A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Fakultní nemocnice Olomouc | |
---|---|
Historická fotografie plicního oddělení olomoucké nemocnice | |
Zkratka | FNOL |
Vznik | 1787 (1896) |
Sídlo | Zdravotníků 248/7 Olomouc Česko |
Souřadnice | 49°35′7,38″ s. š., 17°14′15,26″ v. d. |
Působnost | Olomoucký kraj |
Úřední jazyk | Čeština |
Ředitel fakultní nemocnice | prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D. |
Ekonomický náměstek a zástupce ředitele: | Ing. Tomáš Uvízl |
Počet zaměstnanců | 4226 (2019) |
Oficiální web | www |
Datová schránka | xa4krm2 |
IČO | 00098892 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fakultní nemocnice Olomouc (zkráceně FNOL) je jednou z devíti fakultních nemocnic zřizovaných přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR. Největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji a celkově šestou největší nemocnicí v České republice. FNOL disponuje 68 pracovišti, skoro 1200 lůžky a zaměstnává přes 4000 lidí (čímž se stává i největším zaměstnavatelem v kraji). Za rok ambulantně ošetří přes milion lidí a provede více než 22 500 operací.
Historie
Historie nemocnic v Olomouci sahá až do roku 1246 kdy byl založen první špitál sv. Antonína (Později sv. Ducha), tehdy se jednalo o církevní instituce zřizované u klášterů, které měli za cíl především starost o staré, nemohoucí a opuštěné. Do 18. stol. v Olomouci vzniklo ještě dalších 8 špitálu různé velikosti. V roce 1785 dekretem Josefa II. bylo všech 9 špitálů v Olomouci zrušeno.
Zrušení špitálů měla za následek enormní zvýšení úmrtnosti a velký počet dětí a starých lidí, kteří se najednou ocitli bez potřebné péče. Po velké nevoli obyvatelstva Olomouce a Císařském dekretu Josefa II. o zdravotních ústavech v rakouských zemích z roku 1781, byla v Olomouci jako třetí v zemích rakouského císařství (po Brně - 1783 a Vídni - 1784) roku 1787 založena Olomoucká všeobecná nemocnice s porodnicí a nalezincem v budově bývalého minoritského kláštera.
Za zmínku stojí i vedlejší větev lékařských institucí v Olomouci a to vojenská nemocnice Olomouc založená 1748. Prvně usídlená v části areálu špitálu sv. Ducha a od roku 1778 v čerstvě uvolněném jezuitském konviktu. 1759 byla založena hlavní polní nemocnice v bývalém premonstrátském klášteře, která ovšem zanikla o dva roky později. V roce 1802 vojenská nemocnice Olomouc získala nové sídlo a to právě budovu bývalého premonstrátského kláštera Hradisko ve kterém sídlí dodnes. Vojenská nemocnice Olomouci byla a je důležitou institucí ve městě s přes 250 let trvající tradicí a zkušenostmi nabytými především v průběhu Prusko-Rakouských válek, Napoleonských válek a I. i II. světové válce.
Roku 1855 byla Olomoucká všeobecná nemocnice povýšena na veřejnou a 1862 dokonce na moravskou zemskou nemocnici (oficiálním názvem Moravské zemské všeobecné ústavy v Olomouci). Po zrušení olomoucké pevnosti roku 1886 se umožnila nová výstavba a začal i příliv nového obyvatelstva. Proto roku 1892 byl udělen Františkem Josefem I. a Zemským sněmem v Brně souhlas s výstavbou nových Zemských ústavů v Olomouci (které dostaly pozemek v tehdy ještě samostatné obci Nová Ulice). Ty byly dokončeny roku 1896 a do nových prostor se přestěhovala stará nemocnice z centra a přibyla i spoustu nových oddělení. Tehdejší zbrusu nová nemocnice disponovala internou, chirurgickým oddělením, očním oddělením, infekčním oddělením, lékárnou, sklady zdravotnického materiálu, byty lékařů, domem pro úředníky a klášterem řádových sester. Mimo to byl nový areál nemocnice vybaven kuchyní, prádelnou, strojovnou, kotelnou a stájemi. V roce 1899 přibyla i nová porodnice.
Nové století se neslo v obdobném duchu jako léta předcházející a to především modernizací a další výstavbou v areálu nemocnice. 1904 se oční oddělení dočkalo svého vlastního pavilonu, kde hned rok na to Eduard Konrád Zirm provedl první transplantaci na světě. 1906 byla postavena nová prosektura a 1908 dermatovenerologické oddělení s laboratořemi a Chirurgické oddělení bylo doplněno o druhý operační sál. Po vzniku první republiky přibyl roku 1924 nový pavilon plicních chorob a rok na to bylo založeno i oddělení ORL. 1930 se otevřelo samostatné dětské oddělení a 1938 i ortopedické. Obě tato nejnovější oddělení dostala svou vlastní budovu až těsně po II. světové válce.
Další etapa nemocnice začala roku 1950 otevřením stomatologické kliniky a postavením domova řádových sester ve stylu funkcionalismu od architekta J. Čermáka. 1951 alergologickým oddělením a 1953 výstavbou nové hospodářské budovy. V roce 1956 byla zahájena rekonstrukce gyneokologicko-porodnické kliniky a 1959 osamocena neurochirurgie. V 60. letech rozšiřování nemocnice neutichlo a hned roku 1961 bylo zřízeno oddělení soudního lékařství, 1964 urologická klinika ve stejném roce přestavěna III. interní klinika, 1965 zprovozněno oddělení nukleární medicíny a nové ústřední biochemické laboratoře a 1968 dokončena přestavba I. a II. interní kliniky spolu s rozšířením transfuzního oddělení. Po neblahých událostech konce 60. let na chvíli rozvoj nemocnice ustal, ale už v roce 1976 byla dokončena nová budova dětské kliniky a přístavba operačních sálů pro I. chirurgické oddělení, urologie a ARO. V roce 1977 následovalo otevření III. stomatologické kliniky a 1979 onkologické kliniky. V roce 1980 proběhla rozsáhlá přestavba I. a II. stomatologické kliniky na ulici Palackého a v roce 1981 byla zprovozněna nová kožní klinika. 1985 byla otevřena samostatná LDNka.
Po revoluci v roce 1989 se začalo přemýšlet nad velkou modernizací, která byla nakonec uskutečněna zahájením výstavby tzv. chirurgického monobloku v roce 1992. Nový monoblok obsahoval 14 nových chirurgických sálů v té době s nejmodernější technologií, diagnostický komplement, oddělení urgentního příjmu a pracoviště intenzivní a resuscitační péče. Celý nový úsek byl dokončen v roce 2005. V roce 2008 bylo v nemocnici zřízeno Onkologické, Traumatologické a Hematoonkologické centrum zařazené do celorepublikové sítě. V roce 2009 proběhla rekonstrukce psychiatrické kliniky. 2010 byla otevřena nová budova špičkového diagnostické pracoviště PET/CT a 2015 nová velká lékárna. V roce 2017 byl také dokončen komunikační systém potrubní pošty o délce 13,5 kilometru s více než 100 stanicemi. Nejnovějšími stavebními přírůstky nemocnice jsou II. interní klinika gastroenterologie a geriatrie (která je první zcela energeticky pasivní budovou v ČR) a přístavba nové Hemato-onkologické kliniky z roku 2019.
V lednu 2022 má FNOL v plánu zbořit svou nejstarší budovu č. p. 185 zvanou Franz Josef a místo ní postavit obří přístavbu k již existujícímu monobloku, která v sobě bude sdružovat veškeré chirurgické obory, novou porodnici s gynekologií a novorozeneckým oddělením, ortopedii, neurochirurgii a neurologii.
Osobnosti
- Eduard Konrád Zirm (1863–1944) – Oftalmolog, první primář očního oddělení Zemských ústavů v Olomouci a jeden ze zakladatelů transplantační medicíny, který provedl pevní úspěšnou transplantaci živé tkáně na světě.
- Rudolf Bacher (1877–1925) – Uznávaný rentgenolog, průkopník radioterapie. Stal se primářem rentgenologického oddělení, které v Olomouci i sám založil. Zemřel na nemoc z ozáření.
- Otakar Bittmann (1891–1945) – Primář olomoucké porodnice, obnovil v roce 1934 babickou školu v Olomouci. Napsal novou učebnici porodnictví a gynekologie pro mediky a je znám i svým protinacistickým jednáním.
- Josef Blatný (1891–1952) – Primář olomoucké interny, pod jeho dohledem se poprvé v českých zemích použilo antibiotikum. V roce 1945 se jeho zásluhou při nově vznikající univerzitě zřídila i Lékařská fakulta, které se stal v roce 1948 i proděkanem.
- Václav Vejdovský (1896–1977) – Přednosta oční kliniky a děkan lékařské fakulty. Vynikající operatér a průkopník v léčebných metodách. Spoluzakladatel Československé oftalmologické společnosti. Vězněn nacisty.
- Vladislav Rapant (1902–1989) – Primář chirurgického oddělení. Představitel moravské chirurgické školy a odborník v oblasti hrudní a jícnové chirurgie. Průkopník v oblasti chirurgie a většina dnešních olomouckých chirurgů jsou jeho odchovanci.
- Antonín Mores (1908–1997) – Zakladatel olomouckého dětského oddělení a první přednosta dětské kliniky. Z politických důvodů byl roku 1959 donucen opustit UPOL i FNOL a stal se ředitelem olomouckého kojeneckého ústavu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakultní nemocnice Olomouc na Wikimedia Commons
- Dějiny Olomouce. Redaktor Jiří ŠMERAL, redaktor Jana BUREŠOVÁ, redaktor Jindřich SCHULZ. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2009. ISBN 978-80-244-2370-8.
- ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o městě, krajině, umění: Olomouc 1919-1989. Ostrava: Ostravská univerzita, 2020. ISBN 978-80-7599-186-7.
- Historie | Fakultní nemocnice Olomouc. Fakultní nemocnice Olomouc . Dostupné z: https://www.fnol.cz/historie
- Historie. . Copyright © 2021 Webové stránky Vojenské nemocnice Olomouc . Dostupné z: https://www.vnol.cz/index.php/cs/uvod/historie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk