Anna Bělská - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Anna Bělská
Anna Bělská
Narození	1430
Úmrtí	1490 (ve věku 59–60 let)
Choť	Boleslav II. Těšínský (1448–1452)
Děti	Kazimír II. Těšínský; Barbara Těšínská; Žofie Těšínská
Rodiče	Iwan Bielski a Vasilisa Holšanská
Rod	Bělští
Příbuzní	Fridrich Těšínský a Václav II. Těšínský (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Anna Bělská (okolo 1430–1490) byla těšínská kněžna, manželka Boleslava II. Těšínského.

Život

Narodila se kolem roku 1430^[2] jako dcera knížete Ivana Bělského († po 1452), místodržícího ve Velikém Novgorodě, a Vasilisy Holšanské zvané Bělucha († před 1484). Po otci byla příslušnicí rodu Gediminovců, po matce pak neteří polské královny Sofie Litevské. Měla tři sestry a čtyři bratry.^[3]

Koncem června 1448 se provdala za těšínského knížete Boleslava II. Sňatek proběhl s podporou polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, který chtěl touto cestou posílit vliv svého rodu ve Slezsku^[2] a jako svatební dar novomanželům věnoval 2000 zlatých. Manželé trvale sídlili na hradě ve Fryštátě, z jejich svazku vzešli syn Kazimír II. a dcery Žofie a Barbora.^[4]

Po ovdovění v roce 1452 Anna převzala fryštátské panství jako své vdovské věno a vychovávala zde syna až do jeho plnoletosti.^[2] Výraznou péči věnovala samotnému městu Fryštátu, kde v letech 1470-1472 založila špitál pro nejchudší obyvatele s kaplí svatého Bartoloměje a o desetiletí později hmotně podpořila vznik městské lázně.^[5] Rovněž cenné fresky ve zdejším kostele svatého Kříže, zobrazující umučení svatých Kateřiny a Barbory, jsou datovány do doby jejího působení.^[6]

Zemřela v roce 1490,^[2] pravděpodobně opět na fryštátském hradě.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Kniaziowie litewsko-ruscy od końca czternastego wieku. Varšava. 1895. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d PANIC, Idzi. Piastovci těšínští. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8. Ostrava: OsU – Repronis, 1997. S. 87.
↑ TĘGOWSKI, Jan. Pierwsze pokolenia Giedyminowiczów. Poznań – Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 1999. S. 90–93.
↑ PANIC: Piastovci těšínští. S. 87-89.
↑ BAYER, Julius. Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt im Herzogthum Schlesien. Wien: Vlastním nákladem, 1879. S. 35, 52–53, 63–65, 144.
↑ Kostel v Karviné ukrýval unikátní fresky z 15. století. ProPamátky . 27.12.2011 . Dostupné online.

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Anna_Bělská
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[15b0182682c153e1bfb9141ca984ccc3f06415aa-1] Kniaziowie litewsko-ruscy od końca czternastego wieku. Varšava. 1895. Dostupné online.

[slovník-2] PANIC, Idzi. Piastovci těšínští. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8. Ostrava: OsU – Repronis, 1997. S. 87.

[3] TĘGOWSKI, Jan. Pierwsze pokolenia Giedyminowiczów. Poznań – Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 1999. S. 90–93.

[4] PANIC: Piastovci těšínští. S. 87-89.

[5] BAYER, Julius. Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt im Herzogthum Schlesien. Wien: Vlastním nákladem, 1879. S. 35, 52–53, 63–65, 144.

[6] Kostel v Karviné ukrýval unikátní fresky z 15. století. ProPamátky . 27.12.2011 . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]