A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Flag_of_France_%281794%E2%80%931815%2C_1830%E2%80%931974%29.svg/220px-Flag_of_France_%281794%E2%80%931815%2C_1830%E2%80%931974%29.svg.png)
![Užití vlajky](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/FIAV_111000.svg/23px-FIAV_111000.svg.png)
![Zlevadoprava](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/FIAV_normal.svg/23px-FIAV_normal.svg.png)
Poměr stran: 2:3
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Ensign_of_France.svg/220px-Ensign_of_France.svg.png)
![Užití vlajky](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/FIAV_000111.svg/23px-FIAV_000111.svg.png)
![Zlevadoprava](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/FIAV_normal.svg/23px-FIAV_normal.svg.png)
Poměr stran: 2:3
Poměr šířek: 30:33:37
Vlajka Francie je tvořena listem o poměru stran 2:3, s trikolórou svislých pruhů v barvách modré, bílé a červené.[1]
Bílá barva navazuje na tradiční bílou královskou vlajku, červená a modrá jsou barvy Paříže, které tvoří městskou vlajku.
Světlejší varianta
V roce 1974 změnil prezident Valéry Giscard d'Estaing odstín modré barvy na vlajce, zejména pro použití státního protokolu. Tato vlajka pak vlála nad Elysejským palácem, sídlem francouzských prezidentů a nad dalšími prezidentskými rezidencemi. Toto rozhodnutí neformalizoval žádný zákon či vyhláška, mělo pouze za následek úpravu specifikací zakázek na dodávky vlajek. Došlo však k jasnému zesvětlení modři různých vyrobených vlajek, nejen pro prezidentské budovy ale vlajky se světlejší modrou se rozšířily i do běžného života, ne však jako námořní vlajky. Nový odstín byl více podobný modré barvě na vlajce Evropské unie. Zároveň d'Estaing žádal, aby bylo tempo Marseillaisy méně bojové a pomalejší.[2]
Ve Vlajkovém albu, které vydává Hydrografické a oceánografické oddělení námořnictva, byly v roce 2019 uvedeny následující odstíny modré:[2]
Naopak Commissariat des armées uvádí:[2]
- Odstín blízký Pantone 294U
Také červená barva byla na této vlajce světlejší, uváděna je barva:[3][4]
- Pantone 032
13. července 2020 se prezident Emmanuel Macron, kterého podpořil provozní ředitel Elysejského paláce – Arnaud Jolens, rozhodl opustit tuto verzi vlajky a vrátil se k verzi z roku 1848.[5] Modrá barva se tak vrátila k odstínu Pantone 281.[6]
-
Francouzská vlajka (1974–2020)
-
Změna odstínů v roce 2020
-
Vlajka Evropské unie (pro porovnání)
-
Francouzská vlajka (1794–1815, 1830–1974 a od roku 2020)
Historie
Kořeny francouzské vlajky sahají do doby Francouzské revoluce. Oficiálně byla uznána za státní symbol Francie roku 1790. Tehdy ještě v pořadí červená, bílá, modrá. V roce 1794 bylo pořadí barev obráceno do dnešní podoby. V roce 1815 byla navrácena bílá vlajka (symbol čistoty a vlajka Bourbonů). Během revoluce v roce 1848 pak byla užívána na barikádách rudá vlajka. Následně byla trikolóra přijata za národní vlajku.
Předepsanými odstíny jsou Pantone Reflex Blue pro modrou (přibližně CMYK 100,70,0,5; RGB #171796) a Red 032 pro červenou (přibližně CMYK 0,90,86,0; RGB #ED2E38).
Vlajky francouzských regionů
Francie se člení od roku 2016 na 18 regionů, z toho se nachází 12 regionů na pevninské části Metropolitní Francie, dále patří k těmto regionům Korsika, která má zvláštní status. Dalších 5 regionů patří do Zámořské Francie.
Regiony Metropolitní Francie a Korsika
-
Nová Akvitánie
Poměr stran: 2:3 -
Auvergne-Rhône-Alpes
Poměr stran: 2:3 -
Burgundsko-Franche-Comté
Poměr stran: 3:5 -
Bretaňská vlajka
Poměr stran: 2:3 -
Centre-Val de Loire
Poměr stran: 3:5 -
Korsika
Poměr stran: 3:5 -
Okcitánie
Poměr stran: 2:3 -
Normandie
Poměr stran: 3:5 -
Pays de la Loire (neoficiální)
Poměr stran: 7:12 -
Provence-Alpes-Côte d'Azur
Poměr stran: 2:3
Regiony Zámořské Francie
Vlajky jsou většinou neoficiálni, pokud byly schváleny, vztyčují se společně s francouzskou vlajkou.
-
Martinická vlajka (od roku 2019)
Poměr stran: 2:3
Další zámořská území
-
Vlajka Francouzské Polynésie (od roku 1985)
Poměr stran: 2:3 -
Vlajka Nové Kaledonie (od roku 2010)
Poměr stran: 1:2 -
Vlajka Francouzských jižních a antarktických území (od roku 2007)
Poměr stran: 2:3
Odkazy
Reference
- ↑ Francouzská vlajka na Flags of the World
- ↑ a b c Modrá barva na francouzské trikolóře
- ↑ https://web.archive.org/web/20111110005908/http://www.diplomatie.gouv.fr/de/frankreich_3/frankreich-entdecken_244/portrat-frankreichs_247/die-symbole-der-franzosischen-republik_260/trikolore-die-nationalfahne_114.html
- ↑ https://vertcameleon.fr/reflex-blue-couleur-du-mois-octobre-2019/
- ↑ https://www.europe1.fr/politique/info-e1-le-drapeau-francais-a-change-de-couleur-4076943
- ↑ https://www.graphiline.com/article/38478/changement-de-couleur-du-drapeau-francais-ce-qu-en-pensent-les-fabricants
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská vlajka na Wikimedia Commons
- https://www.nautic-way.com/medias/produits/119025/pages_de_document.10_3.pdf Archivováno 7. 4. 2022 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk