Monsignore Antonín Bartoš
Prelát Jeho Svatosti Komtur Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě
Mons. Antonín Bartoš
Církev	římskokatolická
Diecéze	Brno
Svěcení
Kněžské svěcení	1899
Osobní údaje
Země	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum narození	13. června 1876
Místo narození	Židenice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko ,
Datum úmrtí	6. července 1939 (ve věku 63 let) nebo 6. srpna 1939 (ve věku 63 let)
Místo úmrtí	Křižanov Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava ,
Místo pohřbení	hřbitov Křižanov
Národnost	česká/rakousko-uherská
Povolání	katolický kněz a prozaik
Řády a ocenění	Řád Božího Hrobu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bartoš (13. června 1876 Židenice^[1] – 6. července 1939 Křižanov) byl český římskokatolický kněz, profesor náboženství a papežský prelát.

Život

Narodil se 13. června 1876 v Židenicích. Roku 1895 absolvoval gymnázium v Brně. Poté začal studovat bohosloví a na kněze byl vysvěcen roku 1899. Roku 1907 se stal profesorem náboženství na státní reálce v Brně , kde působil 30 let. Byl spoluzakladatelem Spolku poutníků diecézí moravských do Svaté země, který byl později přejmenován na Palestinský spolek. Stal se iniciátorem a hlavním organizátorem na vybudování československé Cyrilometodějské smírné kaple na Olivové hoře v Jeruzalémě. Byl významným činitelem sociální péče o studenty, na které přispíval a zakládajícím členem Spolku Dům útěchy v Brně. Vykonával funkci místopředsedy Cyrilometodějské občanské záložny v Brně a byl členem bankovní rady Národní banky v Praze.

Poté když jeruzalémský patriarcha vyslovil přání aby věřící z Československa věnovali sochy svatých Cyrila a Metoděje, otec Antonín zrealizoval předání. Jsou uloženy v konkatedrále Latinského patriarchátu.

Papežem byl jmenován Prelátem Jeho Svatosti a poté se stal komturem Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě.

Související články

• Seznam českých nositelů titulu monsignore

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Bartoš na Wikimedia Commons
• Antonín Bartoš v Encyklopedii dějin města Brna
• Václav Petera: Géniové církve a vlasti Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Radio Vaticana