A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Feministická ekonomie je jeden ze směrů ekonomického myšlení, který se zaměřuje na genderové uvědomění. Její představitelky a představitelé vychází z nejrůznějších škol a feministických hnutí. Mezi výzkumníky feministické ekonomie patří akademici, aktivisté, teoretici politiky i odborníci z praxe.[1] Hlavními tématy jsou diskriminace žen nejen v povolání, neplacené práce, postavení žen na trhu práce, mzdové rozdíly mezi ženami a muži, nedělená péče o děti, politika volného času či ekonomie domácnosti.[2]
Historie
První zmínky o feministické ekonomii se objevují již v 60. letech 20. století,[3] kdy ekonomové a političtí vědci začali tvrdit, že tradiční práce žen (např. výchova dětí, péče o domácnost a starší nemocné lidi) a povolání jsou podceňovány s ohledem na práci mužů.[3] Ze začátku je feministické ekonomické myšlení zaměřováno hlavně na kritiku stávajících teorií, jejich metodologie a politických důsledků. Kritika se pak postupně přesunuje i do makroekonomie, mezinárodní ekonomie a koncepcí rozvoje.
V začátcích rozvoje feministické ekonomie bývá zmiňována americká spisovatelka Charlotte Perkins Gilmannová, která ve své studii z roku 1898 píše o ekonomické nezávislosti žen. Gilmannová se snažila o proměnu kulturní identity žen, o změny ve výchově, rodině a manželství, přičemž inspiraci hledala u Charlese Darwina, Thorstein Bunde Veblena a Karla Marxe. V hnutí za zrovnoprávnění žen sehrála velkou roli také anglická filosofka Harriet Taylorová Millová. Další ženy, které přispěly ke vzniku feministické ekonomie byly Harriet Martineauová, Millicent Fawcettová, Beatrice Webbová a Edith Abottová. Jedna ze zakladatelek feministické ekonomie – Gillian Hewitson ve svém díle z roku 1999 (Feministická ekonomie: vyslýchání mužnosti racionálního ekonomického muže) nastoluje řadu teoretických a metodologických otázek, charakterizuje feministickou empirickou ekonomii, feministický metodologický kriticismus nebo feministickou a nefeministickou analýzu žen.[4]
Betsy Warriorová, americká feministka a aktivistka za lidská práva, napsala v roce 1969 ekonomickou analýzu s názvem Domácí práce: Otroctví nebo práce lásky a zdroj volného času,[5] kde zmiňuje, že produkce a reprodukce domácí práce žen tvoří základ ekonomické transakce a přežití, přestože je neplacená a není zahrnuta do HDP.[6] Warriorová říka: „Ekonomika, jak je dnes představená, postrádá ve skutečnosti jakýkoli základ, protože opomíná samotný základ ekonomického života. Tento základ je postaven na ženské práci – první je její reprodukční práce, která produkuje každého nového dělníka. Práce žen vyžaduje ekologicky nezbytné čištění a vaření, aby byly suroviny spotřební. Toto představuje pokračující průmysl žen, který umožňuje pracovníkům zastávat pracovní pozici. Bez této základní práce by neexistovala žádná ekonomická činnost.“[7] Dále také poznamenává, že nepřiznaný příjem z nezákonných činností, jako jsou drogy, zbraně, obchod s bílým masem a různé jiné nezveřejňované činnosti, poskytuje mužům bohatý tok příjmů, což znehodnocuje údaje o HDP.[8] V undergroundových ekonomikách jako je obchodování s lidmi, prostituce a domácí otroctví, kde početně převládají ženy, se jen malý zlomek příjmů kuplíře dostává k ženám a dětem, které pro něj pracují. Částka, která je na ně utracená, je obvykle pouze na jejich základní životní potřeby.[9] Betsy Warriorová věří, že pouze komplexní, ekonomická analýza založená na faktech poskytne spolehlivé základy pro budoucí plánování environmentálních a populačních potřeb.[10]
V roce 1970 dánská ekonomka Ester Boserupová zveřejnila důležité dílo – Ženská role v ekonomickém rozvoji, kde poskytla první systematické zkoumání genderových dopadů transformace zemědělství, industrializace a dalších strukturálních změn.[11] Tato kniha vysvětlila negativní výsledky, které tyto změny měly pro ženy. Její práce položila základ širokému tvrzení, že „ženy a muži čelí různými způsoby bouři makroekonomických šoků, neoliberálních politik a sil globalizace“.[12]
Nová feministická ekonomie
Novozélandská feministka Marilyn Waringová zveřejnila v roce 1988 knihu If Women Counted: A New Feminist Economics, které je průkopnickou kritikou systémů národních účtů, mezinárodních standard měření ekonomického růstu a způsob, jakým je ženská neplacená práce vyloučena z toho, co se v ekonomice považuje za produktivní.[13]
S podporou Výboru pro postavení žen v ekonomickém povolání (CSWEP), založeného roku 1972, se v 70. a 80. letech objevila kritika tradiční ekonomiky. Další vznik organizací jako Rozvojové alternativy s ženami pro novou éru (DAWN) a Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii (IAFFE) v roce 1992 spolu s časopisem Feministická ekonomie podpořily rychlý růst feministické ekonomie.[12][14]
Původním důrazem feministických ekonomek bylo kritizovat zavedenou teorii, metodologii a politické přístupy. Kritika začala v makroekonomii trhu domácností a trhu práce a rozšířila se do všech oblastí tradiční ekonomické analýzy.[15] Feminističtí ekonomové prosazovali a vytvářeli genderově vědomou teorii a analýzu, rozšířili zaměření na ekonomii a hledali rozmanitost metodologie a výzkumných metod.[16] Zatímco současná feministická ekonomie se snaží především poukázat na již existující sociální konstrukce ekonomie. Na to, do jaké míry jsou či nejsou objektivní a jak jsou její modely a metody zaujaté především na témata spojená s mužstvím a upřednostňováním mužských zájmů. Zástupci feministické ekonomie se snaží prosadit důkladnější zkoumání ekonomie včetně tzv. „ženských témat“, např. rodinné ekonomie. Tato témata obvykle komentuje s kritikou vůči tzv. „mužské“ ekonomické vědě, či hospodářsko-politické praxi.[2]
V dnešní době feministická ekonomie zasahuje již do řady oblastí, včetně metodologie, filozofie ekonomické vědy či výzkumu.[2]
Organizace
Feministická ekonomie je ve světě stále více uznávána a dostává se jí větší pozornosti, proto vznikají také organizace, jejichž hlavním tématem je zkoumání principů a prosazování tezí tohoto proudu ekonomického smýšlení.
Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii
Anglicky International Association for Feminist Economics (IAFFE) je nezisková organizace zabývající se rozšiřováním povědomí o principech feministické ekonomie. Byla založena roku 1992 jako výsledek skupinových diskuzí na Americké ekonomické asociační konferenci, která se konala ve Washingtonu DC v roce 1990, tam se sešly přední světové ekonomky, aby diskutovaly o problémech současné ekonomie. Tato asociace má přibližně 600 členů v 64 zemích, jsou jimi nejen ekonomové, ale také studenti, aktivisté či politici.[17] V současné době jde tedy o otevřenou komunitu sdružující zastánce genderově uvědomělého pohledu na ekonomické dění.[18]
Časopis Feministická ekonomie
Anglicky Feminist Economics je akademický časopis vydávaný britskou vydavatelskou firmou Routledge a Mezinárodní asociací pro feministickou ekonomii. Je zaměřen na otevřenou debatu o feministicky ekonomických perspektivách, zabývá se ale také mužským pohledem na věc.[19]
Časopis Ms.
Anglicky Ms. journal je feministicky smýšlející magazín. Nejprve vycházel jako příloha v časopise New York, kde se ukázal jako velmi kontroverzní vhled do opravdového života ženy, který se netočí jen kolem manžela a výchovy dětí. První samostatné vydání tohoto časopisu bylo publikováno na jaře 1972. Nyní je většina článků tohoto časopisu zveřejňována prostřednictvím online magazínu msmagazine.com.[20]
Hlavní představitelky
Feministická ekonomie se nejrychleji rozvíjí v USA, proto také většina předních feministických ekonomek i organizací pochází právě ze Spojených států. Organizace však mají i mezinárodní charakter a jsou inspirací pro ženy po celém světě.
Bina Agarwalová
Bina Agarwalová (*1951) je jednou z prvních neamerických feministických ekonomek, je původem z Indie a v současné době pracuje jako profesorka ekonomie a studia životního prostředí na Institutu globálního rozvoje na manchesterské univerzitě. Ve svých knihách se zabývá především dopadem ženské přítomnosti na ochranu životního prostředí.[21]
Barbara Bergmannová
Barbara Bergmannová (1927–2015) byla významnou americkou feministickou ekonomkou, jejíž knihy se staly jedním ze základních kamenů feministické ekonomie. Byla také spoluzakladatelkou a presidentkou Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii. Za nejznatelnější důkaz o druhořadém ekonomickém postavení žen považovala Bergmannová diskriminaci uvnitř povolání. Její práce se zaobíraly především tématy, jakými jsou trh práce, péče o děti, genderová vyváženost, sociální zabezpečení a chudoba.[22]
Heidi Hartmannová
Heidy Hartmannová (*1945) je americkou ekonomkou a zakladatelkou organizace Institute for Women's Policy Research, což je organizace založená v roce 1987, podporující feministickou politiku. Zabývá se také genderovými otázkami a svoje výzkumy publikuje především ve vědeckém časopise Journal of Women.[23]
Odkazy
Reference
- ↑ VICKERSOVÁ, Jeanne. Women and the World Economic Crisis. : Zed Books LTD 160 s. ISBN 0862329744. (anglicky)
- ↑ a b c FERBEROVÁ, Marianne A. Women & Work Paid & Unpaid. : Taylor & Francis Inc 424 s. Dostupné online. ISBN 0824086902. (anglicky)
- ↑ a b SIRŮČEK, Pavel. Feministická ekonomie. Acta Oeconomica Pragensia . . S. 3–18. Dostupné online.
- ↑ . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cambridge Women's Heritage Project . Cambridge: 2013 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-27. (anglicky)
- ↑ CROW, Barbara A. Radical Feminism: A Documentary Reader. : NYU Press, 2000. 573 s. ISBN 0814715559. S. 530. (anglicky)
- ↑ HART, Barbara J. “A Modest Herstory” of Betsy Warrior . 2013 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. (anglicky)
- ↑ LEGHORN, Lisa. Houseworker's Handbook. : Woman's Cente, 1975. 109 s. (anglicky)
- ↑ LOWREY, Annie. In-Depth Report Details Economics of Sex Trade. The New York Times . The New York Times cit. 2019-11-26. Roč. 2014. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ cit. 2019-11-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOSERUP, Ester. Woman's role in economic development. s.l.: Earthscan, 2007. 283 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84407-392-4. (anglicky)
- ↑ a b BENERIA, Lourdes; MAY, Ann Mari; STRASSMANN, Diana L. Feminist economics. s.l.: Edward Elgar, 2011. ISBN 9781843765684. (anglicky)
- ↑ BJØRNHOLT, Margunn; MCKAY, Ailsa. Counting on Marilyn Waring : new advances in feminist economics. s.l.: Demeter Press, 2014. ISBN 9781927335277. S. IX - X. (anglicky)
- ↑ FERBER, Marianne A.; NELSON, Julie A. Feminist economics today : beyond economic man. s.l.: University of Chicago Press, 1993. ISBN 978-0-226-24206-4. S. 1–32. (anglicky)
- ↑ PETERSON, Janice; LEWIS, Margaret. The Elgar companion to feminist economics. s.l.: Edward Elgar, 2000. ISBN 9781858984537. (anglicky)
- ↑ BJØRNHOLT, Margunn; MCKAY, Ailsa. Counting on Marilyn Waring : new advances in feminist economics. s.l.: Demeter Press, 2014. ISBN 9781927335277. S. 21–36. (anglicky)
- ↑ History. www.iaffe.org online. International Association for Feminist Economics cit. 2019-11-26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-10. (anglicky)
- ↑ Mission Statement. www.iaffe.org online. International Association for Feminist Economics cit. 2019-11-26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-10. (anglicky)
- ↑ Feminist Economics. Feminist Economics online. International Association for Feminist Economics cit. 2019-11-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About Ms.. Ms. online. Feminist Majority Foundation cit. 2019-11-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AGARWAL, Bina. Profile. www.binaagarwal.com online. Bina Agarwal cit. 2019-11-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAUER, Patricia. Barbara Bergmann. www.britannica.com online. Encyclopædia Britannica, Inc. cit. 2019-11-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Heidi Hartmann, Ph.d. iwpr.org online. Institute for Women's Policy Research cit. 2019-11-26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-19. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Slovníkové heslo ekonomie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu feministická ekonomie na Wikimedia Commons
Téma Feministická ekonomie ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk