A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Badevorrichtung15.jpg/200px-Badevorrichtung15.jpg)
Balneologie je nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organismus, zvláště s přihlédnutím k terapeutickým účelům.
Balneologický efekt je pak lidově řečeno rozmočená kůže (nejčastěji známe rozmočené konečky prstů). Rozmočená kůže se roztáhne a může přijímat více látek z vody – v bazénu například jód, v přírodě toxiny sinic.
Historie
- Václav Payer z Lokte (1488 – 1537) středověký český lékař a balneolog, vydal roku 1522 v latině psaný spis pojednávající o léčbě vodou v Karlových Varech – Tractatus de Termis Caroli Quarti Imperatoris, kde kromě koupelí doporučil i pití zřídelních karlovarských vod.[1]
- Tomáš Jordán z Klausenburku (1540 – 1585) vydal roku 1580 základní balneologické dílo Kniha o přirozených vodách hojitedlných nebo teplicech moravských. O vodě ve Velkých Losinách psal jako o „královně moravských léčivých vod“.[1]
- Jan Ferdinand Hertod z Todenfeldu vydal v roce 1669 první písemnou zprávu o chemickém složení luhačovické vody, popsal způsob pitné léčby a úspěšné výsledky léčení. Roku 1792 dal jméno prameni v Luhačovicích – Vincentka.[1]
- Dr. David Becher (1725 – 1792) modernizoval metody karlovarské balneologie. Provedl chemický rozbor karlovarské vody a přičinil se také o výrobu vřídelní soli v roce 1764. Byl průkopníkem v omezování pitné kúry na přibližně 2 litry denně. Prosazoval také pití vody přímo u pramene, stejně tak jako časté procházky v průběhu léčby. Důsledkem bylo budování kolonád, promenád a změně způsobu lázeňského života.[1]
- Jan Josef Nehr (1752 – 1820 ) český lékař a zakladatel lázeňství v Mariánských Lázních.[1]
- Dr. Bernhard Vinzenz Adler (1753 – 1810) je vnímán jako zakladatel Františkových Lázní a průkopník lázeňství v západních Čechách.[1]
- Vincenc Priessnitz (1799 – 1851) založil roku 1822 první vodoléčebný ústav na světě, když dal přestavět rodný dům v Gräfenberku – dnes Lázně Jeseník, a v přízemí umístil necky.[1]
- Docent Jan Špott (1813–1888) byl zakladatelem české balneologie. V roce 1837 promoval na pražské lékařské fakultě jako docent tělesné výchovy. Habilitoval z vodoléčitelství. Byl spoluzakladatelem Spolku českých lékařů a Časopisu lékařů českých. V roce 1848 byl členem Národní obrany a za svou účast na českém Repealu prošel rakouskými věznicemi. Publikoval práce práce o léčebném tělocviku i z dějin lékařství:[2][3]
- Staré vodní lázně české (1865)
- Nástin vývinu umění lékařského v Čechách do století XVII. (1880)
- K literatuře morové (1881)
- Lékařství z doby pohanské v Čechách až do r. 875 (1883)
- Lékařství z doby krále Karla a Václava (1883)
- Lékařové a lékařství za krále Sigmunda a válek husitských (1883)
- Lékařství a lékařové od r. 1438 do r. 1500 (1883)
- Lékařství a lékařové v 16. století (1883)
- Příspěvek k dějinám ranlékařství v Čechách (1885)
- Holičové (1887)
- Lazebníci (1888)
- Václav Hucek (1820 – 1912) český učitel a kronikář, který se podílel na vybudování lázní v Třeboni. Třeboňské rašelinové Bertiny lázně jsou pojmenovány podle jeho dcery Berty Huckové.[1]
- Profesor MUDr. Václav Libenský byl český lékař, průkopník kardiologie a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který založil Československou kardiologickou společnost a v Poděbradech Vyšetřovací a léčebný ústav (se zahájením provozu 25. dubna 1926 byl prvním svého druhu v tehdejším Československu) a Nový vyšetřovací a léčebný ústav (dokončen roku 1932 po přestavbě Hyrossova zámečku).[1]
- Profesor MUDr. Vladimír Mladějovský byl na začátku 20. století prvním českým profesorem balneologie na UK v Praze. Třicet let, 1902–1932, vedl léčbu a působil v Mariánských lázních. V roce 1907 napsal první učebnici balneologie a hydroterapie. V roce 1923 vydal učebnici klimatologie a balneologie. Prosazoval vědecké metody výzkumu účinků lázeňské léčby. Navrhoval sjednocení nomenklatur vod a peloidů, včetně jednotných postupů ve snaze dokázat obecnou platnost (objektivizaci) jejich efektů. V roce 1926 poprvé označil přírodní minerální vodu ve vztahu k provedeným chemickým analýzám jako léčivou.[1][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j SEDLÁČKOVÁ, Monika. Historie, rozvoj a možnosti balneologie v ČR . České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, 2019 . Dostupné online.
- ↑ TRETERA, Rajmund. Vzpomínka na MUDr. Ivana Horáka. Internetový zpravodaj Společnosti pro církevní právo . 2017-01-03 . Dostupné online.
- ↑ Jan Špott . Československá bibliografická databáze. Dostupné online.
- ↑ TŘÍSKALA, Zdeněk; JANDOVÁ, Dobroslava; A KOL. Medicína přírodních léčivých zdrojů, minerální vody. 1.. vyd. U Průhonu 22, Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2019. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-1086-5 (ePub), 978-80-271-1085-8 (pdf), 978-80-271-2297-4 (print). S. 7.
Literatura
- TŘÍSKALA, Zdeněk; JANDOVÁ, Dobroslava; A KOL. Medicína přírodních léčivých zdrojů, minerální vody. 1.. vyd. U Průhonu 22, Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2019. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-1086-5 (ePub), 978-80-271-1085-8 (pdf), 978-80-271-2297-4 (print).
Externí odkazy
Slovníkové heslo balneologie ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk