Český hřbet
Nejvyšší bod	1555 m n. m. (Luční hora)
Nadřazená jednotka	Krkonošské hřbety
Sousední jednotky	Slezský hřbet, Krkonošské rozsochy
Podřazené jednotky	Západní Český hřbet, Východní Český hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český hřbet je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části, částečně na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje.

Geomorfologie

Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské hřbety^[1]. Od severněji položeného rovnoběžného Slezského hřbetu jej postupně od západu odděluje Mumlavský důl, Labský důl, Důl Bílého Labe a Obří důl. Z jižního svahu postupně vybíhají jednotlivé Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet a Černohorská hornatina. Od ještě východněji položené Růžohorské hornatiny jej odděluje tok řeky Úpy. Přibližně v polovině délky jej tok Labe rozděluje na dva geomorfologické podokrsky: Západní Český hřbet a Východní Český hřbet. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

Vrcholy

Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.

Od západu:

• Ptačinec (951 m)
• Plešivec (1209 m)
• Lysá hora (1344 m)
• Kotel (1435 m, nejvyšší vrchol Západního Českého hřbetu)
• Harrachovy kameny (1421 m)
• Vrbatovo návrší (1412 m)
• Zlaté návrší (1411 m)
• Medvědín (1235 m)
• hranice mezi Západním a Východním Českým hřbetem na řece Labi
• Železný vrch (1321 m)
• Kozí hřbety (1318 a 1387 m)
• Luční hora (1555 m, nejvyšší vrchol Českého hřbetu)
• Studniční hora (1555 m)

Vodstvo

Západní menší část hřbetu spadá do povodí Jizery. Jedná se o svahy spadající na sever do Mumlavského dolu a jižní svahy po linii Žalského hřbetu. Do povodí Labe spadá centrální část, konkrétně severní svahy nad Labským dolem a Dolem Bílého Labe a jižní svah nad Dlouhým dolem. Do povodí řeky Úpy spadá východní zakončení hřbetu, tzn. celá Studniční hora a část hory Luční. Dále se v prostoru hřbetu nachází:

• Mechové jezírko - pod Kotelními jamami, jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš
• Pančavský vodopád v severovýchodním svahu Harrachových kamenů
• Rašeliniště pod severním svahem Studniční hory, které je společným prameništěm Úpy a Bílého Labe

Stavby

Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V sedle mezi Studniční a Luční horou stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Do labského údolí rozdělujícího Český hřbet na západní a východní vybíhá zástavba Špindlerova Mlýna. V některých částech vrcholové partie hřbetu se nacházejí lehké objekty vz. 37 budované v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček^[2]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice^[3] a do sedla Luční a Studniční hory rovněž již zaniklá nákladní lanová dráha Pec pod Sněžkou - Luční hora^[4]. V současné době vede vrcholům hřbetu dvojice osobních lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín^[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora^[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.

Reference