A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Antonín Berka z Dubé | |
---|---|
![]() Portrét Františka Antonína Berky z Dubé od římského malíře Carla Maratty (okolo 1670), Národní Galerie v Praze | |
Nejvyšší maršálek Českého království | |
Ve funkci: 10. červen 1701 nebo 1703 – 24. duben 1706 | |
Panovník | Josef I., Karel VI. |
Předchůdce | Heřman Jakub Czernin z Chudenic |
Nástupce | Antonín Jan Nostic-Rieneck |
Císařský velvyslanec v Benátkách | |
Ve funkci: 1700 – 1704 | |
Panovník | Josef I. |
Tajný rada | |
Císařský komorník | |
Narození | 1635/1649? |
Úmrtí | 24. dubna 1706 Vídeň ![]() |
Místo pohřbení | bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí |
Choť | (1672) Luisa Montecuccoli |
Rodiče | Jindřich Volf Berka z Dubé († 1650) a Eleonora z Lobkowicz, podruhé provdaná Nostitzová († 1681) |
Děti | bezdětný |
Zaměstnání | politik, diplomat |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Antonín hrabě Berka z Dubé (1635/1649? – 24. dubna 1706, Vídeň)[1] byl český šlechtic, poslední mužský potomek starého rodu Berků z Dubé. Jako dědic majetku po několika příbuzných patřil k nejbohatším šlechticům v Čechách (Rychmburk, Jablonné v Podještědí). Uplatnil se jako významný diplomat ve službách Leopolda I., byl vyslancem v severských zemích a nakonec velvyslancem v Benátkách. Proslul také jako sběratel umění, mecenáš katolické církve a barokní architektury, financoval stavbu kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí.
Původ a majetkové poměry
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Karel_%C5%A0kr%C3%A9ta_-_Paris_a_Helena.jpg/220px-Karel_%C5%A0kr%C3%A9ta_-_Paris_a_Helena.jpg)
Narodil se jako mladší syn prezidenta české komory hraběte Jindřicha Volfa Berky z Dubé († 1650) a jeho druhé manželky Eleonory z Lobkovic, později provdané Nosticové. Po otci původně zdědil panství Jablonné v Podještědí (1650), po smrti staršího bratra Františka Karla převzal i Malešov u Kutné Hory (1663). Malešovské panství s 22 vesnicemi prodala poručnická správa kvůli dluhům v roce 1666 Šporkům.[2] František Antonín jako poslední žijící potomek Berků z Dubé zdědil i rozsáhlý majetek vymřelé východočeské větve (1654), fakticky ale panství Rychmburk a Rosice převzal až po patnáctiletém soudním sporu v roce 1669. Po dobu jeho nezletilosti vedla správu majetku matka Eleonora, rozená z Lobkovic, a teta Eliška Barbora Berková, provdaná Valdštejnová.[3] Problematické nároky uplatňoval také na panství Dačice, o něž vedl soudní spor s Fürstenbergy Ve Vídni vlastnil palác ve čtvrti Josefstadt.
Diplomat a mecenáš
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Joannes_Francesco_Nedinger_medaile_Frantiska_Antonina_Berky_Berky_z_Dube_1699.jpg/220px-Joannes_Francesco_Nedinger_medaile_Frantiska_Antonina_Berky_Berky_z_Dube_1699.jpg)
Absolvoval kavalírskou cestu, během níž vznikl jeho portrét v Římě (1670), dnes v majetku Národní galerie,[4] podle dochovaných pramenů krátce studoval na univerzitě v Sieně. V roce 1672 se oženil s Luisou Montecuccoliovou, dcerou významného císařského vojevůdce a státníka knížete Raimunda Montecuccoliho (1608–1680) a jeho manželky Marie Markéty rozené z Ditrichštejna.
Veřejné působení zahájil jako přísedící zemského soudu (1676), jako bohatý český šlechtic a zeť předního habsburského ministra vstoupil do diplomatických služeb, poprvé působil koncem 70. let 17. století ve Španělsku, poté byl císařským vyslancem v Kodani, Stockholmu, Haagu a hanzovních městech. Vrcholem jeho diplomatické kariéry byl post velvyslance v Benátkách (1700–1704). Ještě před koncem této mise byl jmenován nejvyšším maršálkem Českého království (1703–1706). Mimoto byl císařským komořím, tajným radou a místodržícím Českého království.
Od svého prvního pobytu v Itálii budoval systematickou obrazovou sbírku, kupoval díla renesančních italských a nizozemských malířů, kromě toho si řadu obrazů nechal namalovat na zakázku. Vysoké nároky na dlouholetou diplomatickou reprezentaci jej přivedly do finančních problémů, a to i přes vysoké příjmy z českých panství. Jeho dluhy dosáhly výše čtvrt miliónu zlatých a v roce 1693 musel vyhlásit osobní bankrot, poté došlo k rozprodeji uměleckých sbírek. Přes finanční nesnáze patřil i poté k významným mecenášům a dotoval stavbu kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí (projektantem byl císařský architekt Johann Lucas von Hildebrandt).[5] Kromě toho hned po převzetí majetku rychmburského a rosického panství nechal provést významné stavební úpravy na hradě Rychmburku, v sousedství zámku v Rosicích zřídil jízdárnu a zahradu (1678).[6]
František Antonín Berka z Dubé zemřel bez potomstva ve Vídni 24. dubna 1706 a jeho smrtí rod Berků vymřel. Největší dědický podíl (Rychmburk, Rosice) převzala jeho sestřenice[zdroj? Františka Rozálie Berková, provdaná Kinská († 1714[zdroj?). Ta později koupila i Jablonné v Podještědí, které původně zdědil Františkův nevlastní bratr Antonín Jan Nostic. Hrabě Nostic také převzal post nejvyššího maršálka Českého království.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 3.; Praha, 1890 (reprint 1996) s. 815 ISBN 80-7185-070-5
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989 s. 296
- ↑ HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640-1740; Praha, 2013 s. 436-437 ISBN 978-80-7422-233-7
- ↑ KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750); Pelhřimov, 2013 s. 141, 246 ISBN 978-80-7415-071-5
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl II.; Praha, 1997 s. 539-540, 542 ISBN 80-85983-14-1
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989 s. 420, 428
Literatura
- KUBEŠ, Jiří, a kol. V zastoupení císaře: česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2018. 640 s. ISBN 978-80-7422-574-1.
- KUDĚLOVÁ, Lucie: Popis města Padovy z počátku 18. století - Univerzita Karlova, Praha, 2008, diplomová práce dostupné online
- MILTOVÁ, Radka: Ve společenství bohů a hrdinů. Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel 1650–1690; Praha, 2017 ISBN 978-80-7422-510-9
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk