A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/H._Zagorje_-_pogled_s_Velikog_Tabora.jpg/220px-H._Zagorje_-_pogled_s_Velikog_Tabora.jpg)
Chorvatské Záhoří (chorvatsky Zagorje, či také Hrvatsko Zagorje) je oblast Chorvatska mezi Záhřebem, slovinskou hranicí, Mezimuřím a Podrávskem. Název Záhoří vychází z faktu, že se celá oblast nachází „za horou“ Medvednica, která představuje fyzickou severní hranici chorvatské metropole Záhřebu.
Místní obyvatelstvo hovoří kajkavským nářečím chorvatštiny, které se dělí na celou řadu dialektů a má blízko ke slovinskému jazyku.
Historie
V 16. století se do oblasti Záhoří stěhovalo obyvatelstvo, které prchalo před střety válek s Turky. Ty zachvátily většinu území dnešního Chorvatska a jediné Záhoří bylo dostatečně daleko od míst bojů. Kromě sedláků a prostého lidu se do této oblasti přestěhovala také šlechta, která zde dala vybudovat řadu svých sídel - hradů a zámků. Postupem času vznikly rozestrkané a řídce osídlené vesnice. Války s Turky byly finančně nesmírně náročné, což znamenalo vysokou povinnost odvodů vůči místnímu obyvatelstvu, které se bouřilo. Selské bouře byly v této oblasti časté a nejznámější z nich, kterou vedl Matija Gubec, byla dokonce předmětem historického románu spisovatele Augusta Šenoy.
V druhé polovině 19. století se díky rozvoji průmyslu intenzivně rozvíjela ta sídla, která se nacházela v nejníže položených oblastech, v okolí řek. Dobře se dařilo textilnímu průmyslu. V roce 1886 byla zprovozněna železnice Zaprešić–Varaždin, údolím řeky Krapiny. Podobně, jako tomu však bylo v jiných oblastech dnešního Chorvatska na přelomu 19. a 20. století, i v Záhoří se projevil faktor přelidnění zemědělských oblastí. Bylo stále těžší se uživit, což vedlo k silnému vystěhovalectví z oblasti. Záhořané se tak stěhovali do Záhřebu, střední Slavonie, ale také i do zahraničí.[zdroj? V 60. letech 20. století došlo v oblasti k útlumu těžby, což zvýšilo míru nezaměstnanosti v regionu. V současné době má Záhoří hustotu osídlení okolo 110 obyvatel/km².
Krajinný ráz
Chorvatské Záhoří přestavuje mírně zvlněnou krajinu. Kromě Medvednice se v jeho centrální části nachází ještě vrchovina Ivančšica. Nejvyšší vrcholy obou formací však nepřekonávají 1100 m. Dvě menší pahorkatiny, které se v oblasti nacházejí, nesou název Maceljsko gorje a Kalničko gorje.
Území chorvatského Záhoří přetíná na dvě poloviny severo-jižním směrem řeka Krapina, v jejímž údolí je vedena kromě zmíněné železniční trati také i dálnice spojující Záhřeb a Maribor.
Administrativní dělení
Chorvatské Záhoří je v současné době administrativně rozděleno na tři celky: Záhřebskou, Varaždinskou a Krapinsko-zagorskou župu. Jako region spíše kulturní nemá Záhoří definovány jasné hranice, a tak také není znám přesný počet jeho obyvatel. Odhaduje se nicméně, že v něm žije okolo 200 000 lidí.[zdroj?
Turistika
V současné době si chorvatské Záhoří zachovalo svůj rurální charakter. 4/5 záhořských sídel pod 500 obyvatel. Z hlediska turistického se na chorvatské Záhoří hledí jako na oblast se značným potenciálem. Jako jedna z mála regionů v Chorvatsku má výrazně středoevropský ráz; nacházejí se zde četné hrady a zámky. Mezi nejznámější hrady patří například Trakošćan či Veliki Tabor. Poslední zmíněný je zapsaný, spolu s historickým centrem Varaždinu, na listině památek UNESCO. Varaždinske, Stubičke, Tuheljske a Krapinske Toplice jsou navíc lázeňská sídla.
Kultura
Z etnografického hlediska je záhořský region velmi bohatý.[zdroj? V různých městech se nacházejí četná muzea a skanzeny.
V 19. století sepsal chorvatský realistický spisovatel August Šenoa známý historický román Seljačka Buna, který se na území Záhoří odehrává.
V době existence komunistické Jugoslávie se v oblasti pořádal pochod Titovým rodným krajem, který vedl ze Záhřebu záhořskou krajinou až do jeho rodiště v Kumrovci.
Seznam měst a opčin
- Varaždin (49 075 st.)
- Ivanec (14 434 obyv.)
- Novi Marof (13 857 obyv.)
- Krapina (12 950 obyv.)
- Zabok (9 365 obyv.)
- Bedekovčina (8.482 obyv.)
- Lepoglava (8 718 obyv.)
- Pregrada (7 165 obyv.)
- Varaždinske Toplice (6 973 obyv.)
- Sveti Križ Začretje (6 619 obyv.)
- Marija Bistrica (6 612 obyv.)
- Oroslavje (6 570 obyv.)
- Zlatar (6 506 obyv.)
- Donja Stubica (5 930 obyv.)
- Krapinske Toplice (5 744 obyv.)
- Gornja Stubica (5 726 obyv.)
- Hum na Sutli (5 476 obyv.)
- Veliko Trgovišće (5 220 obyv.)
- Bednja (4 765 obyv.)
- Konjščina (4 074 obyv.)
- Jakovlje (3 952 obyv.)
- Klanjec (3 234 obyv.)
- Zlatar Bistrica (2 830 obyv.)
- Stubičke Toplice (2 752 obyv.)
Známé osobnosti
- Josip Broz Tito (původem z Kumrovce).
- Franjo Tuđman (původem z Velikého Trgovišće).
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk