A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/1933_Shilling.jpg/290px-1933_Shilling.jpg)
Šilink (anglicky shilling, německy Schilling) je stará měnová jednotka, která se užívala ve Velké Británii a jejích državách až do decimální reformy v roce 1971. Shilling byl dvacetina libry a dělil se na 12 pencí. V Rakousku se užíval rakouský šilink (Schilling) v letech 1920–1938 a 1945–2002 a dělil se na 100 grošů.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/Great_Britain%2C_1853_-_1_shilling%2C_Victoria.jpg/290px-Great_Britain%2C_1853_-_1_shilling%2C_Victoria.jpg)
Měnová reforma Karla Velikého z roku 794 zavedla jako základ libru stříbra (406,5 g), která se dělila na 20 šilinků či solidů a ty na 12 denárů. Libra byla jen početní jednotka a mince se razily jako šilinky či groše a jako denáry. Na rozdíl od zlatých starověkých solidů a aureů byly ovšem šilinky a groše téměř bez výjimky stříbrné.
Anglický název shilling (původně sciling) je snad odvozen od slovesa skell, zvonit, s příponou zdrobněliny -ing. V anglosaských dobách to patrně nebyla mince, ale účetní jednotka s hodnotou jedné krávy nebo jedné ovce. Značka pro šilink, svisle přeškrtnuté písmeno s, pochází z latinského solidus, s nímž se šilink patrně ztotožnil. Od poloviny 16. století byl v Anglii zaveden šilink o dvanácti pencích, od roku 1707 jednotný pro Velkou Británii. Ceny se udávaly v šilincích a pencích, oddělených lomítkem nebo apostrofem. 1/6 znamenalo šilink a šest pencí, dva šilinky se psaly jako 2/- nebo 2'-. Při decimalizaci měny roku 1971 nahradila šilink stejně velká pětipence. V některých bývalých britských koloniích v Africe se různými šilinky stále platí.
Ve středověkých Čechách 10. až 13. století byl šilink čili solidus jen početní jednotka a odpovídal 12 denárům. Solidus byl základem měnové reformy krále Václava II. a dostal název pražský groš. V 16. století se v Čechách objevují různé šilinky německé s velmi různou hodnotou.[1]
V Rakousku měl šilink nahradit znehodnocenou korunu a po počátečních potížích se od roku 1924 prosadil zlatý šilink, který odpovídal 10 000 papírových korun a dělil se na 100 grošů. Šilink odpovídal asi 2,112 g zlata a zlaté mince se razily hodnotách 100 a 25 S. Po anexi Rakouska roku 1938 byl vyměněn za říšskou marku (RM) v poměru 1,5 S = 1 RM.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Shilling. Sv. 22, str. 937
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Šilink. Sv. 12, str. 724
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šilink na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo šilink ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk