A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Arthur Jeffrey Dempster | |
---|---|
![]() | |
Narození | 14. srpna 1886 Toronto |
Úmrtí | 11. března 1950 (ve věku 63 let) Stuart |
Alma mater | B.S. Torontská univerzita M.S. Torontská univerzita Ph.D. Chicagská univerzita |
Pracoviště | Chicagská univerzita |
Ocenění | člen American Physical Society |
Manžel(ka) | Germaine Collette Dempster |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Externí video | |
---|---|
![]() | |
![]() |
Arthur Jeffrey Dempster (14. srpna 1886 Toronto, Ontario – 11. března 1950 Stuart, Florida) byl kanadsko-americký fyzik nejlépe známý svou prací v oblasti hmotnostní spektrometrie a objevem izotopu uranu 235U v roce 1935.[1]
Raný život a vzdělání
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Dempster_Mass_Spectrometer.gif/250px-Dempster_Mass_Spectrometer.gif)
Dempster se narodil v Torontu v kanadském Ontariu. Získal bakalářský a magisterský titul na Torontské univerzitě v roce 1909 a 1910. Odcestoval studovat do Německa, odkud odešel na počátku první světové války do Spojených států; tam získal titul Ph.D. ve fyzice na Chicagské univerzitě.
Akademická kariéra
Dempster nastoupil na fakultu fyziky na Chicagské universitě v roce 1916 a zůstal tam až do své smrti v roce 1950.
Během druhé světové války pracoval na tajném projektu Manhattan s cílem vyvinout první jaderné zbraně na světě.
Od roku 1943 do roku 1946 byl Dempster hlavním fyzikem chicagské metalurgické laboratoře nebo „Met Lab“, která nedílně souvisela s projektem Manhattan a byla založena za účelem studia materiálů nezbytných pro výrobu atomových bomb.
V roce 1946 nastoupil na pozici ředitele divize v Argonne National Laboratory.
Dempster zemřel 11. března 1950 ve Stuartu na Floridě ve věku 63 let.
Výzkum
V roce 1918 Dempster vyvinul první moderní hmotnostní spektrometr, vědecký přístroj umožňující fyzikům identifikovat sloučeniny podle hmotnosti prvků ve vzorku a určit izotopové složení prvků ve vzorku. [2] Dempsterův hmotnostní spektrometr byl více než 100krát přesnější než předchozí verze a vytvořil základní teorii a konstrukci hmotnostních spektrometrů, která se používá dodnes. Dempsterův výzkum během jeho kariéry se soustředil na hmotnostní spektrometr a jeho aplikace, což vedlo v roce 1935 k jeho objevu izotopu uranu 235U.[3][4] Schopnost tohoto izotopu způsobit rychle se rozšiřující štěpnou jadernou řetězovou reakci umožnila vývoj atomové bomby a jaderné energie. Dempster byl také dobře známý jako odborník na anodové paprsky.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arthur Jeffrey Dempster na anglické Wikipedii.
- ↑ ALLISON, Samuel K. Arthur Jeffrey Dempster 1886–1950 . National Academy of Sciences, 1952 . Dostupné online.
- ↑ DEMPSTER, A. J. A New Method of Positive Ray Analysis. Phys. Rev.. April 1918, s. 316–325. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRev.11.316. Bibcode 1918PhRv...11..316D.
- ↑ Today in Science History . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-12-17.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk