A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| 3 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1952) | |
|---|---|
 | |
| Obecné informace | |
| Počet závodů | 8 |
| Počet pilotů | 71 |
| Pohár jezdců | |
| První |  Alberto Ascari(Ferrari) |
| Druhý | Giuseppe Farina (Ferrari) |
| Třetí | Piero Taruffi (Ferrari) |
| Pohár konstruktérů | |
| První |  nebyl |
| Formule 1 | |
◄ 1951  1953 ► | |
III. Mistrovství světa jezdců zahájila 18. května Grand Prix Švýcarska a po 8 závodech 7. září při Grand Prix Itálie 1952 byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1952 se stal Alberto Ascari.
Pohled na sezónu
Sezóna 1952 byla poznamenána především rozhodnutím FIA, která koncem roku oznámila, že od roku 1954 bude v platnosti nový sportovní a technický řád omezující motory na 750 cc s kompresorem a 2500 cc bez kompresoru. Poválečná formule měla platit ještě dva roky, ale sezónou 51 zanikla. Důvodem bylo nedostatek vhodných vozů. Alfa Romeo koncem roku 1951 stáhla všechny své vozy a tak ve hře zůstaly jen vozy Ferrari a Maserati. Nikomu se nechtělo vydávat peníze na vozy pro formuli, která má před sebou pouhé dva roky života. FIA proto rozhodla, že v letech 52 a 53 se mistrovství světa bude konat s vozy Formule 2.
Mistrovství světa zahajoval závod v Bernu a shodou okolnosti na startu chyběli dvě největší hvězdy. Fangio, který čekal na příležitost v novém týmu a Ascari, který prezentoval Ferrari na okruhu v Indianapolis. Byl to obchodní a propagačních tah Ferrari, který začal vyrábět cestovní vozy sportovního ducha a chtěl se tak představit americké veřejnosti. Ve velké ceně Švýcarska proto zvítězil Piero Taruffi na Ferrari. Po návratu Ascariho z Ameriky dostali všechny Velké ceny nádech nudnosti. Ve všech zbývajících velkých cenách zvítězil Ascari na Ferrari a stal se tak bezkonkurenčně mistrem světa. Suverenita vozů Ferrari byla patrná ve všech velký cenách. V GP Francie a GP Nizozemska obsadily první tři místa v GP Německa dokonce první čtyři místa. Maserati se dokázalo vzpamatovat až na poslední GP Itálie, kde bylo vozům Ferrari důstojným soupeřem. Dominace Ferrari byla znát i v ostatních závodech a tak se Alberto Ascari stal i mistrem Francie vozů Formule 2, Farina a Villoresi na stejných vozech obsadili druhou respektive třetí příčku.
Úřadujícího mistra světa Juana Manuela Fangia provázela smůla a šampionátu se nemohl zúčastnit. Po odchodu Alfy Romeo nemohl sehnat angažmá v jiném silném týmu a závody absolvoval ve výpujčených vozech. Později získal místo v týmu Maserati, ale havaroval hned v úvodu GP Monzy a za volant závodního vozu se vrátil až v následující sezóně.
Pravidla
- Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
- 1. 8 bodů
- 2. 6 bodů
- 3. 4 body
- 4. 3 body
- 5. 2 body
- 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
- Do konečné klasifikace se započítávají pouze 4 nejlepší výsledky ze 8 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
- Technika – Mistrovství světa ježděno s vozy Formule 2. Motory 2000 cm³ bez kompresoru nebo 500 cm³ s přeplňováním
- Hmotnost - hmotnostní limit nebyl stanoven