A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Australian Open 2018 | |
|---|---|
| Vítěz: |  Roger Federer |
| Žebříček: | 2. → 2. (▬0) |
| Finalista: |  Marin Čilić |
| Žebříček: | 6. → 3. (▲3) |
| Výsledek: | 6–2, 6–7(5–7), 6–3, 3–6, 6–1 |
| Soutěže | |
| mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
| ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
| smíšená čtyřhra | |
| dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
| dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
| Australian Open mužská dvouhra | |
| 2017 ◄◄ 2018 ►► 2019 | |
| Grand Slam 2018 mužská dvouhra | |
| Australian Open • French Open Wimbledon • US Open | |
Mužská dvouhra Australian Open 2018 probíhala v druhé polovině ledna 2018. Do singlové soutěže melbournského grandslamu nastoupilo sto dvacet osm hráčů. Osmnáct z nich postoupilo z tříkolové kvalifikace. Šestnáct řádně po výhrách ve třech kvalifikačních kolech a Kanaďan Petr Polansky s Italem Matteem Berrettinim jako šťastní poražení. Obhájcem titulu byl druhý hráč světa a pětinásobný šampion Roger Federer ze Švýcarska.[1], který titul obhájil a získal svou již dvacátou grandslamovou trofej.
Turnaj
_(38823778745)_(cropped).jpg)
Rozlosování v aréně Margaret Courtové se uskutečnilo 11. ledna 2018 za přítomnosti bývalých vítězů turnaje Rogera Federera a Marie Šarapovové.[2] Ze soutěže se odhlásil pětinásobný finalista Australian Open Andy Murray, na okruhu absentující od července 2017, který tři dny před losem podstoupil v melbournské nemocnici sv. Vincenta operaci kyčle s plánem návratu ve Wimbledonu.[3]
Pouze Roger Federer měl možnost ohrozit Španěla Rafaela Nadala na postu světové jedničky, za předpokladu, že by obhájil titul a mallorský rodák vypadl před branami čtvrtfinále. Postup Nadala do této fáze mu zajistil setrvání na čele i po skončení turnaje.
Na okruh se poprvé od Wimbledonu 2017 vrátil po doléčení zraněného lokte šestinásobný vítěz melbournského grandslamu a bývalý první hráč světa Novak Djoković, který v Melbourne Parku startuje počtrnácté.[4] Na úvod vyřadil Američana Donalda Younga po třísetovém průběhu. Rovněž melbournský šampion z roku 2014 Stan Wawrinka odehrál poslední předchozí zápas na wimbledonském pažitu a po zdravotní pauze vyřadil v první fázi Litevce Ričardase Berankise, jenž mu odebral jednu sadu.[5] Ve druhém kole však uhrál jen sedm gamů na 26letého amerického outsidera Tennyse Sandgrena.[6]
Argentinec Juan Martín del Potro, jenž se na začátku turnaje vrátil do elitní světové desítky, startoval v Melbourne poprvé od roku 2014. Ve třetím kole hladce podlehl Tomáši Berdychovi, který vyrovnal vzájemnou bilanci zápasů na 5–5. Český tenista v zápase zahrál 20 es a 52 vítězných míčů.[7][8]
_(24852347247)_(cropped).jpg)
Nejdelší zápas ročníku, trvající 4.33 hodin, odehráli ve druhém kole 211 cm vysoký Chorvat Ivo Karlović s Japoncem Jūičim Sugitou. Karlović pětisetovou bitvu rozhodl ziskem páté sady v poměru 12–10. Ve věku 39 let a 10 měsíců se stal nejstarším hráčem, který na úvodním grandslamu roku postoupil do třetího kola od Australian Open 1978 a tehdy 44letého Australana Kena Rosewalla.[9][10] V něm pak 89. hráč žebříčku Karlović opět odehrál pětisetový souboj s 33letým Italem Andreasem Seppim, figurujícím na 76. příčce klasifikace. Tři z pěti sad rozhodly až tiebreaky a v závěrečném dějství si Seppi zajistil po 3.51 hodinách postup poměrem gamů 9–7. Ital startuje na 51. grandslamu v řadě. Karlović tak nevyužil šanci stát se nejstarším osmifinalistou Grand Slamu od Jimmyho Connorse a US Open 1991.[11][12]
Ve třetí fázi dohrál 20letý čtvrtý nasazený Němec Alexander Zverev, jehož v pětisetové bitvě udolal 59. muž klasifikace a 21letý Čong Hjon poté, co favoritovi v závěrečné sadě uštědřil „kanára“. Stal se tak prvním Jihokorejcem v osmifinále Australian Open.[8] Novak Djoković, vracející se na okruh, soutěž opustil ve čtvrtém kole po nezvládnutých koncovkách setů s 21letým Jihokorejcem Čong Hjonem, který se tak stal historicky prvním jihokorejským tenistou ve čtvrtfinále Grand Slamu.[13][14] Srbský hráč současně na australském majoru utržil první třísetovou porážku od roku 2007.[15]
22letý Brit Kyle Edmund postoupil po čtyřsetové výhře nad bulharskou světovou trojkou Grigorem Dimitrovem do svého prvního grandslamového semifinále.[16] V něm však proti Marinu Čilićovi čtyřikrát ztratil servis a po třísetovém průběhu vypadl za 2.18 hodin.[17]
První hráč světa Rafael Nadal vedl ve čtvrtfinálovém duelu s Chorvatem Marinem Čilićem 2–1 na sety. Následně však začal mít potíže s pravým stehenním svalem, vyžádal si zdravotní přestávku a čtvrtou sadu prohrál. V úvodu rozhodujícího pátého dějství se hůře pohybující Nadal rozhodl zápas skrečovat, když tak na túře ATP Tour učinil posedmé v kariéře a podruhé od Australian Open 2010.[18] Devatenáctý muž žebříčku Tomáš Berdych vypadl ve čtvrtfinále s Rogerem Federerem po třísetovém průběhu, ačkoli vstoupil do utkání aktivně a vypracoval si rychlý náskok gamů 5–2. V setu však nevyužil dva setboly. Švýcar se do sady vrátil a ovládl zkrácenou hru, aby v dalších dvou dějstvích stačilo prolomení podání českého hráče. Basilejský rodák tak postoupil za 2.17 hodin do čtrnáctého melbournského semifinále z předešlých šestnácti účastí. Berdycha zastavil na Australian Open potřetí za sebou a vyhrál posledních devět vzájemných duelů. Čong Hjon vyřadil mezi poslední osmičkou překvapení turnaje Tennyse Sandgrena bez ztráty setu a jako první Jihokorejec prošel do grandslamového semifinále.[19]
Poprvé od Wimbledonu 2008 postoupili do semifinále mužské singlové soutěže grandslamu dva nenasazení hráči. Taková situace se v Melbourne naposledy předtím odehrála v roce 1999.[20]
Finále Federer–Čilić: Posunutí Švýcarova rekordu 20. grandslamem
| Statistiky finále[21] | ||
|---|---|---|
| Federer | Čilić | |
| 24 | esa | 16 |
| 4 | dvojchyby | 5 |
| 60 % | 1. podání do dvorce | 62 % |
| 67 z 84 = 80 % | úspěšnost 1. podání | 61 z 88 = 69 % |
| 32 z 55 = 58 % | úspěšnost 2. podání | 27 z 53 = 51 % |
| 41 | vítězné míče | 45 |
| 40 | nevynucené chyby | 64 |
| 6 z 13 = 46 % | brejkboly | 2 z 9 = 22 % |
| 48 | winnery přímo z příjmu | 36 |
| 152 | všechny míče | 128 |
| 207 km/h | nejrychlejší podání | 214 km/h |
| 173 km/h | průměrná rychlost podání | 172 km/h |
| délka utkání 3.03 hodin | ||
Do sedmého finále australského majoru postoupil Švýcar Roger Federer, čímž vytvořil nový rekord open éry po odpoutání se od šesti finále Novaka Djokoviće. Ve svém čtrnáctém semifinále vyřadil Jihokorejce Čonga Hjona, jenž v závěru druhé sady utkání skrečoval a Švýcar navýšil mužský rekordní počet grandslamových finálových účastí na třicet.
Ve finále získal Federer za vedení 2–1 na sety ve čtvrtém dějství brejk, jímž odskočil Chorvatu Marinu Čilićovi na poměr gamů 3–1. Stačilo mu tak neztratit následující tři hry na servisu. Chorvatský šestý hráč žebříčku však v další fázi předvedl téměř bezchybný výkon a šňůrou pěti gamů si vynutil pátý rozhodující set. Basilejský rodák v předchozí kariéře vyhrál 59 % a Čilić 70 % pětisetových zápasů. Chorvatský tenista do poslední sady vstoupil aktivněji s psychickou výhodou, když si v úvodní hře vypracoval brejkové šance, které ovšem nevyužil. Naopak Švýcar poté dvakrát prolomil podání soupeře a po více než třech hodinách dovedl utkání do vítězného konce.[22]
Jubilejní dvacátý grandslamový titul pro Rogera Federera znamenal šestou trofej z Australian Open, čímž vyrovnal rekord Roye Emersona a Novaka Djokoviće. Zároveň se stal prvním mužem v historii se šesti grandslamy alespoň z dvou turnajů velké čtyřky. Téměř 15leté rozpětí mezi dvěma grandslamovými trofejemi, počínaje Wimbledonem 2003, představovalo také rekord open éry. Švýcar podesáté obhájil titul z majoru a poprvé od US Open 2008.[23] Na okruhu ATP Tour vybojoval devadesáté šesté turnajové vítězství z dvouhry, čímž setrvával na 2. příčce za 109 vavříny Jimmyho Connorse. Ve světovém žebříčku Federer stáhnul ztrátu na vedoucího Rafaela Nadala na pouhých 155 bodů[22] a připsal si částku 4 000 000 australských dolarů, poražený finalista pak poloviční odměnu.[24]
V 36 letech se Federer stal nejstarším vítězem grandslamu od Australian Open 1972 a Kena Rosewalla. Australský tenista Rosewall byl jediným, který získal od roku 1968 více grandslamů po 35 roce života, a to tři během více než tří sezón. Federer tento počet dosáhl v rozmezí jednoho roku, když vyhrál tři z pěti naposledy odehraných grandslamů.[23][25]
Nasazení hráčů
- 1.
Rafael Nadal (čtvrtfinále, skreč) - 2.
Roger Federer (vítěz) - 3.
Grigor Dimitrov (čtvrtfinále) - 4.
Alexander Zverev (3. kolo) - 5.
Dominic Thiem (4. kolo) - 6.
Marin Čilić (finále) - 7.
David Goffin (2. kolo) - 8.
Jack Sock (1. kolo) - 9. Stan Wawrinka (2. kolo)
- 10. Pablo Carreño Busta (4. kolo)
- 11.
Kevin Anderson (1. kolo) - 12.
Juan Martín del Potro (3. kolo) - 13. Sam Querrey (2. kolo)
- 14.
Novak Djoković (4. kolo) - 15.
Jo-Wilfried Tsonga (3. kolo) - 16. John Isner (1. kolo)
- 17.
Nick Kyrgios (4. kolo) - 18. Lucas Pouille (1. kolo)
- 19.
Tomáš Berdych (čtvrtfinále) - 20. Roberto Bautista Agut (1. kolo)
- 21. Albert Ramos-Viñolas (3. kolo)
- 22.
Milos Raonic (1. kolo) - 23.
Gilles Müller (3. kolo) - 24. Diego Schwartzman (4. kolo)
- 25.
Fabio Fognini (4. kolo) - 26. Adrian Mannarino (3. kolo)
- 27. Philipp Kohlschreiber (1. kolo)
- 28.
Damir Džumhur (3. kolo) - 29. Richard Gasquet (3. kolo)
- 30.
Andrej Rubljov (3. kolo) - 31.
Pablo Cuevas (2. kolo) - 32. Mischa Zverev (1. kolo, skreč)
Kvalifikace
Pavouk
| Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
| Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||||||||
| 1 |  Rafael Nadal
|
6 | 3 | 77 | 2 | 0r | |||||||||||||||||||
| 6 | Marin Čilić
|
3 | 6 | 65 | 6 | 2 | |||||||||||||||||||
| 6 | Marin Čilić
|
6 | 77 | 6 | |||||||||||||||||||||
 Kyle Edmund
|
2 | 64 | 2 | ||||||||||||||||||||||
| 3 |  Grigor Dimitrov
|
4 | 6 | 3 | 4 | ||||||||||||||||||||
| Kyle Edmund
|
6 | 3 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
| 6 | Marin Čilić
|
2 | 77 | 3 | 6 | 1 | |||||||||||||||||||
| 2 | Roger Federer
|
6 | 65 | 6 | 3 | 6 | |||||||||||||||||||
 Tennys Sandgren
|
4 | 65 | 3 | ||||||||||||||||||||||
 Čong Hjon
|
6 | 77 | 6 | ||||||||||||||||||||||
| Čong Hjon
|
1 | 2r | |||||||||||||||||||||||
| 2 | Roger Federer
|
6 | 5 | ||||||||||||||||||||||
| 19 |  Tomáš Berdych
|
61 | 3 | 4 | |||||||||||||||||||||
| 2 | Roger Federer
|
77 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
