A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Abchazská literatura je literární tvorba Abchazů. Jejím základem jsou folklórní tradice, epické báje, lyrika, přísloví a rčení, a významněji objevuje až od konce 19. století a na začátku 20. století,[1], tedy v době, kdy vznikaly nejrůznější abecední systémy pro abcházštinu. Abchazové s ostatními kavkazskými národy sdílí starobylé dílo Nartský epos o dávných mytických postavách, o pradávných dějinách i o popisu stvoření světa.
Počátky
Za zakladatele moderní abchazské literatury se považuje spisovatel Dmitrij Gulija.[1] Až do Velké říjnové revoluce v roce 1917 však byla abchazská literatura omezena pouze na několik poetických děl tohoto autora, sebraných z lidové tvorby, a na Abchazský slabikář (abch. Аԥсуа анбан; Apsua anban) a další knihy zaměřené na výuku spisovné formy tohoto jazyka (první abchazskou gramatiku sepsal v roce 1862 Pjotr Uslar). Dmitrij Gulija též v revolučním roce 1917 založil první abchazské noviny Apsny (Аԥсны), jež vycházely po celou dobu, kdy byla Abcházie součástí Gruzínské demokratické republiky, a jež byly po zřízení Socialistické sovětské republiky Abcházie přejmenovány na Rudá Abcházie (Аԥсны ҟаԥшь; Apsny qapš), a byly vydávány až do roku 1937.
Abchazská literatura v první polovině 20. století rozvíjela především historická témata a po nastolení sovětské moci se objevovala díla nejrůznějších žánrů. V té době vynikal šéfredaktor novin Rudá Abcházie Samson Čanba se svou poémou Dcera hor a prvním abchazsky sepsaným dramatem Amchadzyr a dalšími jako Mahadžirové (o vyhnancích po Kavkazské válce). Jua Kogonija sepsal další sbírky poezie v roce 1924 a psát začal i Mušni Chašba. Ve své práci pokračoval i Dmitrij Gulija se svým románem Pod cizí oblohou (rus. Под чужим небом) o rolníkovi, který se přiznal ke zločinu, který spáchal jeho kníže, a byl místo něj vypovězen na Sibiř.
Rozvoj za sovětské éry
Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů a jazykovědců Abcházie byl politik Bagrat Šinkuba, jenž své první básně uveřejnil už ve 30. letech 20. století a psal až do své smrti v roce 2004, především o historických tématech Abcházie a o sousedních národech. Mezi jeho nejvýznamnější dílo, jež bylo přeloženo do angličtiny i ruštiny, je jeho dějepisný román Poslední z odešedších (Последний из ушедших) líčí tragédii národa Ubychů, o jeho rozdělení v době „mahadžirstva“ následkem Kavkazské války v 19. století a o jeho postupném vymření. Mezi jeho další díla patří Píseň o skále, Čanta přijel, Rozseknutý kámen, Pohádka o rozmarném kůzleti a další. Ve druhé polovině 20. století se také objevila válečná tematika a život současného člověka. Rozvoj abchazské literatury však poznamenaly represe během, vlády Stalina ve 40. a 50. letech, kdy byly výuka jazyka na školách i jeho používání na veřejnosti zakázané.[1]
Za nejvýznamnějšího abchazského spisovatele je považován Fazyl Abdulovič Iskander, jenž při psaní upřednostňoval sice ruštinu, ale věnoval se ve svých knihách motivům o běžném životě na Kavkaze. Zásluhou těchto děl se stal slavným v celém SSSR i v zahraničí. Jeho nejvýznamnější kniha je román Strejček Sandro z Čegemu, jenž vyšel i v českém jazyce a popisuje život ve smyšleném abchazském městě Muchus a ve smyšlené horské vesničce Čegem, kam Sandro jezdil za dědečkem na prázdniny, od počátku 20. století až do zhruba 70. let.[1] Tento román patří do žánru magický realismus a někteří překladatelé Iskandera označovali za Gabriela Garcíu Márqueze Abcházie.[1] Mezi další jeho díla patří Králíci a hroznýši, Zakázané ovoce nebo Strom dětství.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abcházska literatúra na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e HABER, Erika. The Myth of the Non-Russian. : Lexington Books, 2003. Dostupné online. ISBN 0-7391-0531-0. S. 71–72.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Abchazská literatura na Wikimedia Commons
- (rusky) Apsnytéka - abchazská internetová knihovna
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk