A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Francisco Craveiro Lopes | |
---|---|
![]() | |
Narození | 12. dubna 1894 Lisabon |
Úmrtí | 2. září 1964 (ve věku 70 let) Lisabon |
Alma mater | Colégio Militar |
Povolání | politik a důstojník |
Ocenění | Královský Viktoriin řetěz (1957) Officer of the Military Order of Avis rytíř Řádu věže a meče Grand Officer of the Military Order of Avis velkokříž Stuhy tří řádů … více na Wikidatech |
Politická strana | União Nacional |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Berta da Costa Ribeiro Arthur |
Děti | Nuno Craveiro Lopes |
Rodiče | João Carlos Craveiro Lopes |
Příbuzní | Francisco Xavier Craveiro Lopes (praděd) Francisco Higino Craveiro Lopes (dědeček) |
Funkce | prezident Portugalska (1951–1958) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francisco Higino Craveiro Lopes (12. dubna 1894 Lisabon – 2. září 1964 Lisabon) byl portugalský voják a politik. V letech 1951–1958 byl prezidentem Portugalska. V letech 1936–1938 byl guvernérem Portugalské Indie.
Život
Byl synem João Carlose Craveira Lopese, portugalského armádního generála a 122. generálního guvernéra Portugalské Indie (1929–1936). V roce 1911 dokončil studia na střední vojenské škole Colégio Militar v Lisabonu. Poté studoval v Lisabonu polytechniku, ale jen kurz umožňující vstup do důstojnického sboru. Jakmile to bylo možné, zahájil kariéru v armádě.[1] Nejprve sloužil v jezdectvu, později přešel k letectvu. První světovou válku strávil zejména v Mosambiku. V roce 1917 absolvoval vojenský pilotní kurz na francouzské letecké škole v Chartres. V té době byl také povýšen na poručíka, v březnu 1922 na kapitána. V roce 1926 byl jmenován ředitelem instruktážního oddělení vojenské školy, tuto funkci zastával do roku 1929. Do funkce se vrátil znovu v roce 1932 a na krátkou dobu také v roce 1939. Roku 1933 odjel do Portugalské Indie. V roce 1936 vystřídal svého otce ve funkci jejího generálního guvernéra. Byl jím až do roku 1938. Byl povýšen na majora (1930), podplukovníka (1939), plukovníka (1942), brigádního generála (1947) a generála (1949).
Premiér a vůdce režimu António de Oliveira Salazar si ho v roce 1951, poměrně nečekaně, vybral jako kandidáta na prezidenta, po smrti Óscara Carmony. Patrně tím chtěl uklidnit armádu, v níž se začala se salazarovskou diktaturou rodit nespokojenost.[2] Craveiro Lopesova apolitičnost také tolik nedráždila opozici. Měl kandidovat proti námořnímu důstojníkovi Manuelu Quintão Meirelesovi, ale ten den před lidovým hlasováním z voleb odstoupil a Craveiro Lopes byl hladce zvolen. Podle ústavy měl jako prezident téměř diktátorské pravomoci. V praxi však moc držel premiér Salazar. Craveiro Lopes však nebyl ochoten dát Salazarovi úplně volnou ruku, kterou mu dával Carmona. Prezident, stále více frustrovaný z toho, že je vládou ignorován, dokonce navázal jisté nesmělé kontakty s opozicí. Salazar byl kvůli tomu stále více nespokojený a s blížícími se volbami v roce 1958 zesílil v médiích proti prezidentovi kampaň - byl líčen jako nepružný, strnulý, nepřístupný. Nakonec si Salazar v roce 1958 vybral pro prezidentské volby jiného, poddajnějšího kandidáta, ministra námořnictva América Tomáse, ačkoli Craveiro Lopes o kandidaturu usiloval. Demokratická opozice pak nabídla Craveiro Lopesovi, aby v následujícím lidovém hlasování kandidoval proti Tomásovi s její podporou, ale Craveiro Lopes věděl, že volby budou zmanipulované a odmítl. Režim ho za to povýšil na maršála. Přesto se Craveiro Lopes v roce 1961 podílel na neúspěšném vojenském pokusu o svržení Salazara, který vedl ministr obrany Júlio Botelho Moniz. Plán důstojníků počítal s tím, že se do čela státu vrátí Craveiro Lopes a předsedou vlády by se mohl stát reformista Marcelo Caetano. Spiknutí bylo rozprášeno dříve než mohlo dojít k ozbrojené konfrontaci.
Craveiro Lopes postižen nebyl, bylo mu umožněno odcestoval do kolonií, aby navštívil své děti (jeden syn žil v Mosambiku, druhý v Angole). Na začátku roku 1963 utrpěl infarkt. Když se uzdravil, mírně se zapojil do veřejného dění, když v rozhovoru pro Diário de Notícias žádal „postupný vývoj režimu“, „zrušení cenzury“, „svobodu projevu a diskuse“ a „zdravý rozum v koloniálních otázkách“. 2. září 1964 ho znovu zradilo srdce, infarkt byl tentokrát smrtelný. Byl mu uspořádán státní pohřeb, ale nebyl vyhlášen státní smutek a ministerstvo obrany oproti zvyklostem neuhradilo náklady na pohřeb.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Craveiro Lopes na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Francisco Craveiro Lopes. Museu.presidencia.pt . . Dostupné online.
- ↑ Francisco Craveiro Lopes - Presidente da República - Sítio Oficial de Informação da Presidência da República Portuguesa. www.presidencia.pt . . Dostupné online. (portugalsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco Craveiro Lopes na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk