A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antonín Kašpar | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. března 1954 (70 let) Praha ![]() |
Vzdělání | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | malíř, konceptuální umělec, výtvarník[1] |
Děti | starší syn Antonín, mladší dcera Josefína[2] |
Příbuzní | starší sestra: Věnceslava[2] |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Kašpar (* 4. března 1954, Praha)[3] je akademický sochař, malíř, konceptuální umělec[1] a výtvarník.[4] Středoškolská studia zahájil nejprve na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově [4] (obor umělecký kovář),[5] ale maturitu (v roce 1974) získal až na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze[4] (obor řezbář)[5] a v roce 1982 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze.[4][5] Svými díly je zastoupen v mnoha veřejných a soukromých sbírkách po celém světě (např. USA, Rusko, Japonsko, Německo, Finsko, Anglie, Dánsko, Nizozemí) jakož i v České republice.[5] Pravidelně pořádá výstavy doma i ve světě.[5] Žije a pracuje na svém statku v Čisovicích na okraji Prahy.[4]
Životopis
Rodinný background
Dědeček Antonína Kašpara byl architekt.[2] Otec Antonína Kašpara pracoval jako stavař na zahraničních stavbách (například v Iráku, Tunisu, Libyi, Alžíru nebo Indii). [p. 1] V šedesátých letech dvacátého století projel Antonín Kašpar s rodiči téměř celou Indii.[2] V Indii chodil do české školy a absolvoval tam i 5. třídu. Třídy druhého stupně (6. až 8.) ale odchodil v Čechách a za rodiči do ciziny jezdil jen o prázdninách. Po skončení základní školy se rodiče vrátili do ČSSR a Antonín Kašpar zvažoval kam dál.[2]
Středoškolská studia
Jako malý chlapec měl rád práci s kovem a rád kreslil[2] a tak šel po (základní škole) studovat (1969 až 1971)[1] na turnovskou Střední uměleckoprůmyslovou školu pro zpracování kovů a kamenů (Odborná škola šperkařská;[1] obor umělecké kovářství a zámečnictví).[6] Z této školy pak přestoupil (v roce 1971)[1] na uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově (Vyšší škola uměleckoprůmyslová;[1] obor řezbářství), kde v roce 1974 odmaturoval.[6] Protože jej práce s kovem stále přitahovala, šel po maturitě pracovat jako dělník do družstva kovářů.[6]
Cesta na VŠUP
Hodlal studovat sochařinu na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze, ale neměl potřebný dělnický původ (jeho rodiče nabyli v KSČ a navíc jeho otec byl věřící). Pomohl mu jeho vlastní původ: dělník–kovář a tak byl po třetím pokusu na VŠUP do Prahy přijat.[6] Ještě před tím, než byl přijat na VŠUP pracoval nějaký čas jako truhlář v Hudebním divadle v Karlíně.[2] Zároveň absolvoval v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka u Výstaviště Praha kurzy kreslení (maloval modely/akty).[2] Navíc s jedním starým kameníkem chodil na hřbitovy sekat náhrobky, přesekávat sochy a „přezlacovat“ nápisy.[2]
Studia na VŠUP
Během šestiletého studia na VŠUP (1976 až 1982)[1] [p. 2] Antonín Kašpar spolupracoval s kapelou Olympic a stýkal se i s dalšími hudebníky a umělci ze skupin: ETC Band Vladimíra Mišíka, Energit, Saze, Blue Effect, Jasná Páka.[2]
Osmdesátá léta dvacátého století
Po skončení studia působil jako akademický sochař „na volné noze“, dělal velké kovové brány a různé mříže (např. na keltské vykopávky pro litoměřické vlastivědné muzeum).[2] Kašparovy umělecké výtvory se líbily v cizině (na kapitalistickém Západě) a tak jeho objekty paradoxně viděli kurátoři dříve v Paříži, Německé spolkové republice, v Londýně, v Japonsku, v Americe než v Československu.[2] Na vernisáže jezdil do zahraničí osobně a jeho umění se v cizině dobře prodávalo.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/D%C5%AFm_%C4%8Cp74_Bene%C5%A1ov_-_TV_nat%C3%A1%C4%8Den%C3%AD.jpg/220px-D%C5%AFm_%C4%8Cp74_Bene%C5%A1ov_-_TV_nat%C3%A1%C4%8Den%C3%AD.jpg)
Po roce 1989
Po Sametové revoluci v roce 1989 prošel obdobním osobní krize, které bylo poznamenáno rozvodem a dočasnou ztrátou iluzí.[2] V jeho tvorbě se toto období projevilo příklonem k menším plastikám.[2] Následovalo období druhého manželství (žena Lucie a dcerka Josefína) a umělecký návrat k velkým železným plastikám.[2] Kašparovu plastiku "Jehlan pro upoutání tří vzducholodí" umístila kurátorka Národní galerie Magdalena Juříková v polovině 90. let jako vstupní symbol před vchod do benešovského Muzea umění. "Tři vzducholodě" symbolizovaly muzejní koncepci vztahující se k hodnotám přírody, společnosti a duchovnímu vnímání člověka, jimiž muzeum řídilo svůj vzdělávací program. Když byla po 25 létech po politickém útoku na muzeum (2017) koncepce zrušena, došlo též k symbolickému odstranění Kašparovy sochy. Sochař patřil k zástupcům české odborné veřejnosti, která se veřejně proti svévolné akci benešovských politiků stavěla.
Tvorba
Jeho volná tvorba se vyznačuje monumentálními mnohdy více se opakujícími kovovými objekty značných rozměrů (někdy 3 až 5 metrů výšky[2]) a hmotností.[6] V jeho ateliéru se ale nachází i drobnější díla z bronzu, kamene, sádry a nebo obrazy[2] Kromě volné tvorby se věnuje restaurování soch (například restauroval sochu Aloise Jiráska na pražském Jiráskově náměstí) a realizacím do architektury.[6] Pracoval též na kopii plakety Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 profesora Jaroslava Heyrovského a na kopii Nobelovy ceny za literaturu, kterou obdržel 10. prosince 1984 český básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert.[6]
Jedním z jeho větších projektů (kolem roku 2011) bylo rozmístění velkých objektů - soch do přírodního prostoru golfového hřiště na Slapech (areál Golf Park Slapy svatý Jan).[2]
Trůn (příklad tvorby)
Jedna z velkých kovových plastik ze sochařské dílny Antonína Kašpara byla vystavována v rámci mezinárodního sochařského festivalu (13. června 2018 až 30. září 2018) na pražském Vyšehradě.[7] Dílo vzniklo v roce 2016 a o dva roky později jej autor doplnil třemi reliéfními nápisy (Třemi tázacími větami. Jedna z nich zní: „What did you do, pope?“).[7] V podstatě lze dílo stručně popsat jako monumentální ocelovou čtyřnohou instalaci v podobě jakési „židle pro obra“, která má místo „opěradla“ symbolický kříž.[7] Ten se vyskytuje v Kašparově sochařské tvorbě poměrně často a to nejen jako náboženský symbol, ale i jako protnutí dvou čar: výrazů Jin a Jang, Já - Ty, Ona - On a podobně.[7]
Pocta pro J.B. (příklad tvorby)
Pocta pro Josepha Beuyse je tvořena celkem deseti kovovými otevřenými koncertními křídly (jsou umístěny „v aleji“ tj. ve dvou řadách po pěti). V horní, odkryté části každého „piána“ je opět symbol kříže, tolik charakteristický pro Kašparovu sochařskou tvorbu. V rámci výstavy „Umění ve městě 2016“ byly tyto objekty vystaveny na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.
- Trůn a Pocta pro J.B.
-
Trůn
-
Pocta pro J.B.
Zastoupení ve sbírkách
Svými díly je Antonín Kašpar zastoupen v Moravské galerii v Brně, v Národní galerii v Praze, dále pak v Muzeu umění a designu Benešov, v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě a ve Východočeské galerii v Pardubicích.[1]
Antonín Kašpar v autorských katalozích
- 1986 – Antonín Kašpar: Plastiky, reliéfy; (autor textu: Milan Vašíček)[1]
- 1987 – Antonín Kašpar; (autor textu: Jana Chytilová)[1]
- 1991 – Antonín Kašpar;[1]
- 1993 – Antonín Kašpar: Anti; (autor textu: Vlasta Čiháková–Noshiro)[1]
- 1994 – Antonín Kašpar: Sochy / Sculptures;[1]
- 1997 – Antonín Kašpar: Dvojsochy / Double Sculptures; (autor textu: Vlasta Čiháková–Noshiro; Zdeněk Freisleben )[1]
- ???? – Antonín Kašpar: Sculptures;[1]
- ???? – Antonín Kašpar; (autor textu: Vlasta Čiháková–Noshiro)[1]
Antonín Kašpar v kolektivních katalozích
- 1984 – Výtvarné umění a hudba (výstava k Roku české hudby), (autor textu: Simeona Hošková roz. Vomočilová);[1]
- 1985 – Vyznání životu a míru (Přehlídka Československého výtvarného umění k 40. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou);[1]
- 1988 – Salón pražských výtvarných umělců ´88;[1]
- 1990 – Kov a šperk: Oborová výstava, (autor textu: Věra Vokáčová roz. Kramplová);[1]
- 1990 – Železná plastika (autoři textu: Jiří Belda, Václav Bláha, Vladimír Červenka, Petr Císařovský Petr, Martin Dräger, Pavel Filip, Jan Hendrych, Věra Janoušková, Ivan Kafka, Antonín Kašpar a další);[1]
- 1990 – Paper Art ´90 (První celostátní výstava) (autor textu: Miroslav Klivar);[1]
- 1990 – Československá koláž (autor textu: Miroslav Klivar);[1];
- 1991 – Akademie užitých umění Malá Strana Praha;[1]
- 1992 – Minisalon (autor textu: Joska Skalník);[1]
- 1996 – Slávnosť (25 kunstenaars uit de Tsjechische en de Slowaakse Republiek) (autoři textu: Welschen Fred L. M. , Wismans Joop);[1]
- 2000 – Via 2000 (autoři textu: Tomáš Butta, Zdeněk Freisleben, Marek Pokorný);[1]
- 2002 – Filmové klapky (Minisalon) (autoři textu: Pavel Škarka, Zdeněk Skounic);[1]
- 2002 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2002 (VIII. ročník) (autorka: Marie Hanušová, autoři textu: Miroslav Beneš, Jiří Eisenvort, Miroslav Kudrna, Jan Zahradník);[1]
- 2003 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2003 (IX. ročník) (autorka: Hanušová Marie, autoři textu: Miroslav Beneš, Karel Hájek, Jaromír Procházka, Jan Zahradník);[1]
- 2013 – Umění v Chebu (Umění ve veřejném prostoru od 19. století do současnosti) (autoři textu: Zbyněk Černý, Marcel Fišer)[1]
Autorské výstavy
- 1986 – Antonín Kašpar: Plastiky, reliéfy, Galerie U Řečických, Praha[1]
- 1987 – Antonín Kašpar, Výstavní síň muzea v Čelákovicích, Čelákovice (Praha-východ)[1]
- 1991 – Antonín Kašpar, Galerie Centrum, Praha[1]
- 1993 – Antonín Kašpar: Anti, Galerie Via Art, Praha[1]
- 1993 – Antonín Kašpar: Antiobrazy, Kostel Sv. Václava, Praha[1]
- 1994 – Antonín Kašpar: Sochy / Sculptures, Lobkovický palác na Pražském hradě, Praha[1]
- 1997 – Antonín Kašpar: Dvojsochy, Mánes, Praha[1]
- 2006 – Antonín Kašpar: Železné sochy, Golf Resort Zbraslav, Lipence, Praha[1]
- 2011 – 2012 – Totemy a meditační sloupy, Galerie Nová síň, Praha[1]
- 2013 – Antonín Kašpar: Hommage a Joseph Beuys, Kostel sv. Vavřince, Klatovy[1]
- 2013 – Antonín Kašpar: Cesta, Galerie Klatovy / Klenová, Janovice nad Úhlavou (Klatovy)[1]
Společné výstavy
- 1980 – Kultura bydlení, Vysoká škola uměleckoprůmyslová (od 1945), Praha[1]
- 1984 – Výtvarné umění a hudba, Galerie Vincence Kramáře, Praha[1]
- 1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha[1]
- 1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava[1]
- 1988 – Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha[1]
- 1990 – Československá koláž, Galerie Zámeček, Příbram[1]
- 1990 – Železná plastika, Vojanovy sady, Praha[1]
- 1990 – Kov a šperk: Oborová výstava, Galerie Václava Špály, Praha[1]
- 1990–1991 – Paper Art ´90, Galerie Modrý pavilón, Praha[1]
- 1991 – Akademie užitých umění Malá Strana Praha, Lobkovický palác na Pražském hradě, Praha[1]
- 1992 – Minisalon, Galerie Nová síň, Praha[1]
- 1993 – Minisalon, Musée des Beaux Arts, Mons (Belgie)[1]
- 1993 – Komorní plastika, Mánes, Praha[1]
- 1994 – Minisalon, Art and Culture Centre, Hollywood, Los Angeles[1]
- 1994 – Minisalon, Contemporary Arts Center, Cincinnati (Ohio)[1]
- 1994 – Minisalon, Courtyard Gallery, New York City (New York)[1]
- 1995 – Minisalon, Chicago Cultural Center, Chicago (Illinois)[1]
- 1995 – Minisalon, Indianapolis Museum of Art, Indianapolis[1]
- 1995–1996 – Minisalon, The Museum of Fine Arts, St. Petersburg (Florida)[1]
- 1996 – Minisalon, Gallery of Fine Arts, Forth Myers (Florida)[1]
- 1996 – Minisalon, McKissick Museum, Columbia (Jižní Karolína)[1]
- 1996 – Minisalon, National Czech & Slovak Museum & Library, Cedar Rapids (Iowa)[1]
- 1996 – Slávnosť 25 kunstenaars uit Tsjechische en de Slowaakse Republiek, Venray[1]
- 1996 – Minisalon, University Art Gallery, North Dartmouth (Massachusetts)[1]
- 1996 – Minisalon, Jonson Gallery, Albuquerque (Nové Mexiko)[1]
- 1996–1997 – Minisalon, Telfair Museum of Art, Savannah (Georgie)[1]
- 1997 – Minisalon, Pražský hrad, Praha[1]
- 1998 – Minisalon, Bibliothèque royale de Belgique, Brusel[1]
- 2000 – Via 2000, Kostel Sv. Václava, Praha[1]
- 2000 – Na cestě ke stálé expozici: Současná česká malba, plastika..., Muzeum umění Benešov, Benešov[1]
- 2002 – Minisalon, Museum Puri Lukisan, Ubud[1]
- 2002 – Minisalon, Majapahit Mandarin Hotel, Surabaya[1]
- 2002 – Minisalon, Galeri Nasional Indonesia, Jakarta[1]
- 2002 – Filmové klapky, Minisalon, Česká galerie, Praha[1]
- 2002 – Filmové klapky, Minisalon, Galerie Viva, Zlín[1]
- 2002 – Filmové klapky, Minisalon, Akademia Centrum, Zlín[1]
- 2002 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2002, Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou (České Budějovice)[1]
- 2002–2003 – Zvíře: Obrazy, kresby, grafika, fotografie, plastika, Praha[1]
- 2003 – Minisalon, Centre tchèque Paris (České centrum Paříž), Paříž[1]
- 2003 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2003, Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou (České Budějovice)[1]
- 2003–2004 – Výstava k 13. výročí vzniku Galerie Rozehnal, Městská galerie Beroun, Beroun[1]
- 2003–2004 – Akt, Obecní galerie Beseda, Praha[1]
- 2006 – Erotika v umění, Galerie Václava Špály, Praha[1]
- 2007 – Hommage á Kassák 120/40, Galéria Z, Bratislava[1]
- 2007 – Rande 52, Galerie Deset, Praha[1]
- 2013 – Umění v Chebu: Umění ve veřejném prostoru od 19. století do současnosti, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Otec Antonína Kašpara měl vynikající paměť, ovládal dvanáct jazyků a měl rád matematiku.[2] Byl stavař a jedním z jeho zahraničních děl je například silnice v irácké poušti vedoucí z Bagdádu do Mosulu.[2]
- ↑ Antonín Kašpar studoval na VŠUP v Praze ve speciálním ateliéru tvarování užitkových předmětů.[1] Studoval pod vedením Bedřicha Hanáka, Štefana Malatince a Jozefa Soukupa.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl Kašpar Antonín * 4.3.1954 Praha (Česká republika), malíř, sochař, konceptuální umělec . Informační systém abART - full verze . Plná verze Informačního systému abART. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Antonín Kašpar - Mág oceli a bronzu . www golf Slapy cz, 2012-02-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26.
- ↑ Kašpar, Antonín, 1954-; Narozen 4.3.1954. Výtvarník, Česko . Databáze autorit NK ČR . Dostupné online.
- ↑ a b c d e O autorovi online. webovské stránky Antonína Kašpara cit. 2019-01-19. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Antonín Kašpar (*1954) online. www sculpturline cz cit. 2019-01-19. Vyšehrad „V Pevnosti“ 159/5b, Praha 2 — 50.06441, 14.41990. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g CMÍRAL, Pavel. Sochař Antonín Kašpar – 2. 2011 (Postav dům, zasaď strom, počni syna ... a posvěť místo sochou) online. www kaspar-sculptures com cit. 2019-01-20. Dostupné online.
- ↑ a b c d Trůn (ocel) online. cit. 2019-01-25. (V Pevnosti 159/5b, Praha 2, GPS: 50.06441, 14.41990). Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001. Vydání. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty. (svazek 5; 1950-2000. „Ka-Kom“) ISBN 80-86171-00-0.
- Horová, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6. (Dodatky, 2006)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Kašpar na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Kašpar
- CMÍRAL, Pavel. Sochař Antonín Kašpar (Postav dům, zasaď strom, počni syna .... a posvěť místo sochou) online. www xantypa cz cit. 2019-01-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk