A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Aleksandar Ranković | |
---|---|
![]() | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
Narození | 28. listopadu 1909 Draževac (Obrenovac) |
Úmrtí | 20. srpna 1983 (ve věku 73 let) nebo 19. srpna 1983 (ve věku 73 let) Dubrovník |
Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov (44°48′26″ s. š., 20°29′28″ v. d.) |
Choť | Anđelija Anđa Ranković (1935–1942) Slavka Ranković (1946–1983) |
Profese | politik a politický komisař |
Ocenění | Národní hrdina Jugoslávie (1945) Řád hrdiny socialistické práce (1954) Řád za statečnost Řád partyzánské hvězdy Řád bratrství a jednoty … více na Wikidatech |
Commons | Aleksandar Ranković |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aleksandar Ranković (v srbské cyrilici Александар Ранковић, známý též pod přezdívkou Marko, 1909 Draževac – 1983 Dubrovnik) byl jugoslávský politik srbského původu, člen Politbyra a blízký spolupracovník prezidenta Tita (spolu s Edvardem Kardeljem).
Biografie
Ranković byl původem z chudé rodiny. Jako velmi mladý přišel o otce a po skončení základní školy odešel do Bělehradu v roce 1922 do učení. V roce 1925 se stal členem odborové organizace a v roce 1927 vstoupil do Svazu komunistické mládeže, kde se poznal se svojí budoucí ženou. O rok později vstoupil do KSJ.
Během druhé světové války organizoval partyzánské akce na území dnešního Srbska. Poté, co plánoval výbuch v budově bělehradského rádia byl zatčen gestapem a mučen. Nakonec strávil nějakou dobu v nemocnici, odkud byl partyzány unesen. Po vypuknutí povstání odputoval do Užice, kde se nacházel hlavní stan partyzánů. Během války se stal členem Vrchního velení partyzánské armády.
Po válce se stal významným politikem[1] , který zastával zásadní funkce v zemi. Kromě funkce místopředsedy vlády a člena politbyra byl také členem Ústředního výboru SKJ i svazu komunistů Srbska a socialistického svazu pracujících. Pod jeho pravomoci spadaly vnitřní záležitosti, soudnictví, a tajná policie.[2][3]. Ranković stál v čele OZNy a později UDBy, tajné služby, která měla na chod státu v raných letech existence socialismu zcela klíčové postavení a likvidovala nepohodlné osoby. Moc nad policejními a bezpečnostními silami měl až do roku 1966.
Ranković byl v 50. a především 60. letech zastáncem vyšší míry centralizace jugoslávského státu. Proto se snažil zpomalovat či různým jiným způsobem bránit liberalizujícím reformám, které byly v Jugoslávii postupně v uvedeném období zaváděny. To ho přivedlo k ostrému názorovému střetu s Edvardem Kardeljem a Titem.[3]
Rankovićův politický vliv ukončila až tzv. odposlouchávací aféra a následné mimořádné plénum SKJ. Odstavení od moci bylo založeno na odhalení odposlechu samotného Tita ze strany tajné policie, za což Ranković musel uznat odpovědnost. Tím, že z vrcholných funkcí odešel, byl odstraněn velmi vlivný člověk, jehož představy o Jugoslávii měly podobu centralizovaného státu,[4] byť s federalistickým uspořádáním. Po roce 1966 tak již nic nebránilo rozvíjet zemi na základě myšlenek decentralizace.[4][5] To však otevřelo zcela nové pole problémů, především se začala objevovat opozice,[zdroj? veřejnost nyní mohla volně protestovat a mnoho doposud skrytých problémů se dostávalo na povrch.
Ranković se později stáhl z veřejného života a stáří strávil ve své vile nedaleko Dubrovníku. Jeho pohřeb v roce 1983 se stal v komunistické Jugoslávii první manifestací Srbů, kteří likvidaci takto vlivného člověka v čele státu vnímali jako komplot Slovinců a Chorvatů. A tak byl také vnímán ve Svazu komunistů Jugoslávie, který se – byť ještě mírným, ale jistým – nárůstem nacionalistických nálad musel zabývat.[6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Александар_Ранковић na srbské Wikipedii.
- ↑ BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga, 1978. 589 s. S. 299. (chorvatština)
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III - SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1955-1988. : S. 281. (srbochorvatština)
- ↑ a b BURG, Steven L. Conflict and Cohesion in Socialist Yugoslavia. : Princeton University Press, 1983. Dostupné online. ISBN 0-691-07651-0. S. 27. (angličtina)
- ↑ a b BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga, 1978. 589 s. S. 329. (chorvatština)
- ↑ BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga, 1978. 589 s. S. 359. (chorvatština)
- ↑ ĐUKIĆ, Slavoljub. Kako se dogodio vođa. Bělehrad: Filip Višnjić, 1992. ISBN 86-7363-119-X. Kapitola Politički rodeo, s. 70. (srbština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleksandar Ranković na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk