A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Daniela Drtinová, Ph.D. | |
---|---|
Daniela Drtinová v roce 2022 | |
Narození | 1. července 1970 (54 let) Olomouc Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1989–1993) |
Povolání | televizní moderátorka |
Zaměstnavatel | Česká televize (1993–2014) |
Ocenění | Cena Karla Havlíčka Borovského (2000) Novinářská cena (2013) Bludný balvan (2020) |
Nábož. vyznání | římskokatolické |
Děti | Natálie (* 2002) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Daniela Drtinová (* 1. července 1970 Olomouc[1]) je česká televizní moderátorka, novinářka a vystudovaná právnička. V letech 1993–2014 působila v České televizi, kde moderovala Události, komentáře a Interview ČT24, které jistou dobu neslo název Interview Daniely Drtinové. Od roku 2014 patří k dvojici hlavních moderátorů internetové televize DVTV.
Osobní život
V letech 1989–1993 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (JUDr.). V roce 1997 ukončila postgraduální studium právní vědy (Ph.D.).[2]
Profesní kariéru začínala v Tiskové agentuře Arteria.[3] Od roku 1993 působila v České televizi v Redakci zpravodajství, kde moderovala a spoluvytvářela několik pořadů Zprávy, Debata nebo „21“, osm let byla také parlamentní zpravodajkou. Do srpna 2013 uváděla Interview ČT24 a také večerní zpravodajský pořad Události, komentáře.[1][2] V srpnu 2013 vyvolalo mediální odezvu její odvolání z pořadu Události, komentáře. Po odchodu z tohoto pořadu přijala nabídku moderovat od 12. srpna téhož roku vlastní podvečerní pořad Interview Daniely Drtinové a v prohlášení uvedla: „… byla ujištěna, že mám důvěru vedení a že půjde o pořad zaměřený na kritickou analýzu, pořad politicky zacílený.“[4] V březnu 2014 své působení v České televizi ukončila.
V květnu 2014 spolu s moderátorem Martinem Veselovským a editorem Janem Rozkošným založila internetovou televizi DVTV, která dodává videoobsah pro vydavatelství Economia pro jeho online deník Aktuálně.cz.
Od 1. května 2014 do 1. května 2017 byla předsedkyní a od 7. června 2017 do 15. prosince 2018 členkou správní rady Nadace Open Society Fund Praha.[5]
Za svou novinářskou práci získala Cenu Karla Havlíčka Borovského (2001).[3] Ke sklonku roku 2013 usvědčila v Interview ČT 24 Michala Haška, hejtmana Jihomoravského kraje a poslance za ČSSD, z veřejné politické lži.[6] Za rok 2013 obdržela Novinářskou cenu za Interview s Michalem Haškem.
V červenci 2021 obdržela od Českého klubu skeptiků Sisyfos bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2020 „za excelentní ukázku špatné novinářské práce ve vleku vlastních kognitivních zkreslení,“ a to především v souvislosti s vybranými hosty s ezoterickou tematikou, s nimiž dle klubu skeptiků vedla rozhovory nevhodným a nekritickým způsobem.[7]
Má dceru Natálii Čáslavovou[8][2] (narozena 2002), s jejímž otcem se rozešla, když bylo dceři 3,5 roku.[1]
Bibliografie
- Jako bych žila dva životy (Milan Ohnisko: Rozhovor s Danielou Drtinovou; Druhé město, 2020)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Daniela Drtinová: Na dceru jsem čekala jako na smilování. www.super.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-02.
- ↑ a b c Daniela Drtinová prozkoumává prosecká dětská hřiště. www.ceskydomov.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-14.
- ↑ a b Daniela Drtinová na stránkách České televize
- ↑ HRUBEŠ, Karel. Drtinová couvla: bude moderovat Interview. Pořad ponese její jméno. Lidovky.cz . 2013-08-12 . Dostupné online.
- ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz . . Dostupné online.
- ↑ Moment kdy na Haška prasklo že lže (přímý přenos) . Dostupné online.
- ↑ Bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2020 - Daniela Drtinová. Sisyfos.cz . 2021-07-27 . Dostupné online.
- ↑ KAČ,DS,MIVRK. Co vzkázaly dcery svým slavným maminkám?. Blesk.cz . 2012-04-16 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniela Drtinová na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk