Baktericid, též bakteriocid, je chemická látka, která zabíjí bakterie a v ideálním případě žádné jiné živé organismy. Mezi baktericidy patří dezinficiencia, antiseptika a antibiotika.

Baktericidní dezinficiencia

Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří:

• aktivní chlor – chlornany, chloraminy, dichlorisokyanuráty a trichlorisokyanuráty, kyselina chlorná, oxid chloričitý apod.
• aktivní kyslík – peroxidy, např. kyselina peroctová, peroxodisíran draselný, perboritan sodný, peruhličitan sodný, karbamidperoxid…
• jód – jodovaný povidon, Lugolův roztok, jodová tinktura, jodované neionové tenzidy
• koncentrované alkoholy – hlavně ethanol, propanol, isopropanol a jejich směsi; dále fenoxyethanol a 1- a 2-fenoxypropanol
• fenolické látky – fenol, kresoly, halogenované fenoly (hexachlorfen, trichlorfenol, tribromfenol, pentachlorfenol) a jejich soli
• kationové tenzidy, např. kvartérní amoniové sloučeniny (benzalkoniumchlorid, cetyltrimethylamoniumbromid, didecyldimethylamoniumchlorid, cetylpyridiniumchlorid, benzethoniumchlorid a další), jiné látky jako chlorhexidin, glukoprotamin, oktenidindihydrochlorid atd.
• silná oxidační činidla, např. ozón nebo roztoky manganistanů
• těžké kovy a jejich soli, např. koloidní stříbro, dusičnan stříbrný, chlorid rtuťnatý, fenylrtuťové soli, síran měďnatý, oxidochlorid měďnatý apod.
• dostatečně koncentrované silné kyseliny (fosforečná, dusičná, sírová, amidosulfonová, toluensulfonová)
• dostatečně koncentrované zásady (hydroxid sodný, draselný, vápenatý)

Baktericidní antiseptika

Jako antiseptika (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na kůži, sliznicích, v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, pH, teploty a toxicity pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří:

• vhodně zředěné chlorové přípravky (např. Dakinův roztok – půlprocentní roztok chlornanu sodného nebo draselného, s hodnotou pH upravenou na 7–8; také půl- až jednoprocentní roztok benzensulfochloramidu sodného
• jodové přípravky, např. jodovaný povidon v různých galenikách (masti, roztocích, náplastech...), dříve též Lugolův roztok
• peroxidy, např. karbamidperoxid nebo pufrované roztoky kyseliny peroctové o koncentraci 0,1 – 0,25 %
• alkoholy samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití
• slabé organické kyseliny, např. sorbová, benzoová, mléčná nebo salicylová
• některé fenoly, např. hexachlorfen, triclosan, Dibromol
• kationaktivní sloučeniny, např. roztoky benzalkoniumchloridu 0,05 – 0,5 %, chlorhexidinu 0,5 – 4 % nebo oktenidinu 0,1 – 2 %

Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď žíravé nebo toxické.

Baktericidní antibiotika

Baktericidní antibiotika zabíjejí bakterie; bakteriostatická antibiotika jen inhibují jejich růst nebo reprodukci.

Mezi antibiotika inhibující syntézu buněčné stěny patří:

• beta-laktamová antibiotika – penicilin a jeho deriváty (penamy), cefalosporiny (cefemy), monobaktamy a karbapenemy)
• vankomycin

Mohou existovat i jiná taková antibiotika.

Dalšími baktericidními antibiotiky jsou:

• daptomycin
• fluorochinolony
• metronidazol
• nitrofurantoin
• ko-trimoxazol

Mohou existovat i další taková antibiotika.

Aminoglykosidová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přestože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická.

Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce.

Související články

• Dezinfekce
• Antiseptikum
• Antibiotikum
• Minimální baktericidní koncentrace
• Fenolový koeficient

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bactericide na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu baktericid na Wikimedia Commons