř Horský von Horskýfeld, rodným jménem František Xaverius Horský (29. září 1801 Bílina – 6. dubna 1877 Býchory) byl český zemědělský hospodář, podnikatel, velkostatkář, konstruktér, pedagog a odborný publicista působící především na Vodňansku na jihu Čech a poté v okolí Kolína, kde vlastnil velkostatek se sídlem v Býchorech. Okolo poloviny 19. století svou osvětovou a inovátorskou činností významně přispěl k rozvoji českého zemědělství, zvláště k jeho počínající mechanizaci.
Život
Mládí
Narodil se jako druhorozený syn v rodině důlního úředníka v Bílině v severních Čechách, jeho matka byla dcerou panského lesníka z Hluboké nad Vltavou. Oba rodiče byli ovlivněni osvíceneckými myšlenkami, otec pracoval ve službách rodu Lobkowiců. František měl chatrné zdraví a napadal na jednu kratší nohu, tělesné nedostatky se však snažil dorovnat pílí a intelektem. Po přeložení otce do Vysokého Chlumce u Sedlčan přišel František Horský poprvé do kontaktu s českým kulturním proudem. Základní vzdělání získal kvůli nemocem soukromě, první praktické zkušenosti si osvojil na chlumeckém statku.
Schwarzenberkové
Na přímluvu hraběte Lobkowice nastoupil na zemědělskou školu v Českém Krumlově, kde studoval v letech 1818-1821. Následně začal postupně pracovat na několika velkostatcích pro zde působící šlechtický rod Schwarzenberků.
Působil v Cítolibech u Loun (zde potkal svou první ženu), dále se přestěhoval za prací do Mšece, na obou místech pracoval jako nižší soudní úředník. Ve své hospodářské práci byl maximálně úspěšný: zaváděl nové metody střídavého osevního postupu, zavlažování a vydatného hnojení půdy, zabýval se chovem dobytka a dalších hospodářských zvířat.
Následně začal být zván na jiná panství, postupně stal inspektorem na 23 velkostatcích u osmi šlechtických rodin v Čechách. Roku 1846 získal titul c. k. hospodářského rady. Roku 1835 byl hrabětem Janem Adolfem II. Schwarzenbergem pověřen řízením velkostatku v Libějovicích u Vodňan, posléze se stal panským inspektorem.
Zdárně se také prosadil jako konstruktér zemědělských strojů, které umožňovaly obdělávání půdy několikanásobně zefektivnit. Celkem bylo Horskému připsáno okolo 60 patentů na zlepšení a vynálezy strojů. Jejich výroba probíhala v Libějovicích a následně se rozšířila i do jiných provozů, mj. do Prahy a jinam.
Od roku 1835 byl dopisujícím a od roku 1851 řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti.[1]
Roku 1850 stál u zrodu a roku 1851 se také stal prvním ředitelem první české rolnické školy na velkostatku v Rábíně u Netolic, která byla vedle zemědělské školy v Libverně s výukou v němčině druhou institucí takového typu v zemích Koruny české, a tedy první s výukou v češtině. Školu úspěšně řídil a rozvíjel až do svého odchodu do penze roku 1857.
Vlastníkem velkostatku
František Horský se následně rozhodl pořídit si vlastní hospodářství, roku 1862 odkoupil za 460 000 zlatých krachující velkostatek rodiny Veithů v okolí Kolína u Labe. Za pozemky o výměře přes dva tisíce hektarů vynaložil téměř všechny své prostředky, rychle se mu ovšem i z tohoto regionu povedlo vytvořit prosperující hospodářství. Roku 1873 byl pak povýšen do dědičného rytířského stavu, je od té doby tedy uváděn jako František rytíř Horský von Horskýfeld. Roku 1867 byl udělen řád Železné koruny III. třídy. Ve stejné době také zastával úřad zastupitele města Kolína.
Intenzivně se věnoval podnikatelské činnosti v Kolíně a okolí obcí na severním břehu řeky. Inicioval stavbu nových cest a stromových alejí, z jeho popudu byla ze stanice Velký Osek roku 1871 vyvedena vlečka do jeho dvora Karolín u Volárny, dále ovocných sadů, zavlažovacích hrází, kanálů, veřejných staveb či obytných domů. Horský zde také zakládal řadu průmyslových podniků poháněných parním strojem: cukrovary, lihovary, olejnu, sušárnu ovoce, zmodernizoval pivovar, v Kolíně provozoval velký cukrovar v Zálabí a lučební závod (chemičku) na výrobu hnojiv. Hostil na svém velkostatku mezinárodní návštěvu hostů ze Světové výstavy ve Vídni roku 1873. V Býchorech nechal v letech 1870–1875 vystavět sídlo Horskýsfeld podle návrhu vídeňského architekta Moritze Hinträgera ve stylu tudorovské novogotiky. Pravidelně pobýval také v Teplicích, v Oseku u Duchcova vlastnil zámeček[který?.
Polní kázání
Nadále pokračoval v šíření a sdílení pokročilých pěstebních metod, a to i formou tzv. polních kázání. Jednalo se o veřejné přednášky přímo na polích, kterých se účastnily až stovky rolníků a dalších posluchačů. Horského přednášky byly později vydány pod titulem Rolnická polní kázání o tom, co jest nejpotřebnější k výkonnému vzdělávání polí.
Úmrtí
Ke konci života trpěl dnou a ischiasem. Chodil o berlích, ale do posledních chvil se snažil být práceschopný. Zemřel na svém zámku v Býchorech 6. dubna 1877 a byl pochován v rodinné hrobce u kostela sv. Jakuba Většího v Ovčárech.
Rodinný život
František Horský byl celkem dvakrát ženatý. Roku 1825 se oženil s Terezií Rödlingovou z Loun, která roku 1854 předčasně zemřela. Dlouhodobě pak udržoval vztah se šlechtičnou Karolinou Hartmanovou z Harthentalu, kterou pojal za manželku po čase společného soužití roku 1875. Horský byl otcem celkem 18 dětí, 9 synů a 9 dcer. Z celého potomstva se pouze 6 jeho dcer dožilo dospělosti. Po svatbě s Hartmanovou adoptoval její dceru z předchozího manželství. Ve vedení některých rodinných podniků pokračoval od 90. let 19. století Horského vnuk Alfréd Richter.
Na jeho počest byla po Františku Horském pojmenována též jedna z ulic na kolínském předměstí Zálabí, Horského.
Odkazy
Reference
- ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 58. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:eba966d8-7141-44df-ac1c-9fd5e250063b
Literatura
- KVÍTEK, Martin. Průkopníci vědy a techniky v českých zemích. Praha: Fragment, 1994. 64 s. ISBN 80-85768-30-5. Kapitola František Horský, s. 36–37.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk